2. NEDĚLE VELIKONOČNÍ - 12.4.2015
Liturgické texty
Apoštolové, kterým byl zjeven zmrtvýchvstalý Ježíš, předávali o tom, podle čtení ze Skutků apoštolů, rodící se křesťanské obci působivé svědectví. Hlásali víru, že vzkříšený Kristus přichází, aby člověka osvobodil od úzkosti o vlastní život, od strachu o osobní majetek. Vedli jednotlivé věřící, aby to, co dosud považovali za své osobní vlastnictví, nabídli do služby společnému dobru.
1. ČTENÍ Sk 4, 32-35: Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši. Nikdo neříkal o ničem ze svého majetku, že je to jeho vlastní, ale měli všecko společné. Apoštolové vydávali s velkou působivostí svědectví o zmrtvýchvstání Pána Ježíše a na nich na všech spočívala velká milost. A tak nikdo u nich nežil v nouzi. Kdo měli totiž pole nebo dům, prodávali je a peníze za to stržené přinášeli a kladli apoštolům k nohám. Z toho se pak rozdělovalo každému, jak kdo potřeboval.
Základními prvky, které určují život křesťanů, jsou víra a láska k Bohu i k bližním a touha hledat a poznat Krista. Tuto prostou pravdu neúnavně opakuje a předkládá apoštol Jan. Hlásá, že jsme syny a dcery jediného Otce, stejně jako je Synem Božím vzkříšený Ježíš, a že i proto nás spojuje pouto bratrské lásky.
2. ČTENÍ 1 Jan 5, 1-6 : Milovaní! Každý, kdo věří, že Ježíš je Mesiáš, je narozen z Boha; každý, kdo miluje otce, miluje i toho, komu on dal život. Podle toho můžeme poznat, že milujeme Boží děti: když milujeme Boha a plníme jeho přikázání. Láska k Bohu záleží právě v tom, že zachováváme jeho přikázání.Jeho přikázání nejsou těžká, protože každý, kdo je narozen z Boha, vítězí nad světem. A to je vítězství, které přemohlo svět: naše víra. Kdo vítězí nad světem, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží? Ježíš Kristus je ten, který přišel skrze vodu a krev; nejen skrze vodu, ale skrze vodu a krev. A to dosvědčuje Duch, protože Duch je pravda.
Když vzkříšený Ježíš podle Janova evangelia překonal všechny bariéry a zjevil se učedníkům, ukázal, že žije novým životem. Upevnil jejich nitro včetně pochybujícího Tomáše ve víře. Obdaroval je Duchem svatým k tomu, aby pokojně pokračovali v Ježíšově poslání a měli i oni podíl na Boží moci, která osvobozuje od hříchů.
EVANGELIUM Jan 20, 19-31:Když byl večer prvního dne v týdnu, přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: "Pokoj vám!" Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. Znovu jim řekl: "Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás." Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: "Přijměte Ducha svatého. Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: "Viděli jsme Pána." On jim však odpověděl: "Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím."Za týden byli jeho učedníci zase uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: "Pokoj vám!" Potom vyzval Tomáše: "Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mé-ho boku; a nebuď nevěřící, ale věřící." Tomáš mu odpověděl: "Pán můj a Bůh můj!" Ježíš mu řekl: "Protože jsi mě uviděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili."Ježíš vykonal před svými učedníky ještě mnoho jiných zázraků, ale o těch v této knize není řeč. Tyto však jsem zaznamenal, abyste věřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a s vírou abyste měli život v jeho jménu.
Zmrtvýchvstání – dílo Nejsvětější Trojice
je téma 86 ke dnešní katechetické homilii podle projektu „Učící se církev“cyklus BI
s odkazem na znění evangelia Jan 20, 19-31 a na Katechismus katolické církve (KKC) 648 – 650; YOUCAT 104, 108.
Osnova :
a) je dar oslaveného Krista, kterého se dostane tomu, kdo po něm touží
b) zjevení Vzkříšeného je podnětem, aby se člověk otevřel Kristu (Tomáš a ostatní apoštolové).
c) Zmrtvýchvstalý je novým stvořením. Kdo ho chce poznat, musí mít víru, odevzdanost.
Úvod
Zmrtvýchvstání završuje Ježíšův lidský život. To je skutečnost, kterou každoročně slavíme o velikonoční noci. Zmrtvýchvstání je ústřední pravdou naší víry, o které je řeč na mnoha místech Bible. Nevíme, kdy přesně nastalo. Co se týče časového určení, jsme odkázáni na údaj, že Kristus vstal třetí den. To opakovaně, dle synoptických evangelií třikrát, předpovídal apoštolům sám Ježíš ještě za svého pozemského života.
Kristus vstal do nového způsobu bytí, které přesahuje tento svět. Na jeho vzkříšení se podílely všechny tři božské osoby. Bůh Otec projevil svou moc tím, že “vzkřísil” svého Syna (Sk 2,24), a tak uvedl jeho lidství - s jeho tělem - do společenství Nejsvětější Trojice (648). Ježíš se zde s konečnou platnosti “duchem svatosti prokázal jako mocný Boží Syn tím, že vstal z mrtvých(Srov. Řím 1,4). Svatý Pavel zdůrazňuje projev Boží moci jako dílo Ducha, který oživil Ježíšovo mrtvé lidství a povolal ho do oslaveného stavu. A co se týká Syna, ten uskutečnil vlastní vzkříšení svou božskou mocí. Řekl: “Dávám svůj život a zase ho přijmu nazpátek… Mám moc život dát a mám moc ho zase přijmout”(Jan 10,17-18);(649).
Tajemství zmrtvýchvstání spočívá v trvalé existenci Kristovy božské osobnosti, která zůstává ve spojení s jeho duší i s jeho tělem, vzájemně od sebe dočasně oddělených smrtí. Vzkříšení nastává opětovným spojením obou rozdělených částí (650).
Je dar oslaveného Krista, kterého se dostane tomu, kdo po něm touží.
Ježíš Kristus je Láska. Žijeme-li s Ním, On je v nás a my v Něm. Jsme stále naplňováni Jeho láskou. Máme-li se s někým opravdově rádi, toužíme po jeho blízkosti. Když je nám dočasně vzdálený, chtěli bychom se s ním opět co nejdříve osobně setkat. Tváří v tvář. Stejně je tomu tak s touhou člověka po Bohu, s touhou po Ježíši Kristu, v jehož lásku k nám věříme. Vždyť proto z lásky k nám obětoval svůj život, aby nás obdaroval, aby nás svou láskou spasil, svým vzkříšením nás k sobě připoutal, navěky se s námi spojil a mohl s námi věčně přebývat. Touha po Ježíši je dar. Prosme tedy Pána Ježíše o touhu po Něm, o touhu, která v nás probudí modlitby za příchod Božího království.
Zjevení Vzkříšeného je podnětem, aby se člověk otevřel Kristu(Tomáš a ostatní apoštolové).
Když po svém vzkříšení Ježíš přichází k učedníkům, je nápadné, že jeden z nich, Tomáš, si klade podmínky k uvěření Ježíšova zjevení. Ježíš však zná myšlenky i srdce člověka a vychází mu vstříc právě tam, kde se nachází. Žádné dveře nejsou pro Krista pevně zavřené. Žádný zámek, ani závora jej nemohou zastavit. On je ten, který přichází i zavřenými dveřmi. Přichází, aby člověka vysvobodil. A nepřichází s prázdnou: dává dar pokoje. Kristus totiž osvobozuje starého člověka ovládaného strachem, uzavřeného do sebe a mění ho na člověka nového, všech obav zbaveného.
Zmrtvýchvstalý je novým stvořením. Kdo ho chce poznat, musí mít víru, odevzdanost.
Jen Kristus může učinit tu proměnu, přivést na svět nové stvoření vdechnutím oživujícího Ducha.
„Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost a toto smrtelné tělo nesmrtelnost, tehdy se splní to slovo, které je napsáno: pohlcena je smrt. Bůh zvítězil! Kde je smrti tvé vítězství? Kde je smrti tvá zbraň?“ ( Srov. 1 Kor 15,53-55).
YOUCAT otázka 108: Jak se zmrtvýchvstáním změnil svět? Odpověď: Protože od té chvíle smrtí už nic nekončí, vrátila se na svět radost a naděje. A když smrt ztratila nad Ježíšem „svou moc“ ( Srov. Řím 6,9), přišla o svou moc i nad námi, pokud patříme k Ježíšovi.
Zkušenost těch prvních učedníků má být i zkušeností dalších křesťanů. Pokud by učedníci zůstali uzavřeni ve svém malém společenství, nemohli by předávat dál ten úžasný dar nového života.
Kristus může přicházet zavřenými dveřmi, ne však zavřeným srdcem. On stojí u dveří a tluče. Kdo ho chce poznat , musí mít v něho víru a odevzdat se mu. Je na nás, zda mu otevřeme ony dveře, kterými odmítá projít bez našeho souhlasu. A klíčem k otevření je naše touha. Kdo žízní po vodě z Kristova boku, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života. Touha, která vyústí ve volání: Přijď, Pane Ježíši .
Na závěr:
Ježíš slíbil, že viditelně pro všechny lidi přijde až na konci světa a to soudit živé a mrtvé, odměnit věrné a učinit novou zemi a nové nebe. Křesťané i proto vyznávají zmrtvýchvstání Krista, protože také jim slíbil Ježíš, že budou vzkříšeni v poslední den a obdrží totéž oslavené tělo jako Ježíš k věčnému životu (1 Kor 15,20-58 ). Nepřátelé církve hledí všemožně zlehčit víru ve zmrtvýchvstání, podkopat ji, zesměšnit ji – je jim nepříjemná a poznávají, kde je pravá síla křesťanského náboženství.
YOUCAT otázka 104: Lze být křesťanem, a přitom nevěřit v Kristovo zmrtvýchvstání? Odpověď: Nikoliv. „A jestliže Kristus nevstal, marné je naše kázání , marná je naše víra“(Srov. 1 Kor 15,14).
Vypracoval Matonick
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.