Témata k nedělní a sváteční liturgii

DĚJINY NAŠEHO KOSTELA A FARNOSTI - téma 383 ke Svátku posvěcení lateránské baziliky 9.11.2013 - homilie dějepisná.

8. 11. 2013 13:29

Svátek posvěcení lateránské baziliky – sobota  9.11.2013

Liturgické texty

Podle lekcionáře díl VI., připadne-li tento svátek na jiný den v týdnu než v neděli, vybere se jedno z prvních dvou čtení a evangelium.  

  • Komentář k 1. čtení z  knihy Ezechiela (I C)   Ez 47,1-2.8-9:

V den svátku posvěcení lateránské  baziliky v Římě na první křesťanský chrám, jsme se v posledních pěti letech v rámci projektu ČBK Učící se církev zamýšleli nad  smyslem budování  viditelných staveb, určených k bohoslužbám. Dnešní čtení  z knihy Ezechiel je tvořeno proroctvím o místě Božího pobytu uprostřed lidu Izraele, který se dosud nacházel v babylonském zajetí. Vůdčím obrazem je zde přitom chrám a z něj vytékající pramen života. Symbolizuje proměňující sílu Božího působení a místo jeho přebývání. 

1.ČTENÍ Ez 47, 1 - 2. 8 - 9. 12: Anděl mě zavedl ke vchodu do chrámu, a hle - pod chrámovým prahem prýštila voda směrem na východ - na východ totiž bylo chrámové průčelí - voda stékala pravou chrámovou stranou na jih od oltáře. Pak mě vyvedl severní branou a venku mě vedl až k vnější bráně směřující na východ, a hle - voda vytékala z jižní strany. Řekl mi: "Tato voda, která vytéká do východní krajiny, stéká do pouště a končí v moři ve slaných vodách a jeho voda je tím uzdravena. Kamkoli se řeka dostane, oživnou všichni živočichové, kteří se v ní hemží; velmi mnoho ryb bude tam, kam se dostane tato voda, a vše se uzdraví. Nad řekou pak, na jejím břehu z obou stran vzroste všeliké ovocné stromoví; neopadne jeho listí, nepřestane jeho ovoce; každý měsíc ponese čerstvé plody, neboť jeho voda bude vytékat ze svatyně: jeho ovoce bude pokrmem, lékem jeho listí."  

  • Komentář k evangeliu podle Jana.  (IC)  Jan 2,13-22:

Podle Janova evangelia Ježíš  dokázal rázně vyčistit chrámový  prostor od nepravostí. Ježíšovi učedníci pochopili smysl jeho činu a doprovázejících  slov až po jeho vzkříšení. Uvědomili si, že  motiv chrámu nabývá v nově vznikající církvi křesťanů nových významů. Pochopili, že místo dosavadních  nedokonalých symbolů přítomnosti Boží v chrámě Jeruzaléma nastupuje všeobecné  společenství s Bohem skrze Krista. Je to Ježíš Kristus, který  je v nově budovaných chrámech stále viditelně přítomen v liturgických úkonech církve. Umístění jednotlivých liturgických míst o jeho přítomnosti svědčí.

EVANGELIUM Jan 2, 13 - 22: Byly blízko židovské velikonoce a Ježíš se odebral vzhůru do Jeruzaléma. V chrámě zastihl prodavače býčků, ovcí a holubů i směnárníky, jak tam sedí. Tu si udělal z provazů důtky a vyhnal všechny z chrámu i s ovcemi a býčky, směnárníkům rozházel peníze a stoly jim zpřevracel a prodavačům holubů řekl: "Jděte s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržnici!" Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: 'Horlivost pro tvůj dům mě stravuje.'Židé mu však namítli: "Jakým znamením nám dokážeš, že tohle smíš dělat?" Ježíš jim odpověděl: "Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej zase postavím!"Tu židé řekli: "Tento chrám se stavěl šestačtyřicet let -a ty že bys ho zase postavil ve třech dnech?" On však to řekl o chrámu svého těla. Teprve až byl vzkříšen z mrtvých, uvědomili si jeho učedníci, co tím chtěl říci, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš řekl.

Dějiny našeho kostela a farnosti

je téma 383 ke dnešní dějepisné homilii podle projektu ČBK „Učící se církev“

Osnova:

a) Úvod

b) Z dějin  vesnice Krásensko

c) Dějiny našeho kostela a farnosti

Úvod.

Autoři šestiletého vzdělávacího projektu Učící se církev, který v letošním liturgickém roce končí, nabídli k dnešnímu svátku Posvěcení lateránské baziliky podnět všem farnostem k zamyšlení nad dějinami jejich vlastních farností a kostelů.

Pro mne je svátek kromě toho příležitostí, abych se posledními třemi tématy s tímto projektem rozloučil z Krásenska, z místa, odkud jsem podle programu a osnov našich biskupů šest roků věrně všechna témata zpracoval. Mé texty používal jako pomůcku pro svá kázání  duchovní pastýř  naší farnosti a podle kladné odezvy i někteří další kněží. Posílal jsem je jim a několika dalším skupinám zájemců a průběžně je zveřejňoval rovněž na internetových adresách, kde jsou uloženy v archivu: kostely.bk.cz/category/projekt-ucici-se-cirkev;      matonick.signaly.cz/rubrika/ucici-se-cirkev.

Moji účast na činnosti v tomto projektu osobně požehnal  otec arcibiskup Jan Graubner v Olomouci v katedrále sv. Václava dne 4.5.2013, při příležitosti slavnostního předávání medailí svatého Jana Sarkandera.

Z dějin  vesnice Krásensko

Nejstarší dějiny Krásenska, ležící na Drahanské vrchovině pod vrcholem Kojál, t.č. s TV vysílačem, 20 km od Vyškova http://www.krasensko.cz/, jsou spjaty s dějinami biskupství olomouckého. První písemný doklad  (Codex diplomaticus Moraviae) o existenci vesnice pochází z roku 1348. Vesnici tehdy s německým názvem Schönfeld (ale už o 100 roků později písemné prameny uvádějí český název Krásné Pole), kterým biskup olomoucký Jan VII. ves daroval ženskému benediktinskému klášteru v Pustiměři. První představenou byla jeho vlastní sestra Alžběta, třetí představenou se stala Anna-sestra císaře a krále Karla IV. Později byl klášter zrušen a Krásensko připadlo opět do majetku olomouckých biskupů. V první polovině 16. století byl pravděpodobně držitelem krásenského dvora šlechtic jménem Bernard Jurman a jeho rodina, vladyka z Krásenska, erbovní pán.

Koncem 16. století patřilo Krásensko vladykovi Kašparu Lukaveckému z Lukavice, který pocházel ze staročeské rodiny, jež měla ve znaku vydru vyskakující z vody. Kašpar Lukavecký zemřel roku 1594. Tehdejší olomoucký biskup Stanislav sice  svým listem zakázal pochovat zemřelého vladyku v kostele, poněvadž se hlásil k učení nekatolických pastorů. Avšak přes toto nařízení byl šlechtic v místním kostele pochován. Náhrobní kámen Kašpara Lukaveckého s jeho erbem a podobou byl nejprve vsazen do dlažby mezi presbytář a loď. V roce 1886 při generální opravě kostela byl náhrobek opraven a zasazen do boční zdi u křtitelnice, po poslední generální opravě byl přemístěn. Kašpar Lukavecký zemřel bez zákonných dědiců, proto připadl jeho majetek olomouckému biskupství.

Válečné bouře

V roce 1312 táhlo krásenským krajem směrem od Boskovic vojsko krále Jana Lucemburského. V 15. století stejně jako v celé zemi i v okolí Krásenska byly slyšet bubny husitů. V 16. století se hnaly krajem náboženské bouře, při nichž byl roku 1580 zavražděn  krásenský duchovní. V době třicetileté války (1618 – 1648) největší nebezpečí představovali Švédové, kteří r. 1643 dobyli mj. i Vyškov.

V době soupeření Pruska s Rakouskem v 18. století táhlo krásenským krajem vojsko pruského krále Friedricha II., nejprve směrem na Brno a poté, co bylo poraženo, zpět na sever. Za válek napoleonských r. 1805 byly zdejší hory a lesy plné Francouzů. Ve 30. letech 19. století řádila v celé Evropě epidemie cholery. Nevyhnula se ani Krásensku. Ani hrůz první světové války Krásensko nebylo ušetřeno. Muži museli na frontu, kde umírali. Do vesnice přicházela jedna rekviziční komise za druhou. Zejména druhá světová válka se zapsala krutě do dějin Krásenska. Podobně jako 33 vesnic na západ od vojenského cvičiště vyškovské vojenské posádky bylo v letech 1942 – 1944 podle rozhodnutí německé branné moci násilně vystěhováno a vyrabováno.  Po skončení II. světové války v květnu 1945 bylo Krásensko v troskách, z 80 % zničeno a na pokraji zániku. Přesto bylo postupně obnovováno. Polovina ze 159 domů nebyla schopna žádné opravy. Do vesnice se v roce 1945 mohla vrátit pouze čtvrtina vystěhovaných obyvatel, jejichž obydlí se dalo znovuvybudovat. Zásluhou neúnavného úsilí jejich občanů natolik postupně zvelebeno, že dosáhlo na titul vesnice roku 2010 Jihomoravského kraje.

Z dějin našeho kostela a farnosti.

Když již před rokem 1390 byla zřízena v Krásensku duchovní správa, musel zde být také kostel. Jak tento kostel vypadal, není nám známo. Pravděpodobně to byl malý, dřevěný kostelík, zakrytý dochem a později šindelem. Zakladatelem této chudičké svatyně byl asi velký dobrodinec Lauretius (Vavřinec) Kobylnik. Podle jeho křestního jména byl nově vystavený kostel roku 1795  zasvěcen sv. Vavřinci. Náhrobní kameny  v kostele pohřbených Lukaveckého a  Kobylnika byly vsazeny do chrámové dlažby mezi presbytář a chrámovou loď.  Do dnešních dnů se zde nachází jen náhrobní kámen Lukaveckého, zatímco poškozený Kobylnikův byl z kostela odstraněn.

 Svatý Vavřinec - patron Krásenska

Podle tradice pocházel ze Španělska. Jako mladík přišel do Říma, kde se stal arcijáhnem papeže Sixta II. Pro církev to byla těžká doba, neboť císař Valerián krutě pronásledoval křesťany Dal zatknout a popravit i papeže Sixta II. Ten však ještě před svou smrtí Vavřince požádat, aby rozdělil majetek církve mezi chudé. Jeho prosba se stala Vavřinci osudnou. Císař totiž vznesl na onen majetek nárok a přikázal ho arcijáhnovi vydat. Vavřinec si vzal tři dny na rozmyšlenou. Během nich rozdal všechny církevní statky chudákům a třetího dne stál před císařem se slovy, že oni jsou pokladem církve. Tím samozřejmě císaře Valeriána rozlítil a vysloužil si kruté mučení, kdy ho vojáci bili holemi a přivázali na žhavé pláty. Podle legendy však Vavřinec ani nehlesl. Naopak děkoval Bohu za to, že může zemřít jako mučedník. To císaře natolik rozzuřilo, že vyřkl konečný trest: upéct Vavřince na rožni. Legendární jsou poslední Vavřincova slova: "Nuže, pečeně je hotova, obrať ji a jez." Stalo se tak v Římě 10. srpna roku 285. Na místě, kde byl umučen, dal později císař Konstantin Veliký postavit baziliku. Ta byla ve 13. století přestavěna a dnes tvoří jednu z pěti patriarchálních bazilik. Jen v městě Římě bylo svatému Vavřinci zasvěceno 34 kostelů. Z toho je jasně patrné, jak vážený a oblíbený světec to je. Svatý Vavřinec je pro způsob svého umučení ochráncem proti ohni. Je patronem hasičů, knihovníků, kuchařů, hostinských, pradlen, žehlířek, cukrářů sklenářů, pivovarníků a neb zemřel mlád i žáků a studentů. "Oheň (víry a lásky k Bohu), který hořel v něm, mu pomáhal snášet zevní oheň mučednický." (papež Lev Veliký).

Krásensko bývalo v minulosti vždy katolické. V době šíření luterství a z toho plynoucích náboženských bouří byl roku 1580 zavražděn tehdejší krásenský duchovní správce, což způsobilo, že v letech 1580 – 1785 byla zdejší fara opuštěná. Roku 1785 se stalo Krásensko opět samostatnou duchovní správou s vlastním knězem mimo sídlo farnosti. Nákladem náboženského fondu, podporou biskupství vyškovského a obětavou pracovitostí krásenských farníků byl v pěti letech hotov  a v roce 1795 slavnostně posvěcen. Kostel měl strop rákosový a střechu šindelovou. Roku 1oku 1872 byl kostel opraven nákladem 4000 zl. Uvnitř je 10 m vysoký, 25 m dlouhý a 13 m široký. Hlavní oltář pochází z r. 1886.  Je zasvěcen jáhnu sv. Vavřinci. Sličnou tvář mladého světce, s nástrojem mučení v rukou, zachytil mistrně na plátno brněnský malíř Jan Ondřej Gebhard r, 1842 za 250 zl. Na horní části oltáře se nachází ze dřeva vyřezaná pieta Matky Bolestné s mrtvým Spasitelem v náručí. Za oltářem na zdi kněžiště jsou umístěny sochy Pána Ježíše  a Panny Marie v životní velikosti. Obrazy křížové cesty byly vytvořeny r 1893 ve Vídni.  Pořízeny byly k oslavě stoletého posvěcení kostela r. 1895. Hodiny na věži vznikly v r.1905. Boční oltář Panny Marie lurdské byl zbudován r.1921. Zvon na věži váží 110 kg a pochází z r. 1929. U křtitelnice tohoto prostinkého kostela v zapadlých horách byli pokřtěni mnozí známi pracovníci církve a národa, kteří jsou zapsáni v publikaci P. Františka Műllera „Krásensko“ dějiny moravské vesničky , vandalsky zpustošené německou okupací, ze které autor k vypracování tématu čerpal údaje.

Na závěr:

P. František Műller, který byl v roce 1943-1944 stejně jako všichni občané Krásenska německou armádou z vesnice vyhnán a fara zcela zničena, byl posledním farářem farnosti Krásensko až do jejího obnovení po 65 letech. Po válce v Krásenském kostele  působila celá řada kněží, kaplanů, kteří do Krásenského kostela dojížděli. Mezi nimi i vyškovský děkan P. Antonín Štefek, t.č. rektor teologické univerzity v Olomouci, který se velmi zasloužil o výstavbu nové fary, zvelebení kostela a obnovení farnosti v Krásensku.

Vypracoval Matonick - MUDr.Leopold Mann

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio