Témata k nedělní a sváteční liturgii

TRPĚLIVOST (DCERA STATEČNOSTI) - téma 3 ke 3. neděli adventní 15.12.2013 - homilie asketická.

13. 12. 2013 12:56

3. NEDĚLE ADVENTNÍ - 15.12.2013

Liturgické texty (A I)

  • Komentář k 1. čtení z knihy proroka Izaiáše (I):   

Dnešní čtení z knihy proroka Izaiáše je  proniknuto  radostí.  Jeho slova platí v každé době. Přibližují lidstvu proměny, které nastávají, když samotný Bůh vstupuje do dějin světa. Proroctví nás posílí v naději, že za svoji trpělivou víru v naplnění Božích zaslíbení, až nastane onen den slávy Jeho návratu, obdržíme od Něj božskou odměnu!

1.ČTENÍ  Iz35,1-6a.10: Zaraduje se vyprahlá step, zajásá a vykvete poušť. Jak narcis bujně vykvete, zajásá, zaplesá, zavýská. Bude obdařena nádherou Libanonu, krásou Karmelu a Šaronu. Můj národ uvidí slávu Hospodina, vznešenost našeho Boha. Posilněte skleslé ruce, ochablá kolena upevněte! Malomyslným řekněte: "Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás!" Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých. Tu poskočí chromý jak jelen a zaplesá jazyk němého. Vrátí se ti, které vykoupil Hospodin, s jásotem přijdou na Sión, věčné veselí bude jim věnčit hlavy, dojdou radosti a veselí, prchne starost a vzdychání.

  • Komentář ke 2. čtení z listu apoštola Jakuba (I): 

List svatého apoštola Jakuba potvrzuje, že netrpělivost při  očekávání příchodu Páně by se leckomu mohla při konečném soudu nevyplatit.  Autor vybízí křesťany, aby se na setkání s Pánem připravovali, aby dodávali druhým odvahu, naději, ve víře je povzbuzovali, ale aby se nenechali  strhnout k neplodným nářkům a obviňováním.  Prosme Pána, aby nás obdařil trpělivostí rolníka, který zasévá  setbu naděje a čeká na úrodu!

2.ČTENÍ Jak 5,7-10: Bratři, vydržte všechno trpělivě až do té doby, kdy přijde Pán. Podívejte se na rolníka, jak čeká na drahocennou úrodu! Čeká na ni trpělivě, až přijde podzimní a jarní déšť. Vydržte i vy trpělivě a posilněte své srdce, neboť příchod Páně je blízko. Nestýskejte si, bratři, jeden na druhého, abyste nebyli souzeni. Hle, soudce už stojí přede dveřmi! Vezměte si, bratři, za vzor v utrpení a trpělivosti proroky, kteří mluvili jménem Páně. 

  • Komentář k evangeliu podle  Matouše (I): 

Podle Matoušova  evangelia ani tak velký prorok a kazatel, jako byl Jan Křtitel, neušel výtkám Ježíšovým za projevy pochyb, své jisté nedůvěry a netrpělivosti.  Jan měl totiž představu o  blízkém  příchodu poněkud jiného Mesiáše. Přál si přísného soudce, služebníka Božího hněvu. A navzdory jasným důkazům o Božské moci a znameních, které Ježíš svou činností  vykazoval, nebyl si někdy Ježíšem tak jist, že jedině on je Božím  Synem, který přišel, aby naplnil slovo proroků  o proměně světa.

EVANGELIUM Mt 11,2-11: Jan (Křtitel) slyšel ve vězení o Kristových činech. Poslal tedy k němu své učedníky s dotazem: "Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?" Ježíš jim odpověděl: "Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se hlásá radostná zvěst. A blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou." Když odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: "Co jste vyšli na poušť vidět? Snad rákos, zmítaný větrem? Nebo co jste vyšli vidět? Člověka oblečeného do jemných šatů? Ti, kdo nosí jemné šaty, jsou přece v královských palácích. Proč jste tedy vyšli? Vidět proroka? Ano, říkám vám, víc než proroka. To je ten, o němž je psáno: "Já posílám svého posla před tvou tvář, aby připravil cestu před tebou." Amen, pravím vám: Mezi těmi, kdo se narodili ze ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel. Ale i ten nejmenší v nebeském království je větší než on."

Trpělivost (dcera statečnosti)

je téma 3 ke dnešní asketické homilii podle projektu „Učící se církev“ cyklus A I s odkazem na Katechismus katolické církve (KKC ) heslo trpělivost a  na znění dnešního druhého čtení Jak 5,7-10. 

Úvod.

Co je trpělivost? Je to umění vydržet při práci, vytrvat při jakékoliv činnosti, zůstat aktivní od začátku až k uskutečnění a dovršení díla. Trpělivost je ctnost vytrvalé práce, která se nedá od­radit neúspěchem.

Osnova:

a) pojem mezi zoufalstvím a hněvem.

b) cena pro křesťanský život jednotlivce i společnosti

Pojem mezi zoufalstvím a hněvem.

Teologové říkají, že v plnosti mohou trpělivost mít jen lidé pevně věřící, kteří vědí, že od nich se sice žádá plné pracovní nasazení, ale výsledek že záleží na Bohu, na Boží milosti, ne na nich. Dramaticky vyjádřeno, je trpělivost pozice středu mezi zoufalstvím a hněvem. Kdo totiž pracuje s pocitem, že vše záleží jen na něm, ten se bude rozčilovat nad vším, co mu překáží a bude mít sklon to násilně odstraňovat;  anebo dá pasivně ruce do klína, když se mu překážky nakupí do nepřehledné výšky.

Teprve křesťanská důvěra dokáže trpělivě znovu a znovu začínat práci na lepším zítřku. Ani nervózně, ani apaticky, ale s „angažovaným klidem“. A jestli se člověk v mládí nenaučí, aby rozumem a vůlí vzbouřené pudy a city ovládal, pak ztrácí rovnováhu a trpělivost. Buď zahoří zlostí, nebo se zastudí sebelítostí, rozmrzelostí, náladovostí. Není snad ubožejší člověk, než ten, který se neumí ovládat. Bůh nestvořil člověka jako přírodní živel, ale jako osobnost. Trpělivost stojí na sebevládě. A tomu je třeba se od dětství učit.

Cena pro křesťanský život jednotlivce i společnosti.

Trpělivost je nezbytná pro jednotlivce i společnost. Neukázněné děti jsou protivné, ale netrpěliví dospělí jsou katastrofální. Nedovedou čekat na zralou lásku, a tak se vrhnou do milostných dobrodružství, která skončí nuceným sňatkem, nechtěnými dětmi, otrávenými životy a rozvratem. Nedovedou trpělivě jet v koloně aut a tak bezhlavě předjíždějí a ohrožují život svůj i druhých. Nedovedou trpělivě počkat, až odezní rodinná hádka, splašeně se honem rozvádějí, a ošidí se o jistotu usmířeného vztahu po překonané krizi.

Opakem trpělivosti je netrpělivost. Závažným způsobem poškozuje duševní  a duchovní život. Člověk nesmí být netrpělivý dokonce ani v konání dobra. Na všechno, co od člověka požaduje Bůh, je dost času. I ti, kteří konají horlivě službu lásky, nemusejí být dostatečně připraveni a mohou později zjistit, že nemají z čeho dávat. Trpělivost v duchovním životě tedy znamená smířit se i s myšlenkou, že budu nějaký čas „neužitečný“.

Trvá-li netrpělivost dlouho, nakonec vždy ústí do své extrémní formy - zoufalství, které je výrazem nedůvěry v to, že i bezvýchodná situace přináší dříve či později řešení. Lidé, kteří v životě ztroskotali, netušili, že východisko bylo již na dosah ruky. Stačilo jen ještě chvíli počkat a ještě chvíli trpět...

Sv. Terezie od Ježíše se  modlí (227):

Ať tě nic nezneklidňuje, ať ti nic nenahání strach. Všechno pomíjí. Bůh se nemění.

Trpělivostí se dosáhne všeho. Kdo má Boha, tomu nic nechybí. Bůh sám stačí.

(sv. Terezie od Ježíše: Básně)

Máme naději na nebeskou slávu, kterou Bůh slíbil těm, kteří ho milují a konají jeho vůli. Každý má proto za všech okolností trpělivě  doufat,  že s Boží milostí vytrvá „až do konce“ a dosáhne nebeské radosti jako věčné Boží odměny za dobré skutky vykonané s Kristovou milostí (1821).

Trpělivost patří mezi dvanáct  plodů Ducha svatého jako je láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota …  (1832). Je naší povinností, abychom laskavě, rozvážně a trpělivě jednali s lidmi žijícími v omylu nebo v neznalosti víry. (2104), aby naše rodinné vztahy byly naplněny vzájemnou úctou a netrpěly nedostatkem trpělivosti  (2219).

Buďte přitom všestranně pokorní, mírní a trpěliví; snášejte se navzájem v lásce“  (Ef 4,2).

Na závěr:

Vzorem svaté  křesťanské trpělivosti a statečnosti byl Sv. Cyprián. Zemřel mučednickou smrtí v roce 258 po Kristu. V době, která byla pro křesťany velmi nepříznivá, projevoval velikou statečnost a neohroženost. V díle O dobru trpělivosti Cyprián klade důraz na trpělivost jako na ctnost typicky křesťanskou. Trpělivost má křesťan společnou s Bohem, od něhož vychází.

Svatý Cyprián píše:

Když si křesťan uvědomí, pod jakou podmínkou, za jakého předpokladu dospěl k víře, pak mu ovšem bude jasné, že tu na světě musí trpět ještě více než ostatní lidé, poněvadž více než ostatní musí zápasit s pokušeními ďábla. Písmo svaté na to upozorňuje nabádavými slovy:

 „Synu můj, chceš-li vstoupit do služby Boží, stůj pevně ve spravedlnosti a bázni,      a buď připraven, že budeš zkoušen.  Cokoli na tebe dolehne, přijmi, v bolesti buď statečný a ve své tísni měj trpělivost, neboť v ohni bývá zkoušeno zlato a stříbro, lidé pak milí (Bohu) ve výhni tísně.“ (Srov. Sir 2,1-5).

Spravedliví vždy projevovali tuto trpělivost, apoštolové podle příkazu Páně vždy učili: nereptat v neštěstí, nýbrž vzít statečně a trpělivě na sebe vše, co nás může zde na světě potkat.

Vypracoval Matonick

Zobrazeno 1351×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio