Témata k nedělní a sváteční liturgii

CÍRKEV JE SVATÁ - téma 11 ke 2. neděli v mezidobí 19.1.2014 - homilie katechetická (KKC 781-801; YOUCAT 125;126;128).

16. 1. 2014 12:44

2. NEDĚLE V MEZIDOBÍ - 19.1.2014

Liturgické texty  (AI)

  • Komentář k 1. čtení z  knihy proroka Izaiáše  ( I): 

Tajemství postavy Hospodinova Služebníka z části poetického oddílu  proroctví Izaiáše  bylo  poodhaleno až  v Ježíšově světle, které přišlo na svět, aby ozářilo duši každého člověka, v beránku Božím, který snímá všechny hříchy světa. Teprve  v Ježíši poznal Boží lid, že on je tím Mesiášem, pravým Služebníkem, jehož příchod prorok Izaiáš kdysi předpověděl.

1.ČTENÍ Iz 49,3.5-6: Hospodin mi řekl: ”Jsi mým Služebníkem, Izraelem, proslavím se tebou.” Avšak nyní praví Hospodin, který si ze mě utvořil Služebníka již v matčině lůně, abych zas k němu přivedl Jakuba, abych mu shromáždil Izraele. Tak jsem ve cti u Hospodina, protože Bůh můj je mou silou.Řekl mi tedy: ”Nestačí, že jsi mým Služebníkem, abys obnovil Jakubovy kmeny a zbytky Izraele přivedl nazpět. Proto tě dám národům jako světlo, aby se má spása rozšířila až do končin země.”

  • Komentář ke 2. čtení z prvního listu Pavla Korinťanům   (I):

Z oslovení na začátku  listu apoštola Pavla poznáváme, kým byly místní církevní obce, tedy první křesťanské církve ve světě tvořeny a jak byly nazývány. Byla to bohoslužebná shromáždění lidí, které si Bůh povolal, aby se stali jeho svatým lidem, jeho Božími dětmi.

2.ČTENÍ1 Kor 1,1-3: Pavel, z Boží vůle povolaný za apoštola Ježíše Krista, a bratr Sosthenes členům církevní obce v Korintě, kteří byli posvěceni v Kristu Ježíši a povoláni do stavu svatých, a také všem, kteří kdekoli vzývají jméno Pána Ježíše Krista, (Pána) svého i našeho. Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.

  • Komentář k evangeliu podle  Jana  ( I):

Posledním prorokem, představovaným jako předchůdce a oddaný svědek Ježíše, byl Jan Křtitel. On je tím velkým mluvčím dnešního evangelia. Představuje zde Ježíše jako Mesiáše, který přichází, aby nás zbavil hříchů. Dosvědčuje, že Ježíš Kristus je Syn Boží. Jan je totiž přítomen skutečnosti,  že  do Ježíše při křtu od Boha Otce jako do svatého chrámu z nebe sestupuje Duch svatý a zůstává v něm.

EVANGELIUM  Jan 1,29-34: Na druhý den Jan viděl Ježíše, jak jde k němu, a řekl: ”Hle, beránek Boží, který snímá hříchy světa! To je ten, o kterém jsem řekl: ‚Po mně přijde ten, který má větší důstojnost, neboť byl dříve než já.‘ Ani já jsem ho neznal, ale proto jsem přišel křtít vodou, aby byl zjeven izraelskému národu.” A Jan vydal svědectví: ”Viděl jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm. Ani já jsem ho neznal, ale ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: ‚Na koho uvidíš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí Duchem svatým.‘ A já jsem to viděl a dosvědčuji: To je Syn Boží.”

Církev je svatá

je téma 11 ke dnešní katechetické homilii podle projektu „Učící se církev“ cyklus AIs odkazem na znění 2.čt 1 Kor 1,1-3 a Katechismus  katolické církve (KKC) 781–801. YOUCAT 125; 126; 128.

Osnova:

a) Církev – Boží lid

b) Církev – Kristovo tělo

c) Církev – chrám Ducha Svatého

Úvod:

O církvi se právem říká, že je svatá, protože v ní působí Bůh. Křtem patří Bohu každý křesťan. Byl k Bohu přičleněn, byl Bohem přijat za syna, a proto je svatá i celá církev. Všichni členové církve jsou křtem posvěceni. To, že církev je svatá,  je pro nás trvale platná výzva: svou podstatou jsme svatí a tuto svatost máme ve svém životě uskutečňovat.  Církev je svatá také proto, že je tvořena Božím lidem, je Kristovým tělem, ve kterém  přebývá jako v Božím chrámu  Duch svatý.

Církev  jako  Boží lid. 

Ve Starém zákoně  je jako Boží lid nazýván Bohem vyvolený národ Izraele.

V hebrejštině se Izrael označuje nejen pojmem národ, ale i lid. Bůh si vyvolil izraelský národ za svůj lid, uzavřel s ním smlouvu a postupně jej vyučoval (781).

Boží lid se vyznačuje výraznými rysy, které jej jasně odlišují  ode všech náboženských, národnostních, politických nebo kulturních seskupení v dějinách (782).

 

„Vy však jste ‚rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu‘, abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla“ (1Petr 2,9).

 

YOUCAT otázka 125: Co je na Božím lidu jedinečné?                                  

 

Odpověď: Zakladatelem tohoto lidu je Bůh Otec. Jeho vůdcem je Ježíš Kristus. Zdrojem jeho síly je Duch svatý. Vstupní branou k Božímu lidu je křest. Jeho důstojnost spočívá ve svobodě Božích dětí. Jeho zákonem je Láska. Pokud tento lid zachovává věrnost Bohu a hledá nejprve Boží království, dokáže měnit svět.

 

Je-li svolán k liturgické oslavě, nazývá se svaté společenství - pro svatost objektu, kolem kterého je shromážděno. Takto je Bůh přítomen uprostřed svého lidu během putování pouští, v jeruzalémském chrámu, ve velesvatyni. 

 

V Novém zákoně se nazývá novým Božím lidem Církev. Pisatelé novozákonních knih používají výrazu Boží lid často, celkem 140 krát. Ježíš Kristus je naplněním Zákona i proroků. Ježíše Krista Bůh Otec ustanovil “knězem, prorokem a králem“ acelý Boží lid má na těchto třech Kristových účast (783). Vždyť pokřtění jsou svým znovuzrozením z Ducha posvěceni na svaté kněžstvo (784), podílí se na Kristově prorockém poslání (785) a žijí podle svého povolání sloužit s Kristem (786).

 

Boží lid se nepodobá žádnému lidskému společenství. Nepodřizuje se nikomu než Bohu samému. Má být jako sůl, jako kvas, jako světlo, které zahání temnotu.

 

Církev je Kristovo tělo.

 

YOUCAT otázka 125: Co znamená, že „církev je Kristovo, tělo?                    

Odpověď: Především díky svátosti křtu a eucharistii vzniká nerozlučitelné spojení mezi Ježíšem Kristem a křesťanem. Tato vazba je natolik pevná, že ho s námi lidmi spojuje jako hlavu s údy lidského těla a vytváří tak naprostou jednotu.

 

Základem církve je sám Kristus.Místní církev-„místní tělo“ Kristovo- se skládá z věřících jednoho společenství. Každý věřící je součástí tohoto „těla“ a má zde určitou úlohu. Jednotliví věřící tvoří údy „těla“. Kristus jako vinný kmen a my jeho ratolesti (srov. Jan 15,4-5); (787). V tomto společenství má každý uplatňovat svůj dar, kterým byl Bohem obdařen. Princip, co už je vlastně společenství určil sám Kristus:„Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich"(Mt 18,20).Celá církev se skládá ze všech znovuzrozených lidí,všech údů Kristova těla, počínajíc křtem o Letnicích, kdy jim Ježíš poslal svého Ducha, až do chvíle, kdy si Kristus na konci dnů pro církev přijde (788). Mezi církví a Kristem přitom existuje úzký vztah. Není jenom shromážděna kolem něho, ale je pevně sjednocena v něm, v jeho jediném Těle (789; 790; 795). Jednota Těla nevylučuje rozmanitost údů a jejich úkolů, které jednotliví křesťané obdrželi podle potřeby služeb v církvi (791).

 

Kristus „je hlavou těla, to je církve“ (Kol 1,18); (792). Všechny údy se musí snažit připodobňovat se mu „dokud nenabudou podoby Kristovy (Gal 4,19); (793). Stará se o náš růst (srov. Kol 2,19); (794). 

 

Církev je chrámem Ducha Svatého. 

 

YOUCAT otázka 128: Co znamená, že „církev je“chrámem Ducha svatého?                    

 

Odpověď: Církev je prostorem ve světě, ve kterém je dokonale přítomen Duch svatý. 

 

Izrael uctíval Boha v Jeruzalémském chrámě. Bylo to místo, kde přebýval Bůh. Tento chrám už dnes neexistuje. Jeho úlohu převzala církev, která není vázána jen na jediné určené místo. Ježíšův Duch žije v srdcích věřících. Přebývá ve slovech písma svatého, v posvátných znameních – svátostech (798) a skrze zvláštní rozmanité milosti, nazývané charizmata ( 799; 800; 801) Nový chrám není stavěn z tradičních materiálů. Je stavěn z lidí shromážděných v církvi všude tam, kde se setkávají lidé v Ježíši Kristu, na pevném základě, kterým je učení apoštolů a proroků. Úhelným kamenem je sám Ježíš Kristus, v němž se celá stavba spojuje a roste ve svatý chrám v Pánu. To je dnes místo Božího přebývání a manifestace Ducha svatého. Nový chrám není a už nebude ani v Jeruzalémě, ani v našich kostelech. Duch svatý dělá „chrám živého Boha“ z církve(2 Kor 6,16); (797).

 

Na závěr.

 

Vírou a křtem vstupují lidé do společenství věřících, aby v Kristu tvořili jednu rodinu, nový Boží lid. Ten se shromažďuje v Církvi, která je Kristovým Tělem, jehož hlavou je samotný Kristus. Ten v církvi působí skrze Ducha svatého ve svátostech a především v eucharistii. Církev je chrámem Ducha svatého. Duch v ní přebývá, je zdrojem jejího života, jednoty v různosti a bohatství jeho darů a charizmat.

 

Vypracoval Matonick

Zobrazeno 1079×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio