Témata k nedělní a sváteční liturgii

VÝZNAM STARÉHO ZÁKONA PRO KŘESŤANY - téma 42 ke svátku Proměnění Páně 6.8.2014 - homilie katechetická (KKC 121-133; YOUCAT 17,18).

4. 8. 2014 13:14

SVÁTEK PROMĚNĚNÍ PÁNĚ - 6.8.2014 – středa

Liturgické texty (AI)

  • Komentář k 1. čtení z  knihy proroka Daniela. (V)  Dan  7, 9 -10. 13 -14:

Bůh je jeden. Otec i Syn i Duch svatý. V jednom ze svých  vidění  o průběhu dne  posledního soudu popsal prorok Daniel v knize Starého zákona Boží osobu jako nebeskou bytost tak,  jak  ji Hospodin proměnil a jemu představil. Prorok ji viděl jako věkovitého starce s vlasy jako čistá bílá vlna, jehož roucho bylo bílé jako sníh a jehož tvář,  postava a okolí jakoby tonuly ve světle, záři a planoucím ohni.

 

1.ČTENÍ Dan 7, 9 - 10. 13 -14: Viděl jsem, že byly postaveny trůny a stařec velikého věku usedl. Jeho roucho bylo bílé jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho trůn plápolal ohněm, jeho kola - žhoucí oheň. Ohnivý proud vytékal a vycházel od něho, tisíce tisíců mu sloužily, desetitisíce desetitisíců stály před ním, usadil se soudní dvůr a byly otevřeny knihy. Díval jsem se v nočním vidění, a hle - s nebeskými oblaky přicházel ( někdo ) jako syn člověka, došel až k starci velikého věku, přivedli ho k němu. Byla mu dána moc, sláva a království, a sloužily mu všechny národy, kmeny i jazyky: jeho moc je moc věčná, a ta nepřestane, jeho království nebude zničeno.

  • Komentář ke 2. čtení z 2. listu apoštola Petra. (V)  2 Petr  1, 16 -19:

Proměnu Ježíše Krista, jak ji viděli proroci ze Starého zákona, na vlastní oči uviděl a popsal ji rovněž apoštol Petr v Písmu zákona Nového.  Může „Boží sláva“ Ježíše Krista přijít i do všedního života každého z nás? Mohu i já zakusit proměňující sílu Boží?  Ano, Bůh je dost mocný na to, aby proměnil i mne, který jsem  Ducha jeho proměněného Syna přijal jako světlo do svého srdce a navěky se s Ním spojil.

2. ČTENÍ 2 Petr 1, 16 – 19: Milovaní! Když jsme vás poučovali o tom, jak mocný je náš Pán Ježíš Kristus a že zase přijde, nedrželi jsme se v té věci nějakých chytrácky vymyšlených bájí. My jsme přece na vlastní oči viděli jeho velebnost. Neboť přijal od Boha Otce čest a slávu, když o něm vznešená Boží velebnost promluvila tato slova: 'To je můj milovaný Syn, v něm já mám zalíbení.' Ten hlas přicházel z nebe a my jsme ho slyšeli, když jsme s ním byli na posvátné hoře. Ale máme něco spolehlivějšího, totiž výroky proroků, a děláte dobře, když na ně dbáte jako na světlo, které svítí na temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci.

  • Komentář k evangeliu podle  Matouše. (V)  Mt  17, 1 -9:

Apoštol Petr i podle Matoušova evangelia nebyl sám, který se Ježíšovy proměny zúčastnil. Na horu Tábor  Ježíš vystoupil ve společnosti třech učedníků a událost dosvědčili i hlavní představitelé Zákona i Proroků Mojžíš a Eliáš.  Rozmluva s Otcem Ježíše změnila do podoby nebeských bytostí. Prozářila se a zbělela jeho tvář, vlasy  i oděv. Bůh potvrdil identitu svého Syna. Potvrdilo se proroctví o příchodu očekávaného Mesiáše.

 

EVANGELIUM Mt 17, 1 – 9: Slova svatého evangelia podle Matouše.  "Ježíš vzal s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. A byl před nimi proměněn: jeho tvář zazářila jako slunce a jeho oděv zbělel jako světlo. A hle - ukázal se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají. Petr se ujal slova a řekl Ježíšovi: "Pane, je dobře, že jsme tady. Chceš-li, postavím tu tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi." Když ještě mluvil, najednou je zastínil světlý oblak, a hle - z oblaku se ozval hlas: "To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte!" Jak to učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli. Ježíš přistoupil, dotkl se jich a řekl: "Vstaňte, nebojte se!" Pozdvihli oči a neviděli nikoho, jen samotného Ježíše. Když sestupovali s hory, přikázal jim Ježíš: "Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud nebude Syn člověka vzkříšen z mrtvých."

Význam Starého zákona pro křesťany 

je téma 42 ke dnešní katechetické homilii podle projektu „Učící se církev“ cyklus AI  s odkazem na Katechismus katolické církve (KKC) 121 -133 .

(Vstupní modlitba  „Jeho roucho bylo bílé jako sníh“.) YOUCAT 17, 18.

Osnova:

a) Starý zákon (SZ) a jeho nepomíjející hodnota.

b) Nový zákon (NZ) – vrchol zjevení.

c) Jednota Starého a Nového zákona (Podle dokumentu PBK Židovský národ).

Úvod.

Mezi křesťany a židovským národem stanoví Písmo svaté mnohostranné a velmi těsné vztahy. A to především proto, že se Bible z větší části ze „svatých Písem“ židovského národa skládá (Řím 1,2). Křesťané je nazývají „Starý zákon“; dále proto, že Bible na druhé straně obsahuje soubor spisů, které, vyjadřujíce víru v Krista Ježíše, uvádějí ji do těsného vztahu ke svatým Písmům židovského národa. Tento druhý soubor se nazývá „Nový zákon“. Dokument Papežské biblické komise (PBK) „Židovský národ a jeho svatá Písma v křesťanské Bibli“ prohlašuje: „Bez Starého zákona by Nový zákon byl nerozluštitelnou knihou, rostlinou zbavenou kořenů a odsouzenou k uschnutí“ ( čl. 84).

YOUCAT otázka 17: Jaký význam má Starý zákon pro křesťany?                  

Odpověď: Ve Starém zákoně se Bůh zjevuje jako ten, kdo stvořil a udržuje svět,   a jako ten, kdo vede a vychovává lidi.  Knihy Starého zákona jsou rovněž Božím slovem a Písmem svatým. Bez Starého zákona člověk nedokáže porozumět Ježíši Kristu.

Starý zákon a jeho nepomíjející hodnota.

Starý zákon  neodlučitelnou částí Písma svatého. Jeho knihy jsou inspirované Bohem  (121). Je v nich ukryto tajemství naší spásy. Boží plán ke spáse  lidstva, popsaný ve Starém zákoně, byl zaměřen především k tomu, aby připravil národy na příchod Krista, vykupitele světa. V knihách Starého zákona nalézáme nenahraditelný poklad modliteb a moudrosti; na prvním místě jsou to žalmy, které se staly součástí každodenní modlitby církve (122).

Ve Starém zákoně  začíná velký příběh vyučování ve víře, která v Novém zákoně doznává rozhodujícího obratu a na konci světa, v opětovném slavném příchodu Ježíše Krista dosahuje svého cíle. Starý zákon přitom znamená podstatně více než pouhou předehru Nového zákona. Přikázání a proroctví pro lid staré smlouvy a v nich obsažená zaslíbení pro všechny lidi nebyla nikdy odvolána. Křesťané si váží Starého zákona jako ryzího slova Božího (123).

Nový zákon – vrchol zjevení.

Knihy Nového zákona nám podávají definitivní pravdu Božího zjevení. Jejich ústředním námětem je Ježíš Kristus, vtělený Syn Boží, jeho skutky, jeho učení, jeho utrpení a jeho oslavení, a také počátky jeho církve pod vedením Ducha svatého (124).

Srdcem celého Písma svatého jsou evangelia, poněvadž jsou hlavním svědectvím  o Ježíši Kristu, našem  Spasiteli (125). Pojednávají o jeho životě a učení, obsahují ústní podání apoštolů, která shrnují to, co říkal a dělal (126). V církvi  zaujímají evangelia jedinečné místo zahrnuté úctou i pro jejich přitažlivost a všeobecnou působivost (127).

YOUCAT otázka 18: Jaký význam má Nový zákon pro křesťany?

Odpověď: V Novém Zákoně se naplňuje Boží zjevení. Čtyři evangelia podle Matouše, Marka, Lukáše a Jana jsou jádrem Písma svatého a nejvzácnějším pokladem církve. Boží Syn nám v nich ukazuje, kdo je, a setkává se s námi. Ze Skutků apoštolů se dovídáme o počátcích církve a o působení Ducha svatého. V apoštolských listech se lidský život se svými nejrůznějšími stránkami posouvá do Kristova světla. Ve Zjevení svatého Jana nahlížíme do událostí dovršení času.

Ježíš je vše, co nám Bůh chtěl říci. Celý Starý zákon připravuje lidi na událost vtělení Božího Syna. Veškerá zaslíbení docházejí v Ježíši svého naplnění. Být křesťanem znamená žít stále hlouběji ve spojení s Ježíšovým životem. Bůh nám svým slovem říká, kdo je a co chce.

Jednota Starého a Nového zákona (Podle dokumentu PBK Židovský národ).

Když Papežská biblická komise (PBK) sepsala v roce 2001 dokument „Židovský národ a jeho svatá Písma v křesťanské bibli“, konstatovala v něm, že Nový zákon uznává autoritu Starého zákona  jako božského zjevení a nelze jej pochopit bez těsného vztahu k němu a k židovské tradici, která jej předávala.

Církev rozpoznává v Božích dílech Starého zákona  předobrazy toho, co Bůh dovršil v osobě svého vtěleného Syna (128). Křesťané tedy čtou Písmo svaté Starého zákona  ve světle Krista a Nový zákon  ve světle Starého zákona  (129). Každá etapa určitých historických mezidobí vyjadřuje vzestupnou dynamiku vývoje v naplňování Božího plánu. Je zachycená v knihách Starého zákona  i Nového zákona a  má svoji vlastní cenu a nezpochybnitelný význam (130). V životě církve má Písmo svaté takovou moc a sílu, že je pro církev nepostradatelnou oporou, nezbytnou posilou víry a trvalým pramenem duchovního života. „Věřícím křesťanům musí být dokořán otevřen přístup k Písmu svatému“ (2. vat. koncil); (131). Slovo Písma je duší posvátné teologie pro všechnu křesťanskou výuku, ve které zaujímá liturgická homilie význačné místo (132).  Církev naléhavě vybízí ke studiu Písma Starého zákona  i Nového zákona (133).

Na závěr. 

K Písmům, která židovský národ přijal jako autentické Boží slovo, připojila křesťanská církev další Písma, která vyjadřují její víru v Ježíše jakožto Krista. V důsledku toho křesťanská Bible neobsahuje pouze jeden „Zákon“, nýbrž dva „Zákony“, Starý a Nový, mezi nimiž existují komplexní vzájemné vztahy.  Pro každého, kdo si chce udělat správnou představu o poměru mezi křesťanskou církví a židovským národem, je studium těchto vztahů nepostradatelné. Křesťanská církev vždy tvrdila, že Starý a Nový zákon jsou od sebe neoddělitelné. Jejich prvořadý vztah tkví právě v této neoddělitelnosti (Dokument PBK čl.19).

Vypracoval Matonick

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio