Témata k nedělní a sváteční liturgii

HŘÍCHY PROTI LÁSCE K SOBĚ A "NÁBOŽNOSTI" - téma 360 ke12. neděli v mezidobí 23.6.2013 - homilie katechetická (KKC 2110-2122; YOUCAT 352,355).

20. 6. 2013 18:00

12. NEDĚLE V MEZIDOBÍ – 23.6.2013

Liturgické texty

  • Komentář k 1. čtení  knihy proroka Zachariáše. (IC)   Zach  12,10-11:

Výrok Hospodinův,  zachycený v knize proroka Zachariáše, pochází z období válek  a rozbrojů vedených proti vyvolenému národu Izraele ve starozákonní době. Vyjadřuje příslib přílivu Ducha Boží milosti, kterým definitivně  dovede lidstvo Boží Syn ke spáse svou obětí na Golgotě. Totožnost probodeného, o němž mluví prorok, se zjevuje v mrtvém Ježíši na kříži. Jeho otevřený bok je zdrojem Ducha vylitého na všechny lidi světa.

1. ČTENÍ Zach 12,10-11:Toto praví Hospodin: "Na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma vyliji ducha milosti a prosby o slitováni. Budou hledět na toho, kterého probodli, budou nad ním naříkat, jako se naříká nad jediným synem, budou nad ním lkát, jako se lká nad prvorozeným synem. V onen den bude v Jeruzalémě veliký nářek, jako se naříká v Hadad-Rimmonu na megiddské pláni.

  • Komentář ke 2. čtení z listu apoštola Pavla Galaťanům.  (IC)    Gal  3,26-29:

Apoštol Pavel  v listě Galaťanům  hlásá Boží naplnění starosmluvního slibu  v Kristu, jakožto hlavy  duchovního národa, kterým je  církev. Ježíš Kristus  je jediný  a pravdivý společný jmenovatel, jenž sjednocuje celou bibli.  On je ta cesta, která nás vede ke spáse.  Ježíš je Pán, kterého jako jediného Boha vyznáváme, kterého milujeme a ve kterého věříme.

2. ČTENÍ Gal 3,26-29:Bratři! Vy všichni jste Boží děti skrze víru v Krista Ježíše, vy všichni, pokřtění v Krista, oblékli jste se v Krista: už není Žid anebo Řek, už není otrok anebo člověk svobodný, už není muž anebo žena; všichni jste jeden v Kristu Ježíši. A když patříte Kristu, jste tedy Abrahámovo potomstvo a dědici podle zaslíbení.

  • Komentář k evangeliu podle  Lukáše.  ( IC)  Lk  9,18-24:

Apoštol Lukáš v evangeliu zaznamenal Ježíšovo přání směřované k učedníkům, aby  si upřesnili význam role, kterou on, Kristus,  zaujímá ve vztahu nově vznikající církve k Bohu. Ježíš chtěl, aby si jeho učedníci uvědomili, že on sám  je tím pravým Mesiášem , o němž  psali Mojžíš a proroci. Chtěl jim vštípit vědomí , že v Jeho osobě jako Syna Božího  je naplněn příslib Boha Otce o spáse.  Bude to On, kdo po svém ukřižování a vzkříšení bude spolu se svým Otcem sedět na královském trůnu jako jediný Bůh. Jen Jeho budeme  uctívat, klanět se mu a nadevše ho milovat.

EVANGELIUM Lk 9,18-24: Když se Ježíš o samotě modlil a byli s ním jeho učedníci, otázal se jich: "Za koho mě lidé pokládají?"  Odpověděli: "Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní myslí, že vstal jeden z dávných proroků." Zeptal se jich: "A za koho mě pokládáte vy?" Petr odpověděl: "Za Božího Mesiáše!" On jim však důrazně přikázal, aby to nikomu neříkali, a dodal, že Syn člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit a třetího dne že bude vzkříšen. Všem pak řekl: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, den co den ber na sebe svůj kříž a následuj mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, ale kdo svůj život pro mě ztratí, zachrání si ho."

Hříchy proti lásce k sobě a „nábožnosti“

je téma 360 ke dnešní katechetické homilii podle projektu ČBK „Učící se církev“ s odkazem na znění  dnešního evangelia Lk 9,18-24 a Katechismus katolické církve (KKC) 2110-2122; YOUCAT 352, 355.

Osnova:

a) Nebudeš mít jiného boha mimo mne

b) hříchy proti úctě k Bohu

c) ateizmus

Úvod.

Ježíš se učedníků ptal: „Za koho mne pokládáte?“ (Lk 9,20). Na správné odpovědi na tuto otázku závisí naše věčná budoucnost. Ježíš je skutečným Bohem  a Mesiášem. Bez Mesiáše není možné znát Boha. Celá Bible, i Starý zákon, je  o Ježíši. Duch svatý nám svědčí o Mesiáši a jen On je ta cesta, která vede ke spáse. Ježíš Kristus je Synem Božím. Člověkem se stal jen kvůli nám, aby nás vykoupil. Je zároveň i Slovem Božím. Bůh je absolutní ve všem. Kdyby v něčem selhal, nebyl by Bohem. K Otci se dá dostat jen skrze jeho Syna. Byli to Otec a Syn, kdo poslali na zem Svatého Ducha. Ježíš je Pán, kterého jako jediného Boha vyznáváme, kterého milujeme a ve kterého věříme. To nám sděluje první Boží přikázání: „ Já jsem Pán , tvůj Bůh: Nebudeš mít jiné bohy mimo mne“ ( Ex 20,2-5); (2110).

„Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou“ (Dt 6,5).

Nebudeš mít jiného boha mimo mne.

YOUCAT otázka 352: Co znamená prohlášení Boha: „Já jsem Hospodin , tvůj Bůh?

Odpověď: Protože Všemohoucí se nám zjevil jako náš Bůh a Pán , nelze mu něco nadřazovat nebo považovat za důležitější, nesmíme tedy dát tedy před ním přednost žádné věci nebo člověku. Poznávat Boha, sloužit mu a klanět se mu – to je absolutní životní priorita (2114).

YOUCAT otázka 355: Co znamená přikázání „Nebudeš mít jiné bohy mimo mne?

Odpověď: Toto přikázání zakazuje:

  • Mnohobožství a  modloslužbu, která zbožšťuje tvora, moc, peníze dokonce  i ďábla (21122113);
  • Pověru, jež je  odvrácením se od úcty, která se má vzdávat pravému Bohu, a projevuje se  také různými formami věštění, magie, čarodějnictví a spiritismu (211121152116,  2117);

Hříchy proti úctě k Bohu.

  • Bezbožnost, která se  projevuje pokoušením Boha slovy nebo skutky; svatokrádeží, která  znesvěcuje osoby nebo posvátné věci, především eucharistii; svatokupectvím  (simonií), které chce kupovat nebo prodávat duchovní hodnoty ( 21182119,  2120, 2121,  2122);

Ateizmus.

  • ateismus, který  odmítá existenci Boha, často na základě falešného pojetí lidské nezávislosti  (2123,  2124,   2125,   2126);
  • agnosticismus, který  popírá možnost poznání Boha a který zahrnuje lhostejnost a praktický  ateismus (2127,   2128).

Na závěr:

První přikázání zakazuje uctívat jiné bohy, kromě jediného Pána, který se zjevil svému lidu. Zakazuje  mnohobožství a modloslužbu, pověru a bezbožectví.

První přikázání vyzývá člověka, aby věřil v Boha, aby v něho doufal a aby ho miloval nade vše. „Pánu, svému Bohu, se budeš klanět“ (Mt 4,10). Klanět se Bohu, modlit se k němu, vzdávat mu úctu, jaká mu náleží, dodržovat přísliby a sliby, které mu byly dány, to jsou úkony ctnosti zbožnosti, které vyjadřují zachovávání prvního přikázání. Povinnost vzdávat Bohu ryzí úctu má jak jednotlivý člověk, tak i společnost.

Vypracoval Matonick

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio