Témata k nedělní a sváteční liturgii

ZÁVĚREČNÉ OBŘADY - téma 53 k 27. neděli v mezidobí 5.10. 2014 - homilie liturgická.

2. 10. 2014 14:41

27. NEDĚLE V MEZIDOBÍ- 5.10.2014

Liturgické texty (AI)

  • Komentář k 1. čtení z  knihy proroka Izaiáše. (I A )  Iz 5,1 -7:

Prorok Izaiáš nám v alegorickém obraze symbolizuje Boha jako starostlivého hospodáře a Izrael jako jeho vinici, na níž je odhodlán blahodárně působit. Vyvolený národ, obyvatelé Jeruzaléma, jsou tu jeho nejoblíbenější sazenicí. Hospodin se rmoutí  nad nedostatkem uznání a vděčnosti za poskytovanou lásku a šlechetnost. Je zklamán.  Zvažuje ponechat vinici raději svému nepříznivému osudu, jestliže jeho záměr nepřinese očekávané ovoce.

1. ČTENÍ Iz 5,1-7:Zazpívám ( píseň ) svého přítele, píseň svého miláčka o jeho vinici. Vinici měl můj přítel na úrodném svahu. Okopal ji, očistil od kamení, osázel ji ušlechtilou révou. Uprostřed postavil věž,  i  lis v ní vyhloubil: čekal, že ponese hrozny, ona však plodila pláňata. Nyní tedy, obyvatelé Jeruzaléma, judští mužové, suďte mezi mnou a mou vinicí! Co jsem měl ještě udělat své vinici a neudělal jsem? Když jsem čekal, že ponese hrozny, proč přinesla plané plody? Ted' vám ukážu, co udělám své vinici: odstraním její plot, že bude pastviskem, rozbořím její zeď, že ji rozšlapou. Udělám   z ní pustinu, nebude ořezána ani okopána, vzroste v trní a hloží. Mrakům dám příkaz, aby ji neskropily deštěm. Vinicí Hospodina zástupů je dům Izraele, Judovci - jeho milou sazenicí. Čekal spravedlnost, a hle - nepravost,  (čekal) právo,  a hle - bezpráví!

 

  • Komentář ke 2. čtení z  listu apoštola Pavla Filipanům.  (I A )  Flp  4,6 -9:

Apoštol Pavel na konci jednoho ze svých listů sděluje svým bratřím závěrečná doporučení. Nabádá je, aby nepodléhali starostem a nalezli v jeho radách  způsob, jak každodenní obtíže překonávat. Především tak, že se budou v prosbách, modlitbách, přímluvách a díkůvzdání slovy Písma obracet k Hospodinu. Poněvadž  Bůh sám je zdrojem milosrdenství a pravého pokoje.

2. ČTENÍ Flp 4,6-9: O nic nemějte starost! Ale ve všem předkládejte Bohu své potřeby v modlitbě   a prosbě s děkováním. Pak Boží pokoj, který převyšuje všecko pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši. Konečně, bratři, mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo činnost, která si zasluhuje chvály. Dělejte i nadále to, čemu jste se ode mě naučili, co jste ode mě převzali, ode mě slyšeli a na mně viděli. A Bůh, dárce pokoje, bude s vámi.

  • Komentář k evangeliu podle  Matouše. ( I A )  Mt  21, 33 -43:

Dnešní podobenství  z Matoušova evangelia patří k řadě alegorií s tématikou Pánovy vinice, jako symbolu Božího království. Hospodin o ni s láskou  pečuje především  k užitku lidstva. Přesto bývají jeho služebníci, pracovníci na  vinici, pronásledováni a dokonce zabíjeni. V podobenství   zde Ježíš nejen odhaluje základní hřích vyvoleného národa, ale nachází řešení. Ukazuje pravou cestu ke království nebeskému.


EVANGELIUM Mt 21,33-43:  Ježíš řekl velekněžím a starším lidu:  "Poslyšte toto podobenství: Byl jeden hospodář a ten vysázel vinici. Obehnal ji plotem, vykopal v ní jámu pro lis a vystavěl strážní věž, pronajal ji vinařům a vydal se na cesty. Když se přiblížilo vinobraní, poslal k vinařům své služebníky vyzvednout z ní výtěžek. Ale vinaři jeho služebníky popadli, jednoho zbili, druhého zabili, třetího ukamenovali. (Hospodář) poslal tedy jiné služebníky, ještě ve větším počtu než poprvé, ale naložili  s nimi zrovna tak.  Naposled k nim poslal svého syna; myslel si: 'Na mého syna budou mít ohled.' Když však vinaři uviděli syna, řekli si mezi sebou: 'To je dědic. Pojďte, zabijme ho, a jeho dědictví bude naše!' A popadli ho, vyhnali ven z vinice a zabili. Až pak přijde pán té vinice, co asi s těmi vinaři udělá?"  Odpověděli mu: "Krutě ty zlosyny zahubí a svou vinici pronajme jiným vinařům, kteří  mu budou ve svůj čas odvádět výtěžek."  Ježíš jim řekl: "Nečetli jste nikdy v Písmě: 'Kámen, který stavitelé odvrhli, stal se kvádrem nárožním. Učinil to Pán a v našich očích je to podivuhodné?' Proto vám říkám: Vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce."
                                      

Závěrečné obřady

je téma 53 ke dnešní liturgické homilii podle projektu „Učící se církev“cyklus AI.

Osnova:

a) pozdrav a požehnání lidu

b) slavnostní požehnání

c) propuštění lidu

Úvod.

V předcházejících lekcích jsme se věnovali stavbě mše. Probrali jsme vstupní obřady, bohoslužbu slova, eucharistickou bohoslužbu, eucharistickou modlitbu, přípravu k obětní hostině a její průběh.  Dnešní téma je o závěrečných obřadech.

Pozdrav a požehnání lidu.

Po krátkých sděleních, pokud  je třeba lidu něco sdělit, kněz  lid pozdraví: „Pán s vámi.“ Latinsky: „Dominus vobiscum.“  Lid odpoví: „I s tebou  - Et cum spiritu tuo.“ Kněz pak znamením kříže lid požehná slovy: „Požehnej vás všemohoucí Bůh, Otec i Syn i Duch svatý- Benedicat vos omnipotens Deus, Pater, et Filius, et Spiritus Sanctus.“  Odpověď lidu: Amen.

Znamení kříže na začátku, před evangeliem a na konci mše svaté mají svůj smysl     a neměli bychom je opomíjet. Jsou však také dostatečné k dobrému slavení Kristovy oběti a těžko budeme zbožnější, když si ještě soukromě přidáme "nějaký ten kříž" navíc, jak občas u někoho vídáme třeba před svatým přijímáním.

Slavnostní požehnání.

 ozdravení a požehnání kněze  je v některých dnech a při některých příležitostech obohaceno a vyjádřeno žehnací modlitbou nebo jiným slavnostnějším textem. Kněžské požehnání na konci mše je v dějinách církve otázkou pozdějšího vývoje (určitě ne před 12. stoletím). V římském ritu bylo požehnání lidu rezervováno na dlouhý čas pouze biskupovi.

Propuštění lidu.

Propuštění lidu jáhnem nebo knězem je výzvou, aby se každý vrátil k svému dílu, chválí Boha a dobrořečí mu: „Jděte ve jménu Páně - Ite, missa est.“ Z těchto latinských slov propuštění je odvozeno naše slovo "Mše".  Lid odpovídá:  „Bohu díky - Deo gratis.“  Potom kněz, jáhen a ostatní přisluhující hlubokou úklonou pozdraví   a políbí oltář a odchází z presbytáře.

Na závěr:

První a poslední úkony eucharistické slavnosti se odehrávají kolem oltáře; jsou to úkony beze slov, úkony úcty. Kněz se obrací především a na konci všeho ne ke shromážděnému lidu, ale k oltáři. Proto je oltář uctíván jako centrum eucharistického shromáždění a eucharistického úkonu.

Vypracoval Matonick

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio