Témata k nedělní a sváteční liturgii

MŠE SVATÁ - OVOCE PŘIJÍMÁNÍ - téma 37 ke 14. neděli v mezidobí 6.7.2014 - homilie katechetická (KKC 1391-1401; YOUCAT 2012,221,222).

3. 7. 2014 2:00

14. NEDĚLE V MEZIDOBÍ- 6.7.2014

Liturgické texty (AI)

  • Komentář k 1. čtení z knihy proroka Zachariáše . (I A )  Zach  9,9 -10:

Proroctví z knihy Zachariášovy vyzývá k radosti slovy, používanými  k oslavě Hospodinova kralování a pro dobu očekávání příchodu Mesiáše. Král, který přichází, však není silným světským panovníkem. Je skromný a pokorný. Svou moc čerpá jen ze vztahu k Bohu. Uplatňuje Hospodinovu vůli, přináší lidem Boží spravedlnost a spásu, nabízí  dar věčného života a vítězí ve všech končinách země.

1. ČTENÍ Zach 9, 9-10:Toto praví Hospodin: "Hlasitě zajásej, siónská dcero, zaplesej, dcero jeruzalémská, hle, tvůj král  k tobě přichází, je spravedlivý a přináší spásu, je pokorný a jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti. Zničí válečné vozy z Efraima, válečné oře z Jeruzaléma, zlomen bude bitevní luk. Národům ohlásí pokoj, bude vládnout od moře k moři, od řeky ( Eufratu ) až do končin země."

  • Komentář ke 2. čtení z 1.  listu apoštola Pavla Římanům. (I A)  Řím  8,11 -13:

Apoštol Pavel s hrdostí zvěstuje, že ten kdo je prostřednictvím křtu spojen se smrtí  a se vzkříšením Krista, je člověkem osvobozeným z otroctví hříchu a bude žít. Tím, že přijímá  Kristovo tělo a jeho krev, kterou za něj prolil, je řízen Ježíšovým Duchem  a následuje ho k plnosti věčného života.

2. ČTENÍ Řím 8, 9. 11-13:Bratři! Vy žijete ne podle těla, nýbrž podle Ducha, jestliže skutečně ve vás přebývá Duch Boží. Kdo totiž nemá Kristova Ducha, ten není jeho. A když sídlí ve vás Duch toho, který   z mrtvých vzkřísil Ježíše, pak ten, který vzkřísil z mrtvých Krista Ježíše, probudí k životu i vaše smrtelné tělo svým Duchem, který sídlí ve vás. Nuže, bratři, nejsme vázáni povinnostmi k tělu, že bychom museli žít, jak chce tělo. Žijete-li totiž tak, jak chce tělo, musíte umřít; jestliže však s pomocí Ducha ničíte záludnosti těla, budete žít.

  • Komentář k evangeliu podle  Matouše. ( I A ) Mt 11,25 - 30:

Úryvek z Matoušova evangelia je nazýván jako Ježíšův chvalozpěv Bohu Otci. Ježíš věděl, že je Synem Božím a má moc darovat nám možnost přivtělit se do jednoty s ním. Stačí přijmout jeho pozvání a občerstvit svého ducha pokrmem jeho těla   a krve, který nám nabízí v eucharistii, abychom  nalezli pro své duše věčný odpočinek a lásku.

EVANGELIUM Mt 11, 25-30: Ježíš se ujal slova a řekl: "Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci skryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým;. ano, Otče, tak se ti zalíbilo.Všechno je mi dáno od mého Otce. A nikdo nezná Syna,. jenom Otec, ani Otce nezná nikdo, jenom Syn a ten, komu to chce Syn zjevit.  Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem,  a naleznete pro své duše odpočinek. Vždyť mé jho netlačí a mé, břemeno netíží."

Mše svatá – ovoce přijímání  

je téma 37 ke dnešní katechetické homilii podle projektu „Učící se církev“ cyklus AI s odkazem na Katechismus katolické církve (KKC) 1391- 1401;

YOUCAT 212, 221,222.

Osnova:

a) vzrůstá naše spojení s Kristem

b) vzdaluje od hříchu, zahlazuje všední hříchy

c) utváří Církev, posiluje jednotu

Úvod.

Svaté přijímání je pojem, jímž církev katolická označuje posvěcený chléb a víno, který křesťané přijímají při slavení eucharistie  během  mše svaté - při bohoslužbě oběti. Slaví se s námi jako památka Ježíšovy hostiny a oběti Krista na kříži.

Svatá oběť,mše svatá, mešní oběť: jedinečná Kristova oběť, která naplňuje všechny dosavadní oběti a překonává je, se ve slavení eucharistie zpřítomňuje. Církev a věřící odevzdávají sebe samé a připojují se ke Kristově oběti. Slovo mše pochází z latinské výzvy, jíž jsou věřící v závěru mše propuštěni: Ite, missa est – Nyní vyjděte, jste posláni!

Vzrůstá naše spojení s Kristem.

Jít při mši svaté k přijímání znamená přijmout samotného Krista.  Lidskou činností býváme odměněni ovocem  v podobě výsledků pracovního a jiného úsilí.  Přijetím Spasitele však dostáváme jako nezasloužený Boží dar  jiné plody. Něco mnohem významnějšího, což si často při svatém přijímání velmi málo uvědomujeme. Naše svaté přijímání může být proto někdy i dost neplodné, jalové, bez ovoce. Přitom je Pán Ježíš, kterého uctíváme jako jedinečně, výsostně svatého, nezaměnitelnou osobní a živou podstatou svatosti přijímání, daru eucharistie, proměněné hostie  v jeho Tělo a Krev. Především On sám tedy činí z přijímání svaté přijímání.              

Z evangelia slyšíme jeho útěšná slova: „Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím“ (Mt 11,28). Čím nás především občerství, potěší a dá odpočinout? Tím, že nám umožní těsnější a živější spojení se sebou. Přijímat tělo Páně při přijímání přináší jako hlavní plod důvěrné spojení s Ježíšem Kristem. Pán totiž řekl: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev,zůstává ve mně a já v něm“ (Jan 6,56); „Jako mne poslal živý Otec a já žiji z Otce, tak i ten, kdo jí mne, bude žít ze mne“ (Jan 6,57); (1391).

Co působí hmotný pokrm v našem tělesném životě, to podivuhodným způsobem uskutečňuje přijímání v našem životě duchovním. Přijímání těla vzkříšeného Krista, uchovává, rozmnožuje a obnovuje milost přijatou při křtu a dává jí růst. Růst křesťanského života vyžaduje, aby byl živen eucharistickým přijímáním, chlebem našeho putování až do chvíle smrti, kdy nám bude dán jako pokrm na cestu (viatikum); (1392).

YOUCAT otázka 221: Jak mě přijímání proměňuje?

Odpověď: Každé svaté přijímání mě hlouběji spojuje s Ježíšem Kristem, činí mě živým článkem Kristova těla, obnovuje ve mně milosti, které jsem přijal ve křtu  a v biřmování a posiluje mě v boji proti hříchu.

Vzdaluje od hříchu, zahlazuje všední hříchy. 

Kristovo tělo se o velikonocích „za nás vydalo“ a jeho krev „byla prolita na odpuštění našich hříchů“. Když je přijímáme ve svatém přijímání, abychom s Kristem mohli být spojeni, jeho tělo a krev nás od spáchaných hříchů nejen očisťuje,  ale současně i ochraňuje proti hříchům budoucím (1393).

Eucharistie v nás posiluje lásku a takto oživovaná láska pak naše všední hříchy   zahlazuje (1394). Jen na odpuštění hříchů smrtelných zaměřena není. To přísluší svátosti smíření (1395).

Utváří Církev, posiluje jednotu.

Přijímání eucharistie obnovuje, posiluje a prohlubuje přivtělení  věřících do jediného Těla Kristova,  do církve, které bylo již uskutečněno prostřednictvím svátosti  křtu a biřmování. Eucharistií se naplňuje toto povolání: „Kalich požehnání, který žehnáme — není to účast v Kristově krvi? Chléb, který lámeme — není to účast v Kristově těle? Protože je to jeden chléb, tvoříme jedno tělo, i když je nás mnoho, neboť všichni máme účast na jednom chlebě“ (1 Kor 10,16-17): „Jste-li tělo Kristovo a jeho údy, je na oltáři Páně předkládáno vaše tajemství a vy přijímáte své tajemství. Odpovíte ‘Amen’ („Ano, tak tomu je!“) na to, co přijímáte, a touto svou odpovědí to podepisujete. Vždyť se ti říká: ‘Tělo Kristovo’, a ty odpovídáš: ‘Amen’. Buď tedy údem Kristovým, aby tvé Amen bylo upřímné“ (Sv. Augustin);(1396).

Přijímání eucharistie  nás zavazuje ve vztahu k chudobným (1397). Posiluje jednotu křesťanů v církvi (1398). Také východní křesťanské církve slaví eucharistii s velikou láskou (1399). Církevní nekatolická společenství vzniklá za reformace, která si neuchovala původní podstatu eucharistického tajemství,  si však při slavení večeře Páně připomínají jeho smrt a vzkříšení  jako znamení života ve společenství s Ním (1400). Katoličtí kněží  v případě velké naléhavosti mohou udělovat za jistých podmínek svátost eucharistie i jiným křesťanům, ovšem jen když o to oni sami zcela dobrovolně požádají (1401).

YOUCAT otázka 222: Může být svaté přijímání podáváno i nekatolickým křesťanům?

Odpověď: Svaté přijímání je projevem jednoty Kristova těla. Ke katolické církvi patří ten, kdo je v ní pokřtěn, kdo sdílí její víru a kdo s ní žije v jednotě. Došlo by k rozporu, kdyby církev zvala k přijímání i lidi, kteří s ní (zatím) nesdílí víru a život. Utrpěla by tím věrohodnost znamení eucharistie.

Na závěr. 

Svaté přijímání Kristova těla a krve zvětšuje v tom, kdo přijímá, spojení s Pánem, odpouští mu všední hříchy a chrání ho před těžkými hříchy. Vzhledem k tomu, že jsou posilovány svazky lásky mezi přijímajícím a Kristem, přijímání této svátosti posiluje jednotu církve, mystického těla Kristova.

Vypracoval Matonick

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio