Témata k nedělní a sváteční liturgii

VÝKLAD BIBLE V CÍRKVI

17. 11. 2010 23:57
Rubrika: Učící se církev | Štítky: téma:bible

První část  série příspěvků do Signálů k tématu měsíce listopadu Bible.   Učící se církev 1.

Výklad bible v církvi.  Dokument Papežské biblické komise (PBK):

Dokument byl představen papeži Janu Pavlu II. 23.4.1993 kardinálem Josefem Ratzingerem, (dnes papežem Benediktem XVI.) předsedou komise PBK. Z proslovu papeže a dokumentu vybírám:

Výklad Písma svatého má stěžejní význam pro křesťanskou víru a pro život církve. Jak připomíná 2. vatikánský koncil: „Otec, jenž je na nebesích, s láskou vychází vstříc svým dětem a rozmlouvá s nimi. Slovo Boží má takovou sílu a moc, že je pro církev oporou  a životem a pro její děti posilou víry, pokrmem duše, čistým a trvalým pramenem duchovního života“.

Způsob, jakým se vykládají biblické texty dnešním lidem, má přímé důsledky pro jejich osobní i společný vztah k Bohu a je také těsně spjat s posláním církve. V dokumentu jsou probírány metody, přístupy a způsoby čtení  uplatňované v dnešní exegezi, odpovědi na filozofické otázky, týkající se smyslu inspirovaného Písma, charakteristické rozměry výkladu katolického a ve IV. kapitole pak:

 Výklad Bible  v životě církve.

Zde nalezneme zásady a metody pro aktualizaci biblických  textů ve světle nových okolností a přítomné situace Božího lidu i s ohledem  na nutnost  jejich inkulturace, odpovídající rozdílnosti místa, odlišnosti tamního kulturního i politického prostředí, což je důležité zejména pro misionáře.  A konečně zde najdeme kapitolu IV: 

C. Používání  bible.   (Text hovoří přímo  k nám - laikům.)

1. V liturgii.

Již od počátku církve tvořila četba Písma integrální součást křesťanské liturgie, zčásti dědičky liturgie synagogální. Dnes se křesťané dostávají do styku s Písmem především v liturgii, zvláště při nedělním slavení eucharistie. Zde v podstatě uskutečňuje dokonalou aktualizaci biblických textů, neboť zasazuje jejich hlásání do středu společenství věřících, kteří se shromažďují kolem Krista, aby se přiblížili k Bohu.  Kristus je tedy „přítomen ve svém slově: to mluví on, když se v církvi předčítá Písmo svaté“( 2.vat.koncil). Tak se psaný text znovu stává živým slovem.

Liturgická reforma, pro niž se rozhodl 2. vatikánský koncil, usilovala o to, poskytnout katolíkům bohatší biblickou stravu. Tři cykly nedělních mešních čtení vyhrazují přední místo evangeliím, aby tak daly plně zazářit Kristovu tajemství jako principu naší spásy. Pravidelně je v lekcionářích uváděn, zpravidla v 1. čtení, nějaký text ze Starého zákona do vztahu k textu evangelijnímu, případně též i do vzájemné spojitosti ke 2. čtení.  Homilie-kázání pak  Boži slovo aktualizuje a je integrální částí liturgie.

Lekcionář, který vzešel z koncilních směrnic, měl umožnit četbu Písma svatého, „a to v rozmanitějším a přiléhavějším výběru“ (2. vat. koncil). Jeho existence  v chrámech celého světa,  má příznivý ekumenický dopad. V některých zemích také lekcionář ukázal, jak nedostatečně byli katolíci obeznámeni s Písmem.

 Bohoslužba slova je určujícím prvkem při jakékoliv svátosti církve; nespočívá jen v prostém sledu čtení , neboť  má zahrnovat i chvíle ticha a modlitby, které jsou zcela proniknuty biblickou řečí a její symbolikou. To dosvědčuje, jak je nutné, aby účast na liturgii byla připravena a doprovázena praktikovanou četbou Písma. Jestliže ve čteních „Bůh mluví k svému lidu“ (Římský misál), bohoslužba slova vyžaduje, aby byla věnována velká péče jak přednesu jednotlivých čtení, tak i jejich výkladu. Je tedy žádoucí, aby formace těch, kdo mají předsedat liturgickým shromážděním, i jejich pomocníků z řad  laiků, brala v úvahu požadavky výrazně obnovené liturgie Božího slova. Tak bude církev moci, pomocí úsilí všech, pokračovat v poslání, které jí bylo svěřeno.  PBK.

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio