Témata k nedělní a sváteční liturgii

ÚČAST LAIKŮ NA UČITELSKÉM ÚŘADĚ KRISTOVĚ - téma 332 ke Svátku sv. Štěpána 26.12.2012 - homilie pastorální (KKC 904-907).

25. 12. 2012 20:00

SVÁTEK SVATÉHO ŠTĚPÁNA –středa - 26.12.2012

Liturgické texty

  • Komentář k 1. čtení ze Skutků apoštolů  (V)   Sk  6,8-10; 7,54-60:

V dnešním svátku si připomínáme sv. Štěpána  - prvomučedníka pro víru v Krista. Patřil k prvním služebníkům, kteří v prvotní církvi byli pověřeni pomáhat apoštolům,  dnes  jejich následovníkům, vysvěceným pastýřům místních společenství. V průběhu historie církve se jejich působnost jako pomocníků kněží měnila a byla a dodnes je  na základě církevní reformy stále více doplňována laiky.

1. ČTENÍ  Sk 6, 8 - 10; 7, 54 – 60:Štěpán, plný milosti a síly, dělal mezi lidem veliké divy a znamení. Ale tu zasáhli někteří z tak zvané synagógy propuštěnců s lidmi  z Kyrény, Alexandrie, Kilíkie a Asie a začali se přít se Štěpánem. Nemohli však obstát před jeho moudrostí a Duchem, který z něho mluvil.Když to slyšeli, velmi se rozzuřili a skřípali zuby proti němu. On však plný Ducha svatého, pohleděl k nebi a spatřil Boží slávu a Ježíše, jak stojí po Boží pravici. A zvolal: "Vidím nebesa otevřená a Syna člověka, jak stojí po Boží pravici! " Oni se však dali do velkého křiku, zacpávali si uši a všichni se na něho zuřivě vrhli. Pak ho vyhnali ven za město a začali ho kamenovat. Svědkové si přitom složili svrchní šat k nohám jednoho mladého muže - jmenoval se Šavel. Tak Štěpána kamenovali. A on se modlil: "Pane Ježíši, přijmi mého ducha!" Klesl pak na kolena a hlasitě zvolal: "Pane, nepřičítej jim tento hřích." A po těchto slovech skonal.

  • Komentář k evangeliu podle  Matouše.  ( V )  Mt  10, 17-22:

Umučení sv. Štěpána dokazuje, že i takoví  skvělí a oblíbení šiřitelé Božího slova  jako byl on, mohli být a jsou od počátků formování církve v některých oblastech světa dodnes vystaveni útlaku a často i nebezpečí smrti. Církev proto věnuje  stále větší pozornost i výchově laiků, vhodných  ke službě jako pomocníci vysvěcených duchovních a stanoví pravidla pro jejich výběr a uplatnění v liturgii a pastorační službě.

EVANGELIUM  Mt 10, 17 – 22: Ježíš řekl svým apoštolům: "Mějte se na pozoru před lidmi! Budou vás totiž vydávat soudům a bičovat v synagógách, budou vás vodit před vladaře a krále kvůli mně, abyste vydali svědectví jim a také pohanům.Až vás vydají soudu, nedělejte si starosti, jak nebo co máte mluvit, protože v tu chvíli vám bude dáno, co máte mluvit.Neboť to už pak nemluvíte vy, ale mluví skrze vás Duch vašeho Otce. Bratr vydá na smrt bratra a otec syna, děti povstanou proti rodičům a způsobí jim smrt. Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno. Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen."

Účast laiků na učitelském úřadě Kristově

je téma dnešní pastorální homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“Lekce 332 - a znění Katechismu katolické církve (KKC) 904-907.

Osnova:

a) účast laiků na učitelském povolání a poslání.

Úvod.

Bůh Otec poslal do světa podle svého odvěkého a láskyplného záměru  svého Syna, aby vykoupil svět i lidstvo a přinesl mu plnost života v Božím království. Syn, poslušný Otce, konal Boží dílo spásy a shromažďoval kolem sebe apoštoly a další učedníky, muže a ženy, které vyučoval a připravoval pro spoluúčast na díle evangelia.  Posílá je ke všem lidem, aby získávali další učedníky, křtili je a učili zachovávat vše, co jim přikázal.  Přitom jim udílí zaslíbení své stálé přítomnosti a k tomuto dílu je zmocňuje Duchem svatým. Každý věřící má na tomto poslání svůj osobní podíl odpovědnosti. K jeho naplňování se mu dostává i konkrétního zmocnění a obdarování (charisma) Ducha svatého.

V dnešním svátku si připomínáme sv. Štěpána - prvomučedníka pro víru v Krista. Patřil k těm, kteří v prvotní církvi byli pověřeni pomáhat apoštolům, dnes jejich následovníkům, vysvěceným pastýřům místních společenství. V průběhu historie církve se jejich působnost jako pomocníků kněží měnila a byla a dodnes je na základě církevní reformy stále více doplňována laiky.

Účast laiků na učitelském povolání a poslání.

Církev proto věnuje stále větší pozornost i výchově laiků, vhodných ke službě jako pomocníci vysvěcených duchovních a stanoví pravidla pro jejich výběr a uplatnění   v liturgii a pastorační (učitelské) službě (904).

„Vyučovat někoho, aby byl přiveden k víře, je úkolem každého kazatele a také každého věřícího“ (Sv. Tomáš Akvinský).

Podle posynodního apoštolského listu Jana Pavla II. 1990 „O povolání a poslání laiků v církvi a ve světě“patří laici k Božímu lidu, který je v Matoušově evangeliu představován dělníky na vinici:

„Neboť s královstvím nebeským je to tak, jako když jeden hospodář hned ráno vyšel najmout dělníky na svou vinici. Smluvil s dělníky denár na den a poslal je na vinici“ (Mt 20, 1–2).

Laici šíří víru tím, že ji viditelně vyznávají. To je možno při modlitbě, účastí na mši svaté, ale také svou prací, při bolesti i radosti. Hlásají Krista „svědectvím života a slovem“ (905). Všichni máme povinnost hlásat evangelium - jak slovem, tak příkladem. Je třeba začít v rodině, kde mají být manželé pro sebe navzájem i pro děti svědky víry. Právě rodiče, slovem i příkladem života, učí děti křesťanskému životu, to znamená životu podle Božích přikázání.

Nezbytným předpokladem učitelského poslání laiků je úroveň jejich osobního  vzdělání ve věcech víry a hlubšího poznání Krista a církve (906).

Podle kanonického práva – CIC: „Křesťané mají právo, dokonce někdy i povinnost podle svých znalostí, příslušnosti a postavení sdělit pastýřům církve své mínění o věcech týkajících se prospěchu církve, a při zachování neporušenosti víry a mravů a úcty vůči pastýřům, s ohledem na obecný prospěch a na důstojnost osob, mají právo s tímto míněním seznámit ostatní věřící(907).

Na závěr:

Již za svého pozemského života Ježíš vyvolil ze svých učedníků skupinu dvanácti, které nazval apoštoly. Po svém zmrtvýchvstání jim dal příkaz:

„Jděte do celého světa a kažte Evangelium všemu stvoření.” (Mk 16,15).

Šli, aby všem přinesli radostnou zvěst o Kristu - Bohu, který trpěl a zemřel pro spásu člověka, který zmrtvýchvstal, aby lidem znovu otevřel brány nebe. Pouze dvanáct lidí však  nebylo schopno hlásat nauku všem národům. Proto již od počátku křesťanství plnili velkou roli v evangelizaci i laici.

Dokumenty učitelského úřadu církve, zvláště v období po 2. vatikánském koncilu potvrzují identitu laiků a různorodost úkolů z ní plynoucí:

„Je-li to užitečné nebo nutné pro dobro církve, mohou pastýři svěřit laikům podle norem univerzálního práva určité úkoly, které jsou sice spojené s jejich pastýřským úřadem, ale nepředpokládají kněžské svěcení“.

„Konečně hierarchie svěřuje laikům úkoly, které jsou těsně spojeny s povinnostmi pastýřů, jako třeba při výkladu křesťanské nauky, při některých liturgických úkonech a v duchovní správě.

Jsou přitom respektovány hranice vytyčené povahou svátostí, růzností charismat a církevních funkcí. Takoví věřící jsou pověřeni tím, aby přijímali konkrétní úkoly. Jsou podporováni Pánovou milostí, jsou-li doprovázeni vysvěcenými služebníky, a dobře přijímáni komunitami,v jejichž prospěch pracují.

Viz též Učící se církev (úvody k textům) www. kostely.bk

Vypracoval Matonick

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio