Témata k nedělní a sváteční liturgii

CO JE TO VYKOUPENÍ - téma 24 ke 3. neděli velikonoční 4.5.2014 - homilie katechetická (KKC 606-611).

2. 5. 2014 18:35

3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ - 4.5.2014

Liturgické texty (AI)

  • Komentář k 1. čtení ze Skutků apoštolů . (I A )  Sk  2, 14.22-28:

Duch svatý sestoupil o Letnicích na apoštoly a proměnil je ve zcela  nové lidi, kteří se stali horlivými  svědky vzkříšeného Krista. Dosvědčuje to kázání apoštola Petra,  zaznamenané ve Skutcích  apoštolů. Jádrem jeho tehdejší promluvy je  zvěst  o Ježíšově smrti a vzkříšení, zasazená do poselství celého Písma tak, aby i Židé mohli v Ježíši rozpoznat očekávaného Mesiáše.

 
Sk  2, 14.22-28:V den letnic vystoupil Petr s ostatními jedenácti apoštoly a slavnostně promluvil k lidem: „Židé a všichni jeruzalémští obyvatelé, pozorně vyslechněte mou řeč! Bůh vám dal svědectví o Ježíši Nazaretském mocnými činy, divy a znameními, které, jak víte, konal Bůh skrze něho mezi vámi. A on byl vydán, jak to Bůh předem rozhodl a předpověděl, a vy jste ho rukama bezbožníků přibili na kříž a zabili. Ale Bůh ho vzkřísil, zbavil bolestí smrti, protože nebylo možné, aby zůstal v její moci. David přece o něm říká:‚Mám Pána před očima stále, je mi po pravici, abych se neviklal. Proto se raduje mé srdce a můj jazyk jásá. Ano – i mé tělo odpočine v naději, neboť nevydáš mě podsvětí napospas, nedopustíš, aby tvůj Svatý podlehl porušení. Oznámils mi cesty života, naplníš mě blahem před svou tváří.‘

  • Komentář ke 2. čtení z prvního listu apoštola Petra . (I A )  1 Petr 1,17-21:

Čtení z listu apoštola Petra nás vybízí  k životu plného  víry v Boha, který vzkřísil svého, za naše hříchy obětovaného Syna, aby  i nás spolu s ním dovedl ke spáse. Ježíš Kristus  nás jedinečným  a definitivním způsobem z hříchu a smrti vykoupil   a otevřel  nám cestu k věčnému společenství s Bohem.

1 Petr 1,17-21: Milovaní! Když říkáte Otec tomu, který soudí nestranně každého podle jeho činů, žijte v bázni po dobu svého vyhnanství. Víte přece, že jste ze svého prázdného způsobu života, jak jste ho zdědili po předcích, byli vykoupeni ne snad nějakými věcmi pomíjejícími, stříbrem nebo zlatem, nýbrž drahou krví Krista jako bezúhonného   a neposkvrněného beránka. On byl ovšem k tomu vyhlédnut už před stvořením světa, ale pro vás se objevil teď na konci časů. Skrze něho jste uvěřili v Boha, který ho vzkřísil z mrtvých a oslavil, takže když věříte, můžete zároveň   v Boha i doufat.

  • Komentář k evangeliu podle  Lukáše.  (I A )  Lk  24,13 - 35: 

Když apoštol Lukáš v evangeliu vypráví o zjevení vzkříšenéhoPána učedníkům, klade důraz na význam, jaké má Písmo svaté pro posluchače toužící po tom, aby se i oni opravdu mohli s Kristem potkat. Uvědomme si, že při každém  slavení mše svaté, přes bohoslužbu slova, eucharistickou slavnost, až po závěrečné propuštění, se můžeme stále hlouběji a opravdověji setkávat s ukřižovaným a vzkříšeným Ježíšem a v eucharistii ho i přijímat.


Lk  24,13 – 35:Ještě ten den první po sobotě se ubírali dva z učedníků do vesnice zvané Emauzy, která je vzdálena od Jeruzaléma šedesát honů. Hovořili spolu o tom všem, co se stalo. Jak tak hovořili a uvažovali, přiblížil se k nim Ježíš a připojil se k nim. Ale jako by jim cosi zadržovalo oči, takže ho nepoznali. Zeptal se jich: „O čem to cestou spolu rozmlouváte?“ Zastavili se celí smutní. Jeden z nich – jmenoval se Kleofáš – mu odpověděl: „Ty jsi snad jediný, kdo se zdržuje v Jeruzalémě a neví, co se tam tyto dny stalo!“ Zeptal se jich: „A co se stalo?“Odpověděli mu: „Jak Ježíše z Nazareta, který byl prorok, mocný činem i slovem před Bohem i přede vším lidem, naši velekněží a přední mužové odsoudili k smrti a ukřižovali. My však jsme doufali, že on je ten, který má vysvobodit Izraele. A k tomu všemu je to dnes třetí den, co se to stalo. Některé naše ženy nás sice rozrušily: Byly časně ráno u hrobu, nenalezly jeho tělo, přišly a tvrdily, že měly i vidění andělů, a ti prý říkali, že on žije. Někteří z našich lidí odešli k hrobu  a shledali, že je to tak, jak ženy říkaly, jeho však neviděli.“ A on jim řekl: „Jak jste nechápaví a váhaví uvěřit tomu všemu, co mluvili proroci! Což to všechno nemusel Mesiáš vytrpět, a tak vejít do své slávy?“ Potom začal od Mojžíše, probral dále všechny proroky a vykládal jim, co se ve všech částech Písma na něj vztahuje.Tak došli k vesnici, kam měli namířeno, a on dělal, jako by chtěl jít dál. Ale oni na něho naléhali: „Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se už nachýlil.“ Vešel tedy dovnitř, aby zůstal s nimi. Když byl s nimi u stolu, vzal chléb, pronesl nad ním požehnání, rozlámal ho a podával jim. Vtom se jim otevřely oči a poznali ho. On jim však zmizel. Tu si mezi sebou řekli: „Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?“ Ještě tu hodinu se vydali na cestu  a vrátili se do Jeruzaléma. Tam našli pohromadě jedenáct apoštolů i jejich druhy. Ti řekli: „Pán skutečně vstal a zjevil se Šimonovi.“ Oni sami pak vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak Ježíše poznali při lámání chleba.

Co je to vykoupení 

je téma 24 ke dnešní katechetické homilii podle projektu „Učící se církev“ cyklus AI s odkazem na znění 2. čtení 1 Petr 1,17-21 a Katechismus katolické církve (KKC) 606-611.

Osnova:

a) Kristus se obětuje Otci celým životem

b) Beránek, který snímá hříchy světa

c) Ježíš se svobodně ztotožňuje s vykupitelskou láskou

d) Eucharistie

Úvod.

„Kristus umřel ve shodě s Písmem za naše hříchy“ (1 Kor 15,3). Naše spása pochází z iniciativy Boží lásky k nám, protože on si nás zamiloval a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy“ (1 Jan 4,10). „Vždyť Bůh pro Kristovy zásluhy smířil svět se sebou“ (2 Kor 5,19).

Kristus se obětuje Otci celým životem.

Boží Syn přišel na svět, aby plnil vůli svého Otce (Jan 6,38). Od první chvíle svého vtělení až do smrti na kříži Ježíš plně přijímal ve svém vykupitelském poslání Boží plán spásy. Celý jeho život byl nepřetržitou obětí, odříkáním a sebezapřením. Sloužil Bohu  jako kněz, učitel a král. Centrem jeho činnosti však bylo jeho utrpení a smrt(606) „Vždyť Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé“ (Mk 10,45).Jeho vykupitelské utrpení je vlastním důvodem jeho vtělení: „Otče, vysvoboď mě od této hodiny! Ale právě kvůli té hodině jsem přišel“ (Jan 12,27); (607). 

Beránek, který snímá hříchy světa.

Ježíš je v Písmu nazýván Beránkem Božím (Jan 1,36). Hovoří se o Něm jako o dokonalé a definitivní oběti, jakou jen Bůh mohl dát, aby odčinil hříchy svého lidu (Řím 8,3). Už Starý zákon obsahuje proroctví o příchodu Jednoho  a jeho "oběti za hřích" (Izaiáš 53,10). Obětování beránků hrálo velmi důležitou roli v židovském náboženském životě a obětním systému.

Když Jan Křtitel nazval Ježíše "Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa " (Jan 1,29),  měl přitom na mysli přirovnání k velikonočnímu  beránku, který byl obětován na památku Božího vysvobození Izraelitů z otroctví v Egyptě. V chrámu Jeruzaléma byli beránci přinášeni ke každodenní oběti za hříchy lidí (Exodus 29,11-42).

Starozákonní proroci Jeremiáš a Izaiáš, předpovídali příchod toho , kdo měl být přinesen "jako beránek vedený na porážku" (Jeremiáš 11,19) a jehož utrpení a oběť měla zajistit vykoupení Izraele. Obětním beránkem se stal Ježíš Kristus. Samotný Bůh  poslal svého Syna zemřít na kříži, aby očistil lidstvo od hříchu, aby zaplatil trest za hříchy všem, kteří v něho věří (608).

"Víte přece, že jste ze svého marného životního způsobu předaného od otců nebyli vykoupeni pomíjejícími věcmi, totiž stříbrem nebo zlatem, ale drahou krví Krista jakožto beránka bez úhony a poskvrny. Ten byl vybrán předem, před založením světa, ale zjeven byl až v těchto posledních časech pro vás, kteří skrze něj věříte      v Boha, jenž ho vzkřísil z mrtvých a dal mu slávu, aby tak vaše víra a naděje směřovala k Bohu"(1 Petr 1,18-21).

Ježíš se svobodně ztotožňuje s vykupitelskou láskou.

Od samého počátku je Ježíš s Otcem jedno (Jan 10,30). I v tom, že se sjednotil  ve svém lidském srdci plně s Otcovou Boží láskou k lidem, které Otec chtěl spasit.  „Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě a prokázal svou  jim lásku k nim až do krajnosti“ (Jan 13,1).

 „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí život“ (Jan 15,13).A on  dal  za ně dobrovolně na  kříži  život svůj. Svobodně přijal utrpení a smrt z lásky ke svému Otci a k lidem, aby je vykoupil z hříchu. Prohlásil:  „Nikdo mi život nemůže vzít, ale já ho dávám sám od sebe“ (Jan 10,18). Odtud svrchovaná svoboda Božího Syna, když šel dobrovolně na smrt (609).

Ježíš nabídl svůj život jako smírnou oběť, aby napravil viny lidstva naprostou poslušností Otci. Jedinečným a  svrchovaným způsobem ji vyjádřil Ježíš při poslední večeři, kterou slavil s dvanácti apoštoly (Mt 26,20„v tu noc, kdy byl zrazen  (1 Kor 11,23): „To je mé tělo, které se za vás vydává“ (Lk 22,19); „To je má krev nové smlouvy, která se prolévá za všechny na odpuštění hříchů“ (Mt 26,28); (610).

Eucharistie.

V průběhu poslední večeře žádá Ježíš své apoštoly, aby jeho oběť lidu stále zpřítomňovali (Lk 22,19). Tím ustanovil eucharistii, která bude navždy uctívána jako „památka“ na jeho oběť (1 Kor 11,25); (611).

Vykupitel Ježíš Kristus nám tento nebeský pokrm nabízí denně ve mši svaté proměněný transsubstanciací (přepodstatněním) chleba a vína na jeho Tělo a Krev. Věřící, který je přítomen na mši svaté a eucharistii zbožně přijímá, nabývá milosti k bohumilému životu, osvícení, povzbuzení, posilnění a k polepšení života.

Na závěr.

Ježíš se dobrovolně obětoval za naši spásu. Tento dar předznamenal a předem uskutečnil během poslední večeře: „Pak vzal chléb,vzdal díky, lámal a dával jim se slovy :To je mé tělo, které se za vás vydává, to čiňte na mou památku“ (Lk 22,19). V tom spočívá Kristovo vykoupení. Beránek Boží „přišel... aby dal svůj život jako výkupné za mnohé“ (Mt 20,28), to je, aby miloval svoje ... až do krajnosti“ (Jan 13,1), aby byli „vykoupeni“ ... „ze svého prázdného způsobu života“, jak ho„zdědili po předcích“ (1 Petr 1,18). Poslušností své lásky k Otci „až k smrti na kříži“ (Flp 2,8) splnil Ježíš své smírné poslání trpícího Služebníka, který ospravedlní mnohé tím, že vzal na sebe jejich nepravost.

Vypracoval Matonick

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio