Témata k nedělní a sváteční liturgii

MARIA A JEŽÍŠOVA VEŘEJNÁ ČINNOST - téma 7 ke slavnosti Panny Marie - Nový rok 1.1.2014 - homilie biblická.

30. 12. 2013 18:15

SLAVNOST MATKY BOŽÍ, PANNY MARIE – NOVÝ ROK – 1.1.2014 - středa

Liturgické texty (AI)

  • Komentář k 1. čtení ze 4. knihy Mojžíšovy  (I): 

První den roku  oslavuje církev Matku Boží a Matku Církve, Pannu Marii. Dávné požehnání starozákonních kněží, které vyslechneme z knihy Mojžíšovy,  obsahuje  ve výroku „ať ti dopřeje pokoje“  slovo „pokoj“  ve významu „mír“. Připomeňme si, že už několik let se prvního ledna pod ochranou Panny Marie, Královny míru, slaví Světový den modliteb za mír. Maria se stala matkou Ježíše, jehož veškeré působení bylo zaměřeno na šíření pokoje, lásky a bratrství mezi lidmi.

1. ČTENÍ Nm 6,22-27: Hospodin řekl Mojžíšovi: ”Řekni Árónovi a jeho synům: Tak budete žehnat izraelským synům; budete jim říkat:  Ať tobě Hospodin požehná a ochraňuje tě! Ať tobě Hospodin ukáže svou jasnou tvář a je ti milostivý! Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a dopřeje ti pokoje!‘  Budou vzývat moje jméno nad izraelskými syny a já jim požehnám.”

  • Komentář ke 2. čtení z listu apoštola Pavla Galaťanům.  (I):

V úryvku od apoštola Pavla  se hovoří o tom, že Bůh poslal  skrze Pannu Marii na svět svého Syna Ježíše Krista se záměrem  pozvednout člověka  na jeho úroveň. Bůh Syn, se narodil jako každý jiný člověk, aby bylo naprosto jasné, že je jedním z nás.  V důsledku Jeho sebeobětování jsme se mohli stát  Božími dětmi, jeho bratry a sestrami a tím i spoludědici Božího království.

2. ČTENÍ   Gal 4,4-7:  (Bratři a sestry!) Když se naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy, podrobeného Zákonu, aby vykoupil lidi, kteří podléhali Zákonu. Tak jsme byli přijati za syny. A protože jste synové, poslal nám Bůh do srdce Ducha svého Syna, Ducha, který volá: ”Abba, Otče!” Už tedy nejsi otrok, ale syn a jako syn také dědic skrze Boha.

  • Komentář k evangeliu podle  Lukáše  (I):   

Evangelium nám přináší ve vyprávění apoštola Lukáše kromě jiného upozornění, že Panna Maria po narození Ježíše zaujala postoj, jaký přísluší pravým věřícím. Dokázala hluboce rozjímat o všem, co se vztahovalo na jejího Syna.  To co slyšela  a viděla, uchovala ve svém srdci a odpovídala modlitbou víry.

EVANGELIUM   Lk 2,16-21: Pastýři pospíchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené  v jeslích. Když ho uviděli, vypravovali, co jim bylo o tom dítěti pověděno. Všichni, kdo to slyšeli, podivili se tomu, co jim pastýři vyprávěli. Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom. Pastýři se zas vrátili. Velebili a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno. Když uplynulo osm dní a dítě mělo být obřezáno, dali mu jméno Ježíš, jak ho nazval anděl, než bylo počato v mateřském lůně.

Maria a Ježíšova veřejná činnost

je téma 7 ke dnešní biblické homilii podle projektu „Učící se církev“cyklus A1 s odkazem na  znění vstupní modlitby:

Bože, tys vyvolil blahoslavenou Pannu Marii za Matku Spasitele lidského pokolení…“

Osnova:                    

a) první zázrak na její přímluvu

b) blahoslavenství Panny Marie (Mk 3,35)

c) účast na Kristově oběti v utrpení

d) Ježíšův odkaz: Hle, syn tvůj

Úvod:

Učení o Bohorodičce Marii uvádí 2. vat.  koncil do úzkého  vztahu s tajemstvím Krista  a jeho církve. Biblické zprávy o vtělení Božího Syna nám umožňují  vstupovat stále hlouběji do tajemství Matky vtěleného Slova a objasňovat je. Maria je "Matka Boží", protože skrze Ducha svatého počala ve svém panenském lůně Ježíše Krista, Syna Božího, soupodstatného s Otcem, a přivedla ho na svět.Zatímco při prožívání tajemství Vánoc jsme  se soustředili na  její dítě, Ježíše a na jeho narození,  na Nový rok  pravidelně oslavujeme Pannu Marii, nejen jako  Matku Boží, ale i jako Matku Církve. Je to vlastně nejstarší mariánský svátek římské liturgie, slavený už od 8. století. Kdo je Panna Maria, jak si ji podle Písma můžeme představit?

První zázrak na její přímluvu.

V evangeliu podle Jana, jehož teologický úmysl a uspořádání jsou mimo pochybnost, vystupuje Maria jen dvakrát, a to v podstatných okamžicích Kristova života: na svatbě v Káně a u paty kříže (19,25-27). V obou vyprávěních čtyřikrát nazývá evangelista Marii „Ježíšovou matkou“ ( „jeho matkou“). Ježíš sám ji nazývá „ženou“: „Byla svatba v galilejské Káně a byla tam Ježíšova matka. Na tu svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Došlo víno, a proto řekla matka Ježíšovi: „Už nemají víno.“ Ježíš jí odpověděl: „Co mi chceš, ženo? Ještě nepřišla má hodina. Jeho matka řekla služebníkům: „Udělejte všechno, co vám řekne.“ (Jan 2,1-5).   Obě události přispívají Marii při jejím rozvažování stejným způsobem k tomu, aby si uvědomila novou funkci, jakou má kromě toho, že je lidskou Matkou Božího Syna, což bylo jejím prvním povoláním. První Ježíšův zázrak, proměnění vody ve víno na svatbě v Káně, prošel v tradici církve mnohými výklady textu. Zvolme dnes řešení, která Mariino povolání blíže osvětlují.

Na svatbě v Káně podle Janova evangelia není Ježíšova matka ve skupině učedníků. Zdá se, že  přišla sama, jen  jako Ježíšova matka. Maria ještě není součástí tohoto společenství. Zde sehraje svou roli Boží matky a tato úloha končí, když Kristus nastupuje svou službu.  Maria přichází, aby se účastnila prvního projevu Kristovy slávy- Zázraku v Káně, který ho představí víře učedníků jako Božího Syna. Ježíšova odpověď Marii: „Co mi chceš, ženo? “naznačuje jistý odstup mezi Synem a matkou. Maria však během rozhovoru s Ježíšem pochopí své nové postavení. I ona se pak stává členkou církevního společenství, kterou tvoří Ježíš, matka, bratři a učedníci.

Blahoslavenství Panny Marie.  (Mk 3,35)

Ve světle jedné pozdější události pochopíme, co pro Marii znamená přechod od úlohy matky Božího Syna k postavení věřící ženy v mesiášském společenství, v církvi: Když jednou mluví Ježíš k zástupům, dostaví se jeho matka a členové jeho příbuzenstva a snaží se s ním promluvit. Nemohou se však skrze mohutný dav k němu protlačit (Mt 12,46-50; Mk 3,31-35; Lk 8.19-21). Ježíš odpoví tomu, který ho o tom informuje: „Kdo je moje matka a kdo jsou moji bratři?“. Potom ukáže na své učedníky a dodává: „To je moje matka a to jsou moji bratři. „Kdo činí vůli Boží, to je můj bratr, má sestra i matka.“ (Mk 3,35). Svatý Lukáš podává tato slova takto: „Moje matka a moji bratři jsou ti, kdo Boží slovo slyší a podle něho jednají“(Lk 8,21). Tento příběh vysvětluje Ježíšova slova k Marii na svatbě v Káně, když se jí ptal jako ženy, jaký je jejich vzájemný vztah.  Odpověď bude dána též v poslední hodině, kdy se Ukřižovaný obrátí ke své matce a k milovanému učedníku. Příhoda, o které dává zprávu apoštol Lukáš, má tentýž smysl. Jednoho dne odpoví Ježíš ženě, která blahoslaví Mariino lidské mateřství: „Spíše jsou blahoslavení, kdo slyší Boží slovo a zachovávají je“ (Lk 11,28). Když byl poslán archanděl Gabriel – Maria řekla Bohu své ano. Přijala Boží slovo – slovo pronesené ústy anděla. A přijala Slovo, to, které bylo od počátku – Ježíše. Tady se děje její obdarování Bohem a její štěstí. Proto už je od těch chvil blahoslavená.

Účast na Kristově oběti v utrpení. 

Ježíšovo ukřižování je rozhodující hodinou v jeho mesiášském poslání. Na tuto hodinu odkázal svou matku tehdy na svatbě v Káně. Je to hodina odchodu Božího Syna z tohoto světa k Otci (Jan 13,1). Maria je přítomna, aby měla účast na tomto posledním tajemství Kristova údělu, spolu  s celou křesťanskou komunitou, zastoupenou jí samotnou, milovaným učedníkem a ženami.

Ježíšův odkaz: Hle, syn tvůj. 

Ježíš vyvýšený na kříži hledí na svou matku a jak při ní stojí ten učedník Jan, kterého má tolik rád. Říká matce: „Ženo, to je tvůj syn“(Jan 19,26). Potom praví učedníkovi“To je tvá matka“(Jan 19,27). Kristova slova k Marii a k učedníkovi jsou stěžejním momentem ukřižování (Jan 19,27-30).  Evangelista Jan zde už nezaznamenává její vlastní jméno - Marie,  ale oslovuje ji „ženo“, jak tomu bylo v Káně.  A když ji také představuje jako „matku“, činí ji tak Matkou církve. Milovaný  učedník, v Janově evangeliu je  pak obecným obrazem věřícího učedníka.  Když Ježíš říká své matce: „Ženo, to je tvůj syn“, svěřuje tím církvi, symbolizované Marií, která se na Ježíšově utrpení od počátku až do konce podílela, a která v něho věří jako v Syna Božího, svého milovaného a věrného učedníka Jana. On  představuje všechny věřící, blízké příbuzné Krista, všechny bratry a sestry milované Církve.

Na závěr.

Titul „žena“, který Marii dává její ukřižovaný syn stejně jako v Káně, ukazuje, že Ježíš staví svou matku do jiné roviny, než jsou běžné vztahy mezi synem a matkou. Vidí v ní „Ženu“, symbolizující Boží lid v jeho mateřské funkci, Siónskou dceru, rodičku nového lidu. Vidí v ní církev, která bude Matkou utěšitelkou,  která bude kojit Otcovy děti a Kristovy bratry až do konce časů slovem a křtem a která je bude zdarma napájet a živit týmž Slovem, Kristovým tělem a krví.

Vypracoval Matonick

Zobrazeno 1089×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio