Témata k nedělní a sváteční liturgii

TRVÁNÍ A KONEČNÁ SPÁSA IZRAELE - téma 80 ke 2. neděli postní 1.3.2015 - homilie biblická.

25. 2. 2015 18:16

 2. NEDĚLE  POSTNÍ -1.3.2015

Liturgické texty

  • Komentář k 1. čtení z první  knihy Mojžíšovy   (I B )     Gn  22, 1-2. 9a. 10-13. 15-18:

Poté, když praotec Abrahám obstál ve zkoušce víry  a poslušnosti, kterou ho Hospodin prověřil,  Bůh Abraháma požehnal a přislíbil, že rozmnoží a proslaví jeho potomstvo. Později Bůh rozšířil uzavřenou smlouvu o závazek, že z Abrahámova  potomstva učiní vyvolený národ, který vyvede do zaslíbené země a zajistí mu v ní věčné trvání a konečnou spásu.

1. ČTENÍ Gn 22, 1-2. 9a. 10-13. 15-18:Bůh zkoušel Abraháma a řekl: "Abraháme!" Odpověděl: "Tady jsem!" Bůh pravil: "Vezmi svého syna, svého jediného syna, kterého miluješ, Izáka, a jdi do země Moria a obětuj ho tam jako celopal na jedné z hor, kterou ti označím." Když došli na místo od Boha určené, Abrahám tam vystavěl oltář a narovnal dříví. Pak vztáhl Abrahám ruku a vzal nůž, aby zabil svého syna. Ale Hospodinův anděl na něho zavolal z nebe: "Abraháme, Abraháme!" Ten se ozval: "Tady jsem!"  ( Anděl ) řekl: "Nevztahuj svou ruku na chlapce a nic mu nedělej, neboť nyní vím, že se bojíš Boha, když mi neodpíráš svého syna, svého jediného syna." Abrahám pozdvihl své oči, a hle - za ním beran, který se chytil za rohy v křoví. Abrahám šel, vzal ho a obětoval jako celopal místo svého syna.  Hospodinův anděl zavolal na Abraháma podruhé z nebe a řekl: "Při sobě samém přísahám - praví Hospodin - že jsi to udělal a neodepřel jsi mi svého syna, svého jediného syna, zahrnu tě požehnáním a rozmnožím tvé potomstvo jako nebeské hvězdy, jako písek na mořském břehu, a tvé potomstvo se zmocní brány svých nepřátel. V tvém potomstvu budou požehnány všechny národy země za to, že jsi mě poslechl."

  • Komentář ke 2. čtení z   listu  apoštola Pavla Římanům   (IB)   Řím   8, 31b -34:

Verše z listu apoštola Pavla opěvují Boží lásku a Jeho věrnost lidstvu.  Projevil ji tím, že  podle svého příslibu přišel na svět ve svém Synu, aby  zapsal do našich srdcí Nový zákon a Novou smlouvu. Nabídl  v ní všem národům odpuštění od hříchů a věčnou spásu těm, kteří se k němu obrátí a skrze oběť a zmrtvýchvstání Ježíše Krista budou zahrnuti do řad jím vyvoleného  národa.

2. ČTENÍ Řím 8, 31b-34: Bratři! Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? Když ani vlastního Syna neušetřil, ale vydal ho za nás za všecky, jak by nám s ním nedaroval také všechno ostatní? Kdo vystoupí se žalobou proti Božím vyvoleným? Bůh přece ospravedlňuje! Kdo odsoudí? Kristus Ježíš přece zemřel, ano i z mrtvých vstal, je po Boží pravici a přimlouvá se za nás!

  • Komentář k evangeliu podle  Marka  (IB)  Mk 9, 2 -10:

Ježíš se podle Markova evangelia proměnil na vysoké hoře před zraky svých  učedníků v nadpřirozenou bytost, aby jim zjevil svou slávu a upevnil jejich víru. Objevili se zde též Eliáš a Mojžíš, jako  předchůdci Mesiáše  a Hospodinův hlas učedníkům potvrdil, že Ježíš je Boží Syn. A učedníci uvěřili, že Ježíš je skutečně ten, který podle předpovědi proroků  přišel dovršit Staré Zákony, uzavřít mezi Bohem a vyvoleným lidem smlouvu Novou a vepsat ji do srdcí všech jemu věrných.

EVANGELIUM Mk 9, 2-10: Ježíš vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. A byl před nimi proměněn. Jeho oděv zářivě zbělel - žádný bělič na světě by ho nedovedl tak vybílit. Zjevil se jim Eliáš s Mojžíšem a rozmlouvali s Ježíšem.  Petr se ujal slova a řekl Ježíšovi: "Mistře, je dobře, že jsme tady. Máme udělat tři stany :jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi?" Nevěděl totiž, co by měl říci; tak byli ustrašeni. Tu se objevil oblak a zastínil je. Z oblaku se ozval hlas: "To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte! " Když se rozhlédli, najednou u sebe neviděli nikoho jiného, jenom samotného Ježíše.  Když sestupovali s hory, přikázal jim, aby nikomu nevypravovali o tom, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých. Toho slova se chytili a uvažovali mezi sebou, co to znamená "vstát z mrtvých".

Trvání a konečná spása Izraele

je téma 80 ke dnešní biblické homilii podle projektu „Učící se církev“cyklus BI

s odkazem na  znění dnešního 1. čtení Gen 22,1-2. 9a. 10-13. 15-18    a na dokument  PBK „Židovský národ a jeho svatá Písma v křesťanské Bibli“ čl. 58-59.

Osnova:

a) trvání a konečná spása Izraele podle písma SZ

b) trvání a konečná spása Izraele podle písma NZ.

Úvod:

Jak jsme slyšeli v prvním čtení, Bůh požehnal Abrahama za projev jeho oddané víry a přislíbil mu, že rozmnoží a proslaví jeho potomstvo. Součástí takto uzavřené smlouvy byl i Hospodinův závazek, že  uvede vyvolený národ  do zaslíbené země a že mu v ní zajistí věčné trvání a konečnou spásu. Dnešní téma se podle dokumentu  PBK zaměřuje na tento třetí Hospodinův příslib.

Trvání a konečná spása Izraele podle písma SZ.

Lid Smlouvy si kladl během dějin často otázky k vlastní budoucnosti. Proroci však už od počátku zpochybňovali naivní doufání lidu, že očekávaný den Božího soudu automaticky přinese spásu a vítězství nad nepřítelem. Přesto je však v jejich proroctvích  možno postřehnout projevy naděje. Byli to zejména proroci Izaiáš a Ezechiel, kteří ohlašovali v Božím jménu nový exodus, to jest návrat Izraele do země svého původu, obsahující  několik základních nutných  prvků. Že se zde rozptýlený židovský národ shromáždí, odpovědnost za svou existenci s důvěrou přenechá Hospodinovi  a že projde hlubokou vnitřní proměnou a obrodou. Pak dojde  k opětovnému zhodnocení několikerého božího vyvolení učiněná v minulosti, v době Abrahama, Jakuba a krále Davida. Takový národ nebude Hospodinem zavržen, navzdory nevěrnostem, kterých se dopustil. Hospodin přesto uzavře se svým lidem smlouvu novou, platnou po všechny věky, kterou všem svým věrným vepíše do srdce.

Trvání a konečná spása Izraele podle písma NZ.

Ve světle zmrtvýchvstání Ježíše je vyvolenému lidu nabídnuto Boží odpuštění. Stejně tak jako spása skrze víru ve vzkříšeného Krista.

„Petr jim odpověděl: Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a dostane dar Ducha svatého“ (Sk 2,38).

„Budiž vám tedy známo, bratří, že skrze něho se vám zvěstuje odpuštění všech hříchů,  a to i těch, jichž vás nemohl zprostit Mojžíšův zákon“ (Sk 13,38-39). 

Mnoho Židů tuto nabídku přijalo včetně „velkého množství kněží“(Sk 6,7), avšak vůdčí osobnosti se postavily proti rodící se církvi a lid jako celek se nakonec ke Kristu nepřiklonil.

Tím velmi trpěl apoštol Pavel:

Mluvím pravdu v Kristu, nelžu, a dosvědčuji, že mám velký zármutek a neustálou bolest ve svém srdci. Přál bych si sám být proklet a odloučen od Krista Ježíše za své bratry, za lid z něhož pocházím. Jsou to Izraelci, jim patří synovství a sláva i smlouvy s Bohem, jim je svěřen zákon i bohoslužba i zaslíbení, jejich jsou praotcové, z nich rodem pochází Kristus…(Řím 9,1-4).

Přesto však apoštol Pavel věří v tajemství Božího záměru, že Bůh svůj lid proto nezavrhl“(Řím 11,2). Je přesvědčen, že existence zbytku národa, který v Krista uvěřil, je zárukou naděje na plnou obnovu Izraele. Selhání národa naopak vstupuje do paradoxního Božího plánu: slouží spáse pohanů.

Jestliže tedy jejich selháním svět získal a jejich úpadek obohatil pohany, co teprve, až se všichni obrátí“(Řím 11,12).

Pavel však varuje křesťany, pocházející z pohanství před nebezpečím pýchy a zahleděnosti do sebe, které jim hrozí, pokud zapomínají, že jsou jen planými ratolestmi, naroubovanými na ušlechtilou olivu, jímž je Izrael (Řím 11,17-22). 

Na závěr:

Církev učí a v dokumentu PBK, jehož předmluvu v den Nanebevzetí  Páně roku 2001 podepsal kardinál Ratzinger, pozdější papež Benedikt XVI., uvádí, že Izraelité zůstávají Božími „milovanými“ a těmi, kterým je slíbena zářivá budoucnost : „neboť Boží dary a jeho povolání jsou neodvolatelná“ (Řím 11,29). To je velmi pozitivní nauka, k níž se křesťané musí ustavičně vracet.

Vypracoval Matonick

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio