5. neděle velikonoční - kázání k tématu 222: "Bůh je pravdivý a věrný"

Bůh je pravdivý a věrný

Úvod

V Janově evangeliu se nachází známý rozhovor Piláta s Ježíšem:

„Pilát Ježíšovi řekl: "Jsi tedy přece král?" Ježíš odpověděl: "Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas."Pilát mu řekl: "Co je pravda?" (Jan 18,37n)

Co je to pravda? Co znamená, že Bůh je pravdivý? To je téma dnešní neděle.

Na začátek si můžeme říci příběh.

Jeden mudrc prohlašoval: „Nestačí říkat, že Bůh je pravdivý, musíme také říkat, že je pravda.“ Lidé se ho ptali: „A jaký je v tom rozdíl?“ Mudrc odpověděl: „Veliký. Že je někdo pravdivý znamená, že se mu může a má věřit. To že je Bůh pravda však znamená mnohem víc. Znamená to, že čím je někdo nebo něco blíž Bohu, tím je to pravdivější. Představte si oheň, který září ve tmě. Čím je něco blíž tomu ohni, tím je to zřetelnější, (pravdivější). A stejně je to s Bohem. Čím jsme blíž Bohu, tím jsme prozářenější Jeho světlem a tím i pravdivější (tím pravdivěji poznáváme sebe i svět). Vyplývá z toho důležitá věc: chceme-li poznat pravdu o sobě, o smyslu života, o štěstí, o lásce, potřebujeme k tomu Boží blízkost. Čím jsme Bohu blíž, tím jasněji vnímáme tyto skutečnosti v celé jejich hloubce, kráse a dokonalosti – v pravdě. Bez Boha, (bez zdroje a pramene pravdy), jsme ztracení v temnotách.“

Tento příběh nám říká dvě důležité věci: Bůh je pravdivý a my na něho můžeme spoléhat.

Když nám něco radí, k něčemu nás volá, je to pro naše dobro. Bůh je pravda a my s jeho pomocí můžeme objevovat, poznávat pravdu a rozhodovat se pro ni. Svatí, kteří byli blízko Bohu, měli úplně jiné pořadí hodnot, než hříšníci. Jasně totiž poznávali, co je dobré, hodnotné a dávali tomu přednost před pomíjejícími zbytečnostmi. Jasně také poznávali hřích a zlo a bojovali proti němu.

Hříšníci se stejně jako Pilát se posměšně ptají: Co je pravda? A svatí odpovídají: Bůh je pravda. A když se ho budeš upřímně ptát, on ti pravdu o tom co máš dělat a o co usilovat odhalí.

Bůh je absolutně dobrý, pravdivý a věrný. Co mluví, je pravda, splní, co slibuje nebo hrozí, nemůže se zmýlit ani klamat.

Některé lidi občas napadne otázka: Nespletl se Bůh? Jak to, že se hříšníkovi daří dobře a chudáka pronásleduje neštěstí? Kde je Boží spravedlnost? Proč trpí nevinní? Musíme přiznat, že nevíme, proč se děje tolik zla (nespravedlností), ale víme, že když přišel Boží Syn, dobrovolně se postavil mezi nevinně trpící. Řekl tím: Když trpíš, já jsem s tebou, na tvé straně. A volá: Buď i ty se mnou. Jen tak můžeme utrpení jednou provždy proměnit v požehnání.

Za mudrcem přišli dobří lidé, že mají nešťastného přítele. I když se ho snažili rozptýlit, rozveselit, mile ho povzbuzovali, stejně byl pořád skleslý. „Chcete mu pomoci?“ Otázal se mudrc. „Jistě, máme ho přece rádi.“ „Uveďte ho do tajemství modlitby, naučte ho rozjímat, otevřete mu cestu k pravdě, která osvobozuje duši od temnoty.“ „Přiveďte ho k živému Bohu a On ho přivede ke štěstí.“

Důsledky pro nás: můžeme mu důvěřovat a spoléhat se na jeho slova a zaslíbení.

Abychom mohli Bohu důvěřovat i ve zkouškách a trápení, potřebujeme mít zkušenost s Jeho blízkostí. Potřebujeme osobní kontakt. Jít ke světlu.¨Jen před Jeho tváří, v Jeho náruči se mění kalich hořkosti a utrpení v pramen požehnání. V jeho blízkosti dostává život smysl.

Jak praví svatý Gaudentius: „Teprve v Boží přítomnosti jsem zjistil, že jsem byl smutný pro věci, které za smutnění nestojí, a objevil jsem radost z věcí, pro které jsem se dříve radovat neuměl.“

Bůh je pravda a pravda nás osvobodí. Osvobodí od zla a temnot. Osvobodí ke konání dobra. Můžeme tomu věřit, vždyť Bůh je i pravdivý

Amen.