Témata k nedělní a sváteční liturgii

VELIKONOČNÍ TŘÍDENÍ - kázání

18. 4. 2011 12:52
Rubrika: kázání | Štítky: P. JAN PLODR

Velikonoční třídení

Když si položíme otázku, které tři dny v roce jsou nejdůležitější, zazní různé odpovědi. Děti řeknou, že svátek, narozeniny a Štědrý den, protože se dostávají dárky. Dospělí s tím mohou souhlasit, ale dovedu si představit, že někteří budou tvrdit, že nejdůležitější jsou přece pátek, sobota a neděle o hodech, protože to se všichni sejdou a slaví se naplno až do rána (či do padnutí ...).

Pro nás křesťany jsou však nejdůležitější tři dny o Velikonocích. Zelený čtvrtek, Velký pátek a Neděle zmrtvýchvstání. Jsou to tři dny, kdy zakoušíme, prožíváme ten nejcennější dar, dar odpuštění hříchů a slavíme ve společenství církve na celém světě radost z věčného života.

Opouštíme pseudoradosti (falešné, klamné, pomíjivé radosti) světa, abychom se naplno setkali a radovali s Bohem. Po čtyřicetidenní přípravě sklízíme plody svých postních modliteb a odříkání.K tomu, aby nás Velikonoce obdarovaly pravou a hlubokou Boží radostí, je třeba, abychom je prožili od začátku až do konce. Kdy tedy začínají?

Zelený čtvrtek

Na Zelený čtvrtek. To nás Ježíš zve na hostinu lásky, na ustanovení svátosti Eucharistie.  Být v tento den na mši svaté znamená zařadit se mezi Ježíšovy apoštoly, mezi Ježíšovy nejdůvěrnější přátele. Je to pro nás čest!

Jednou jsem se potkal s člověkem, který si vzal dovolenou, aby mohl na Zelený čtvrtek být na dopolední mši v katedrále a na večerní mši ve farnosti. Ptal jsem se ho, proč to dělá. Odpověděl mi: „Pane faráři, na Zelený čtvrtek nebyl s Ježíšem jen jeden z jeho vyvolených – Jidáš. A to já rozhodně být nechci.“

Velký pátek

Přichází Velký pátek. Den, kdy pro mě zemřel Kristus.

Když muž miluje ženu a je odhodlán rozvíjet s ní vzájemnou lásku po celý život, žádá ji o ruku. Při této příležitosti ji dává snubní prsten. Znamení, pečeť lásky, kterou mají oba na očích, jako věčnou připomínku. Znamením Boží lásky je Ježíšova oběť.

Po jednom kázání, ve kterém se hovořilo o tom, že nás má Bůh rád, přišel člověk a namítal: „Mě nikdy Bůh neřekl, že mě má rád.“

A kněz mu odpověděl: „Vy jste se nikdy nedíval na kříž? Nerozjímal křížovou cestu?“

Bůh nám svou lásku vyslovil. Teď je řada na nás, abychom ho chtěli slyšet. Kříž a jeho uctívání na Velký pátek, to je jedno veliké rozjímání o Boží lásce. Na tom kříži mám být já, pro svoje hříchy, ale je tam Ježíš, místo mě. Protože mě má rád jako nikdo jiný na světě. Jeho kříž je velikým znamením (ztvrzením, pečetí) této lásky.

 Ve starých knihách i filmech se používá hezký obrat: dopřej mi sluchu – naslouchej mi. Když o Velkém pátku rozjímáme křížovou cestu a stojíme s Marií a apoštoly před křížem, nasloucháme Božskému vyznání: človíčku, miluji tě.

Neděle Zmrtvýchvstání

Jako vrchol Velikonočního třídení přichází obřady Zmrtvýchvstání. Podle židovské tradice začíná nový den po západu slunce. Když tedy v sobotu zapadne slunce, začínáme slavit neděli – den Zmrtvýchvstání Páně.

Na Zelený čtvrtek nás Ježíš zve na hostinu lásky, na Velký pátek zpečetí vyznání lásky svou obětí na kříži a nyní přichází s úžasnou zprávou: to, že jsi milovaný a zachráněný Bohem ani smrtí neskončí. Když přijmeš pozvání, bude tvá radost a štěstí trvat věčně.

Ježíš ti dává odpuštění hříchů a šťastný věčný život. Tato zpráva je světlem v temnotách.

Velikonoční Vigilie začíná slavností světla. A my jsme volaní, abychom toto světlo nesli všem lidem.

Po vylíčení dějin spásy (ve čteních z Písma) zapalujeme od paškálu (který symbolizuje vzkříšeného Krista) své svíce a společně s katechumeny se zříkáme zla a vyznáváme víru – tím přijímáme Kristovo osvobození z okovů hříchu a obnovujeme svou křestní krásu a nevinnost.

Vrcholem je přijetí svátosti Eucharistie.Jako milující Otec políbil svého marnotratného syna, dotýká se Bůh skrze eucharistického Krista i našich rtů. Toto „políbení“ dokonale uzdravuje naši duši a vrací nás mezi syny a dcery Božího království.

Slavením Velikonočního třídení se obnovuje a upevňuje naše spása (záchrana). V náruči krásné liturgie se vracíme na cestu, která vede do nebe.

Závěr

Bůh je připraven dávat. Až na věčnosti pochopíme, jaký obrovský hřích a nevděk je, když se k němu otočíme zády. On pro nás přichystal hostinu. Odějme se do šatu milosti (přijměme svátost smíření) a přijměme pozvání.A jako se nechodí na hostinu pozdě, ani se neodchází po prvním přípitku, i my prožijme Velikonoční třídení od slavení mše na Zelený čtvrtek přes obřady Velkého pátku až po neděli Zmrtvýchvstání.Jen tak v nás bude o velikonoční neděli vládnout Božská radost. 

Amen

Sdílet

Komentáře

Lenochod wow, tohle jsou úžasné pravdy, akorát my často na nězapomínáme, díky za článek :)

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio