Dny v liturgickém roce zaměřené na duchovní i hmotnou pomoc
Úvod
Při Prosebných dnech Církev prosí za různé lidské potřeby, zvláště za úrodu, požehnání pro lidskou práci a veřejně děkuje Bohu.
Prosebné dny mají hluboké kořeny v církevní tradici. Mezi nejznámější z nich patří pobožnost za úrodu. K jejímu rozšíření došlo za papeže Řehoře Velikého, jehož pontifikát zažínal v době velké bídy a morové epidemie. Ty přišly poté, co se v roce 588 rozvodnila řeka Tiber a způsobila katastrofální povodně. Papež proto nařídil, aby se 25. dubna roku 590 konal kající průvod s litaniemi za vyprošení úrody a odvrácení morové rány. Časem se tento prosebný den rozšířil v celé církvi.
Prosebné dny se však konaly už dříve. V roce 450 zavedl francouzský biskup sv. Mamert modlitby pod širým nebem, při kterých vedl lid, aby se „před tváří Pána nebes“ modlil za odvrácení zemětřesení, bídy a nakažlivých chorob. Všechna tato neštěstí považoval za trest, který přichází pro bezbožný a hříšný život mnohých lidí a proto měly jeho modlitby kající ráz. Tyto modlitby rozšířil pro celou církev papež Lev III v roce 804. konají se v pondělí, úterý a středu před slavností Nanebevstoupení Páně.
Po II. vatikánském koncilu nový řád liturgického roku (1969) o prosebných dnech praví, že v nich „se církev modlí za nejrůznější potřeby lidí, především za zemskou úrodu a za požehnání pro lidskou práci; tyto dny jsou rovněž příhodné pro veřejné úkony díků“. Bližší stanovení termínů, formy a náplně prosebných dnů bylo svěřeno biskupským konferencím, aby se mohly lépe respektovat místní podmínky.
Některé prosebné dny:
Za mír
Slaví se 1. ledna na svátek Panny Marie, Matky Boží a Matky církve. Prosíme za mír mezi národy, náboženstvími i všemi lidmi.
Za jednotu křesťanů
18. ledna je památka Panny Marie, Matky jednoty křesťanů. V tento den každoročně začíná týdenní program modliteb za jednotu křesťanů. Organizují ho Světová rada církví a Papežská rada pro jednotu křesťanů.
Za nemocné
Světový den nemocných se koná se každoročně 11. listopadu v den památky Panny Marie Lurdské. Je připomínkou, abychom znovu objevili důležitou přítomnost trpících v křesťanském společenství. „Kdo trpí, nesmí být nikdy ponechán sám sobě. Je to velký skutek lásky starat se o toho, kdo trpí!“ (Jan Pavel II.)
Za uprchlíky
20. červen vyhlásilo Valné shromáždění OSN v roce 2000 Světovým dnem uprchlíků. Církev pak pamatuje na uprchlíky o nejbližší neděli kolem slavnosti sv. Josefa. K této příležitosti vydává Svatý otec svá tradiční poselství.
Za misie
Světový den modliteb za misie slavený každoročně předposlední neděli v říjnu, je známý pod názvem Misijní neděle. Je spojený s finanční sbírkou na podporu misijních oblastí a v celé církvi se začal poprvé slavit v roce 1926.
Za sdělovací prostředky
Sedmá neděle velikonoční je od roku 1967 zvolena jako světový den sdělovacích prostředků. Prosíme, aby se sdělovací prostředky staly nástrojem k šíření evangelia. Tento den se koná sbírky na podporu křesťanských médií.
Započatý život (první neděli adventní)
První neděli adventní vybral papež Benedikt XVI. jako den, kdy se má celá církev modlit za počatý život. Pokračuje tak ve výzvách svého předchůdce Jana Pavla II.
Závěr
Při pohledu na výše uvedené prosebné dny vidíme, že církev „jde s dobou“. Vidí aktuální potřeby lidí a modlí se za ně. Modlitba celé církve má obrovský význam. Je nejen svědectvím pro svět, ale také účinným nástrojem pro vyprošení požehnání. Vždyť sám Ježíš řekl: „Kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich.“ a „O cokoli budete prosit ve Jménu mém, můj Nebeský Otec vám to dá.“
Amen
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.