Témata k nedělní a sváteční liturgii

CO VYPLÝVÁ Z VÍRY V JEDINÉHO BOHA - kázání

26. 3. 2011 13:19
Rubrika: kázání | Štítky: P. JAN PLODR

Co vyplývá z víry v jediného Boha (KKC 222 – 227)

Úvod:

V jednom městě měli židé spravedlivého, ale také velmi přísného římského prefekta. Proslýchalo se o něm, že v římské bohy nevěří a hledá, která víra je pravá. Říkali si: „Kdybychom ho získali pro svou víru, měli bychom u něj dobré zastání.“ I vyslali k němu svého rabiho, aby s ním promluvil. Prefekt ho přijal a rabi se ujal slova: „Proč vy Římané, neopustíte falešné bohy a nevěříte v jediného pravého Boha, který je milujícím Otcem svých dětí? Prefekt se zamyslel a odpověděl: „Každý den sem přichází lidé vašeho náboženství, stěžují si jeden na druhého, vznášejí žaloby a žádají tresty. Kdyby byl váš bůh jediná pravda, tak byste se domluvili, kdyby byl láska, tak byste si odpouštěli a kdyby byl skutečně jeden, drželi byste pohromadě a nežalovali na sebe.“ Rabi pokorně sklonil hlavu a povzdechl si: „Co říkáš, je pravda, ale svědčí to pro Boha a ne proti němu.“ „Bůh je pravda a díky tomu vidíme hřích, pohříchu však jen na druhých lidech. Jeho láska vyniká tím, že má s námi trpělivost, i když si ji pro své činy nezasloužíme. Je jediný, pravý a živý, protože bez něj bychom už dávno zanikli v rozptýlení.“ Nato se prefekt zeptal: „Jak je tedy možné, že vedete tak špatný život, když máte tak dobrého Boha?“„Protože jsme se narodili daleko od něho a náš život je návratem, často velmi pomalým návratem, do jeho blízkosti. A přitom jen ten, kdo je mu blízko, může se mu začít podobat.“

Poznávat Boží velikost a sloužit Bohu

Věřím jednoho Boha… tak to vyznáváme. Aby to bylo poznat v našem životě, aby nás víra proměňovala, abychom se Bohu podobali, musíme k němu kráčet. A to nejlépe po dvou nohách: jednou nohou je poznání Boha a druhou je služba Bohu. To co o Bohu víme, zároveň žijeme. Jen když přijmu poznání o Bohu a pak ho uvedu do života, jdu kupředu. Jinak stojím na místě. 

Uveďme si příklad:

Bůh je láska. To vím a prožít to mohu v každé svátosti smíření. (Pokud jen vím, že Bůh je láska, ale nepřijímám a nezakouším jeho odpuštění a uzdravení, nikam mě to v životě neposune.)

Bůh je pravda. Když mi něco radí, mohu se spolehnout na to, že to je k mému užitku. To vím a prožívám to pokaždé, když respektuji desatero a dělám, co mi radí svědomí.

Žít v neustálém díkůvzdání

Když poznávám a konám, kráčím po cestě, která mě přibližuje Bohu. Jako má dítě radost ze svých prvních krůčků, je šťastný i člověk, který poznává Boha a dělá, co mu Bůh radí. A toto štěstí ho učí Boží chvále: S Bohem mohu žít v neustálém díkůvzdání. Pořád mu mám za co děkovat. On mě vede, posiluje, a když upadnu, znovu mne pozvedá…

Ctít jednotu a pravou důstojnost všech lidí, správně užívat stvořených věcí, důvěřovat Bohu za všech okolností

Podmínkou je, že máme jen jednoho Boha, kterému věříme a kterého následujeme. Od pradávna mají lidé božstva (např. zábavu, požitky, práci…), které staví na roveň Bohu, či dokonce před něj. Snaží se skloubit křesťanství (víru), požitkářství, workoholismus a kdovíco ještě dohromady. Výsledkem je rozdělení srdce, uštvanost, nervozita, smutek a prázdnota. Ze všech chyb a frustrací je pak nejsnadnější obvinit ty, kdo jsou kolem nás a dokonce samotného Boha 

A proto nás dnešní téma volá: 

Věř v jednoho jediného pravého, živého Boha! Podle něj si postav žebříček hodnot a povinností. Objev radost ze svého duchovního života, ze svého přátelství s Bohem. Pak nebudeš mít potřebu obviňovat druhé lidi za svých nezdarů a budeš správně užívat stvořených věcí. Pak poroste tvá důvěra k Bohu za všech okolností.

Když tedy říkáme slova Vyznání víry: věřím v jednoho Boha, postavme svůj život na poznání a konání, které povede sám Bůh. Tak se mu budeme přibližovat. A čím jsme blíž Bohu, tím jsme blíž i sobě navzájem. Tím lepší svědectví víry vydáváme světu.

 Amen

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio