Témata k nedělní a sváteční liturgii

SVÁTOST EUCHARISTIE - téma 32 ke Slavnosti Těla a Krve Páně 19.6.2014 - homilie katechetická (KKC 1322-1327; YOUCAT 208-210).

17. 6. 2014 23:38

 

SLAVNOST  TĚLA  A  KRVE PÁNĚ – 19.6.2014 - čtvrtek

Liturgické texty (AI)

  • Komentář k 1. čtení z páté knihy Mojžíšovy . (I A )  Dt  8,2 -3. 14b -16a.: 

Na cestě životem se mnozí z nás ocitnou v prostředí, v němž člověk vlastními silami nemůže přežít. Podobně  tomu tak bylo při putování Božího lidu pouští, o němž uslyšíme při čtení z knihy Mojžíšovy.  Oni poznali, že z  bezvýchodné situace mohou vyváznout pouze s pomocí Boží. Bůh nasytí hladového nejen chlebem, ale i slovem.

1.ČTENÍ:  Dt 8,2-3.14b-l6a: Mojžíš řekl lidu: "Pamatuj na celou cestu, po níž tě vedl Hospodin, tvůj Bůh, čtyřicet let na poušti, aby tě pokořil, aby tě zkoušel, aby poznal, co je v tvém srdci, zda budeš zachovávat jeho příkazy, nebo ne.  Pokořil tě, dal ti pocítit hlad a nasytil tě manou, kterou jsi neznal ani ty ani tvoji otcové, aby tě poučil, že člověk nežije pouze chlebem, ale že člověk může žít vším, co vychází z Hospodinových úst.  Nezapomeň tedy na Hospodina, svého Boha, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví, který tě vedl po velké a strašné poušti, kde byli ohniví hadi a štíři, po pustině bez vody, který pro tebe vyvedl vodu z nejtvrdší skály, který tě sytil na poušti manou, kterou tvoji otcové neznali."

  • Komentář ke 2. čtení z 1.listu  Pavla Korinťanům . (I A )  1 Kor  10, 16 -17: 

Apoštol Pavel píše v listě Korinťanům o povinnosti křesťana, podílet se účastí na společném uspokojování potřeby tělesného i duchovního nasycení v eucharistii. Prostřednictvím svátosti oltářní vejdeme do hlubokého osobního a niterného vztahu s tělem Kristovým, s jeho životem a láskou. My všichni, kdo přistupujeme k přijímání, i když je nás mnoho, vytváříme jedno tělo, tělo Kristovo.

2.ČTENÍ: 1Kor 10,16-17:Bratři! Kalich požehnání, který žehnáme - není to účast v Kristově krvi? Chléb, který lámeme - není to účast v Kristově těle? Protože je to jeden chléb, tvoříme jedno tělo,  i když je nás mnoho, neboť všichni máme účast v tom jednom chlebě.

  • Komentář k evangeliu podle Jana. (I A )  Jan  6,51 -58:

Víra v Boží slovo chránila Boží lid na cestě pouští. Evangelium podle Jana doplňuje jednotu mezi Božím slovem a chlebem v osobě Ježíše Krista, jeho těla a jeho krve. Jenom ten, kdo ho přijímá jako pokrm, má v sobě Boží slovo a tím i samého Boha. Pro přijetí eucharistie se jako hladoví a žízniví můžeme ve svatém přijímání vrhnout do náruče Boží, abychom nasytili a napojili svou duši.

EVANGELIUM: Jan 6,51-58: Ježíš řekl zástupům: "Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. Chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa." Židé se mezi sebou přeli a říkali: "Jak nám tento člověk může dát jíst svoje tělo?" Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný, a já ho vzkřísím v poslední den. Vždyť mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já žiji z Otce, tak i ten, kdo jí mne, bude žít ze mne. To je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne takový, jaký jedli naši otcové, a umřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky."  

Svátost Eucharistie  

je téma 32 ke dnešní katechetické homilii podle projektu „Učící se církev“ cyklus AIs odkazem na znění 2. čtení 1 Kor 10,16-17 a Katechismus katolické církve (KKC) 1322-1327. YOUCAT 208, 209, 210.

Osnova:

a) Eucharistie dokončuje uvedení do křesťanského života

b) ustanovena Ježíšem v tu noc, kdy byl zrazen

c) pramen a vrchol života Církve

d) spojuje nás s nebeskou liturgií

Úvod.

Eucharistie, označovaná jinými názvy též jako: svaté přijímání, Večeře Páně,  svátost oltářní, lámání chleba, božská liturgie, je v křesťanství spolu se křtem jednou ze svátostí. Jedná se o obřad, který má vztah jednak k novozákonnímu líčení poslední večeře Ježíše s jeho učedníky a jednak k Ježíšově smrti na kříži. Pojem eucharistie pochází z  řeckého  eucharistein děkovat. Ústředním bodem slavení eucharistie je děkovná modlitba.

YOUCAT otázka 208: Co je to svatá eucharistie?

Odpověď: Svatá eucharistie je svátost, ve které Ježíš Kristus za nás dává své tělo  a krev – sám sebe, abychom se také my odevzdali v lásce jemu a abychom se s ním sjednotili ve svatém přijímání. Tak se spojujeme s jediným Kristovým tělem, s církví.

Eucharistie dokončuje uvedení do křesťanského života.

Po křtu (přijetí do společenství církve) a po biřmování (dar Ducha svatého) je eucharistie (účast na Kristově těle, tj. i na církvi)  třetí iniciační (uvedení do křesťanského života) svátostí. Přijímají ji ti, kteří byli již křtem povýšeni, biřmováním připodobněni ke Kristu. Nyní se spolu s celým společenstvím věřících prostřednictvím eucharistie mohou podílet na samotné oběti Pána. Ježíšova historická oběť na kříži se při proměňování zpřítomňuje skrytým nekrvavým způsobem. Tak se slavení eucharistie stává „zdrojem a vrcholem celého křesťanského života“ (LG 11). K ní se všecko upíná. Jíme-li nalámaný chléb, sjednocujeme se s láskou Ježíše, který za nás dal své tělo na dřevě kříže. Pijeme-li z kalicha, sjednocujeme se s tím, který v oběti za nás prolil svou krev (1322).                                                 

Ustanovena Ježíšem v tu noc, kdy byl zrazen.

YOUCAT otázka 209: Kdy Ježíš ustanovil eucharistii?

Odpověď: Ježíš ustanovil eucharistii v předvečer své smrti, „právě tu noc, kdy byl zrazen“ (1 Kor 11,23), když kolem sebe v jeruzalémském večeřadle shromáždil apoštoly a slavil s nimi poslední večeři.

Ježíš při poslední večeři předjímal  vlastní smrt. Daroval se svým učedníkům v podobě chleba a vína a vybídl je, aby od toho okamžiku vždycky a všude  vzpomínali v eucharistii jeho smrt jako svátost a pouto lásky (1323).

YOUCAT otázka 210: Jak Ježíš ustanovil eucharistii?

Odpověď: „Co jsem od Pána přijal, v tom jsem vás také vyučil: Pán právě tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky, rozlámal ho a řekl: ´Toto je moje tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.´ Podobně vzal po večeři i kalich a řekl: ´Tento kalich je nová smlouva, potvrzená mou krví. Kdykoliv z něho budete pít, čiňte to na mou památku´“ (1 Kor 11,23-25).

Při slavení eucharistické oběti, však nejde jen o pouhou vzpomínku, kterou si vyvoláváme nějaký minulý děj, jde o zpřítomnění Kristova údělu v naší době a o jeho skutečnou přítomnost mezi námi.

Svatý Justin píše:„Tedy tato oběť skrze jméno Ježíšovo, kte­rou Ježíš Kristus přikázal obětovat, totiž oběť Eucha­ristie chleba a kalicha, je obětována na všech místech země. A Bůh ji přijímá ... Eucharistie, konaná posvěcenými osobami, je jediná, dokonalá oběť, a Bůh v ní má zalíbení. Tu jedinou přikázal křesťanům konat na památku, v jejich potravě pevné a tekuté, v ní se připomíná utrpení, které pro ně podstupuje Syn Boží... Není jediného lidského poko­lení, u něhož by se ve jménu ukřižovaného Ježíše nekonala modlitba a Eucharistie Otci, stvořiteli vesmí­ru." 

Pramen a vrchol života Církve.

Eucharistie je ústřední svátostí církve a středem její bohoslužby. Ostatní svátosti  a také všechny církevní služby a apoštolská díla s ní totiž úzce souvisejí a jsou k ní zaměřeny. Je zdrojem a vrcholem křesťanského života (1324).

Spojuje nás s nebeskou liturgií.

V synagoze v Kafarnau Ježíš prohlásil: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den“ (Jan 6,54). Naznačil nám tím, že ho potřebujeme tak, jako potřebujeme k přirozenému životu denní chléb. Ve večeřadle nám Kristus už jasně přikazuje, že musíme jíst jeho tělo a pít jeho krev, chceme-li být jeho, chceme-li na sobě naplnit to, co on od nás požaduje, a to, k čemu nás vede.

Církev žije ve společenství  s Ježíšem Kristem a tvoří s ním  jednotu, vyjadřovanou  a uskutečňovanou v eucharistii (1325). V ní nalézáme vyvrcholení činnosti, kterou Bůh posvěcuje svět v Kristu, tak i bohopoctu, kterou lidé vzdávají Kristu a skrze něj Otci v Duchu svatém. Eucharistie nás již nyní spojuje s nebeskou liturgií a jejím prostřednictvím předjímáme věčný život ve společenství s Bohem (1326).   Eucharistie je vyjádřením způsobu našeho křesťanského myšlení a víry (1327).

Na závěr. 

Ježíš říká: „Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěkyKdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčnýzůstává ve mně a já v něm“ (Jan 6,51.54.56).

Vypracoval Matonick

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio