Témata k nedělní a sváteční liturgii

SPOLEČENSTVÍ SVATÝCH - téma 57 ke Slavnosti všech svatých 1.11.2014 - homilie katechetická (KKC 954 a 955; YOUCAT 146).

29. 10. 2014 18:22

SLAVNOST VŠECH SVATÝCH1.11.2014 - sobota

Liturgické texty (AI)

  • Komentář k 1. čtení z knihy Zjevení apoštola Jana . (V )  Zj  7, 2 -4. 9 -14:

Apoštol Jan v knize Zjevení používá  k vyjádření svých  prorockých vidění  a vnitřních duchovních  prožitků  mnohoznačné básnické obrazy, symboly a jiné literární prostředky. V dnešní ukázce,  vybrané ke slavnosti Všech svatých, bychom v množství bíle oděných postav shromážděných kolem Boha a jeho Syna - Beránka mohli vytušit přítomnost těch, kteří byli Pánem poctěni přijetím do Jeho oslavené církve nebeské.

1. ČTENÍ  Zj 7, 2 - 4. 9 – 14:  Já, Jan, viděl jsem, jak od východu slunce vystupuje jiný anděl. Držel v ruce pečetidlo živého Boha a zvolal silným hlasem na ty čtyři anděly, kterým bylo dáno škodit zemi i moři: "Neškoďte zemi, ani moři, ani stromům, dokud nepoznamenáme na čele služebníky našeho Boha!" A uslyšel jsem, kolik bylo těch poznamenaných: sto čtyřiačtyřicet tisíc ze všech kmenů izraelského lidu. Potom se podívám, a hle - veliký zástup, který by nikdo nespočítal, ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků; stáli před trůnem a před Beránkem, odění bílým rouchem, s palmami v rukou a volali mocným hlasem: "Za svou záchranu vděčíme našemu Bohu, který sedí na trůně, a Beránkovi! "Všichni andělé, kteří stáli okolo trůnu, starců a čtyř bytostí, padli na tvář před trůnem, klaněli se Bohu a volali: "Amen. Chvála, sláva, moudrost, díky, čest, moc a síla přísluší našemu Bohu na věčné věky! Amen." 

  • Komentář ke 2. čtení z prvního listu apoštola Jana.  (V )  1 Jan  3,1-3:

Ve vyznání víry, byla církev pojmenována též jako svatá. My tedy můžeme  patřit ke společenství svatých. Jsme shromážděni  v Církvi ještě putující a bojující. Už teď se však smíme nazývat Božími dětmi. Po smrti se většina ocitne v očistci  mezi těmi, kteří patří do  stavu Církve, zvané očisťující se nebo také trpící. Někteří vyvolení z nás  odejdou ze světa jako svatí v milosti Kristově přímo k Bohu do Církve oslavené. Kam budeme zařazeni my, však podle apoštola Jana není ještě zřejmé.

2. ČTENÍ 1 Jan 3, 1- 3:Milovaní!  Hleďte, jak velikou lásku nám Otec projevil, že se nejen smíme nazývat Božími dětmi, ale že jimi také jsme! Proto nás svět nezná, že nepoznal jeho. Milovaní, už teď jsme Boží děti. Ale čím budeme, není ještě zřejmé. Víme však, že až on se ukáže, budeme mu podobní, a proto ho budeme vidět tak, jak je.Každý, kdo skládá tuto naději v něho, uchovává se čistý, jako on je čistý.

  • Komentář k evangeliu podle  Matouše. ( V  str. 291)  Mt  5, 1 -12a:

Jsou mnozí, kteří jako svatí již vstoupili přímo do Pánovy Církve oslavené. O některých víme, jak svatě na tomto světě žili a působili. Mohli bychom je  bez jakékoliv pochybnosti zařadit  mezi blahoslavené a to mezi ty, o jejichž blahoslavenství učil Ježíš a jeho učení o nich zapsal apoštol Matouš v evangeliu.

EVANGELIUM  Mt 5, 1 - 12a: Když Ježíš uviděl zástupy, vystoupil na horu, a jak se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Otevřel ústa a učil je: Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni. Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství. Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha.  Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími syny. Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně tupit, pronásledovat a vylhaně vám připisovat každou špatnost; radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu.                                                                                                  

Společenství svatých

je téma 57 ke dnešní katechetické homilii podle projektu „Učící se církev“ cyklus AI s odkazem na znění preface  dnešní mše: „…ukazuješ svou slávu na svých svatých…“  a  Katechismus katolické církve (KKC) 954 a 955. YOUCAT 146.

Osnova:

a) společenství nebeské a pozemské Církve

b) putující Církev

c) očišťující se Církev

d) oslavená Církev

Úvod:

Podle apoštolského  vyznání je katolická Církev svatá. Kristus, Boží Syn — který je oslavován zároveň s Otcem i Duchem jako „jediný svatý“, ji se sebou spojil jako své tělo, obdařil ji darem Ducha svatého a dovedl ji tím ke svatosti. Církev je tedy „svatý Boží lid“, její členové jsou nazýváni „svatí“ a hovoříme o ní jako o svaté církvi obecné. Můžeme ji také nazývat  jako  shromáždění, nebo společenství  svatých. Všichni v ní jsou ospravedlnění, povoláni ke svátosti posvěcení skrze křest a milost Kristovu.

YOUCAT otázka 146: Co znamená „společenství svatých“?

Odpověď: Ke „společenství svatých“ patří všichni lidé, živí i zemřelí, kteří vložili veškerou naději v Ježíše a kteří k němu byli přivtěleni křtem. Protože tvoříme v Kristu jedno tělo, žijeme ve společenství zahrnujícím jak nebe, tak i zemi.

Společenství nebeské a pozemské Církve. 

Všichni členové Církve, ať už se nacházejí na tomto nebo na druhém světě, jsou duchovně spojeni v jedno společenství ve víře, a proto jeden druhému mohou duchovně pomáhat. 2. vatikánský koncil (LG 49)  rozlišuje tři stavy církve:

„Dokud Pán nepřijde ve své slávě a všichni andělé s ním, kdy také zničí smrt a všechno mu bude podřízeno, někteří jeho učedníci putují na zemi, jiní se po smrti očišťují, další jsou oslaveni a hledí ‘jasně na samého trojjediného Boha, jak je’“: „Všichni však — i když v různém stupni a různým způsobem — jsme navzájem spojeni v téže lásce k Bohu a k bližnímu a zpíváme týž hymnus slávy našemu Bohu. Neboť všichni, kdo jsou Kristovi a mají jeho Ducha, srůstají v jednu církev a v něm jsou navzájem propojeni.“

Každý člen církve existuje v jednom ze  tří stavů (954). Jejich vzájemná jednota se však nijak nepřerušuje a podle víry církve se ještě posiluje vzájemným sdílením duchovních hodnot (955).

Putující Církev.

Do ní patří především ti, kteří ještě putují na zemi a  bojují proti hříchu. Má proto tato Církev jméno putující nebo bojující. Jsou to všichni pokřtění na této zemi, kteří věří učení Pána Ježíše a uznávají ho za "pastýře" a hlavu Církve. Kristus je pro nás, žijící ještě v tomto světě, hlavou neviditelnou.

Proto jako znamení ustanovil za viditelnou hlavu putující Církve svatého Petra  (Mt 16,18-19 a Jan 21,15-16).  On přijímá podle potřeby závazné církevní zákony nebo je podle potřeby ruší či mění, vede a spravuje církev. Viditelnou hlavou svaté Církve se po smrti sv. Petra stal jeho nástupcem římský biskup. Nazýváme ho papež  (od slova papa = tatínek). Žijícímu papeži dáváme titul Svatý otec, v diplomatické řeči pak Jeho Svatost. Nástupci apoštolů jsou biskupové, z vůle Ježíše Krista podřízení římskému biskupovi - papeži. Území, která biskupové spravují, se jmenují diecéze (biskupství). Ta jsou rozdělena na menší části, které nazýváme farnosti.

Do Církve putující (bojující - na této zemi) patří tedy ti, kteří splňují tyto podmínky:  jsou pokřtění, věří učení Ježíše Krista a uznávají za svou viditelnou duchovní hlavu papeže. Patří sem i ti nepokřtění, kteří upřímně touží poznat pravdy, které Bůh zjevil, a tyto pravdy nezaujatě hledají.

Očišťující se Církev.

Neboli Církev trpící (v očistci). Zde se očišťují zásluhami a milostí Kristovou v mezidobí mezi smrtí a posledním soudem ti, kdo umírají v Boží milosti a přátelství, ale nejsou dokonale očištěni od hříchu. Všichni v nebi jsou svatí a v nebi nic co není svaté, nemá místo. Proto vyznáváme také existenci očistce  na dočišťování oněch zemřelých v Pánu, kteří nedosáhli v tomto světě dokonalé svatosti. To, jak dlouhá doba je určena pro  člověka, který je v očistci, samozřejmě nemůžeme vědět, to ví jen Bůh, ale dá se to aspoň v hrubých rysech předpovídat ze způsobu života, toho, jak ten, který člověk žil, jestli byl jeho život plný lásky nebo zloby, utrpení, nebo se měl až příliš dobře a nevážil si toho. Rozhodující bude zřejmě váha jeho skutků a především jeho lásky, kterou měl, lásky jak k bližním tak k Bohu.

Oslavená Církev.

Když o všech členech Církve můžeme říci, že jsou "svatí", o členech oslavené - vítězné Církve to platí tím spíše a to v plné míře. V církevním společenství  Církev oslavená vyniká. Jsou to svatí, kteří odešli ze světa v milosti Kristově a jsou Bohem zvláštním způsobem poctěni. Památku těchto svatých slavíme a voláme k nim, jako   k přímluvcům za pozemskou církev. Svatí jsou jedni z nás, naši přátelé a příklad jejich cesty k Bohu nás trvale  oslovuje. Členové Církve oslavené nám pomáhají svým orodováním u Boha. Každoročně je uctíváme slavností Všech svatých.

Na závěr:

Začátek listopadu se slavností Všech svatých a památkou na všechny věrné zemřelé, je věnován oslavě spojení Církve vítězné v nebi, Církve trpící v očistci  a  Církve dosud bojující. Všichni členové Církve jsou vzájemně spojeni vírou, nadějí a láskou. Nakonec všichni v lásce splynou v oslavené Církvi nebeské. Svými přímluvami přispějme na pomoc našim zemřelým blízkým, kteří ještě procházejí vlastním očištěním.  Modleme se, aby nás Duch Svatý osvěcoval, abychom  poznávali, co je správné, co nás posílí naší pozemské církvi a co prospívá ke spáse, abychom milovali  svatou Církev i její viditelnou hlavu, našeho papeže.

Vypracoval Matonick

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio