Témata k nedělní a sváteční liturgii

CÍRKEV JE APOŠTOLSKÁ - téma 103 k 15. neděli v mezidobí 12.7.2015 - homilie katechetická (KKC 857-865; YOUCAT 137).

7. 7. 2015 21:59

15. NEDĚLE V MEZIDOBÍ - 12.7.2015

Liturgické texty

  • Komentář k 1. čtení z knihy proroka Amosa   (IB)    Am  7, 12-15: 

Proroci jsou lidé, kteří mluví ve jménu Boha a jejich výroky mají proto velkou sílu. Hlásat Hospodinovo slovo je hlavním posláním proroků Starého zákona. Z Božího podnětu jsou vybíráni, povoláni a pověřeni jako vážení služebníci  Boží k misijní činnosti. Podobně tomu bylo i u proroka Amose,  jak následně čteme z úryvku jeho knihy.

1. ČTENÍ Am 7, 12-15: Amasjáh, kněz v Betelu, řekl Amosovi: "Vidoucí, seber se a uteč do judské země, tam se živ a tam prorokuj! V Betelu už prorokovat nesmíš, neboť zde je králova svatyně a říšský chrám." Amos odpověděl Amasjáhovi: "Nebyl jsem prorok ani prorocký učedník, byl jsem pastýř a pěstitel smokvoní. Hospodin mě vzal od stáda a řekl mi: Jdi a prorokuj mému izraelskému lidu!"

  • Komentář ke 2. čtení z listu Pavla Efesanům   (IB): 

Velkolepý chvalozpěv , jímž začíná list Efesanům, oslavuje plán spásy boží, určený k užitku všech lidí. Je to tajemství zjevené Bohem Otcem v Ježíši Kristu. K němu směřuje celé Boží dílo zahrnující  činnost církve, která z Pánova poslání zde na zemi vychází. Netýká se pouze několika vyvolených, nýbrž všech pokřtěných při respektování církevního hierarchického uspořádání a to tak, jak Ježíš církev založil a předal svým následovníkům.

2. ČTENÍ Ef 1, 3-14: Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem. Vždyť v něm si nás vyvolil ještě před stvořením světa, abychom byli před ním svatí a neposkvrnění; v lásce nás ze svého svobodného rozhodnutí předurčil, abychom byli přijati za jeho děti skrze Ježíše Krista. To proto, aby se vzdávala chvála jeho vznešené dobrotivosti, neboť skrze ni nás obdařil milostí pro zásluhy svého milovaného Syna.  V něm máme vykoupení skrze jeho krev, odpuštění hříchů pro jeho nesmírnou milost, kterou nám tak bohatě projevil s veškerou moudrostí a rozumností: seznámil nás totiž s tajemstvím své vůle, jak se mu to líbilo a jak si to napřed sám u sebe ustanovil, až se naplní čas pro dílo spásy: že sjednotí v Kristu vše, co je na nebi i na zemi. A skrze něho jsme se stali Božím majetkem, jak jsme k tomu byli předem určeni úradkem toho, který všechno působí podle rozhodnutí své vůle. Tak máme sloužit k tomu, aby se šířila chvála o jeho božské velebnosti, my, kteří jsme už dříve kladli své naděje do Mesiáše. Skrze něho se dostalo i vám potvrzení od slíbeného Ducha svatého, když jste přijali slovo pravdy, radostnou zvěst o své spáse, a když jste v něho uvěřili. Duch je zárukou, že nám jednou připadne dědictví. Tak se dovrší naše vykoupení, protože si nás Bůh získal jako svůj majetek, abychom sloužili ke chvále jeho božské velebnosti.

  • Komentář k evangeliu podle  Marka   ( IB)     Mk  6, 7-13:

Apoštol Marek v evangeliu hovoří o poslání hlásat radostnou zvěst o Božím království, do kterého Ježíš zapojil také svých dvanáct apoštolů. Sám Ježíš přesně stanovil, za jakých podmínek  mají toto své poslání vykonávat. Vybavil je k tomu svou  svatou mocí, aby se mohli stát  pokračovateli v jeho vlastním díle.

EVANGELIUM Mk 6, 7-13:Ježíš zavolal svých Dvanáct, začal je posílat po dvou a dával jim moc nad nečistými duchy. Nařídil jim, aby si na cestu nic nebrali, jen hůl: ani chléb, ani mošnu, ani peníze do opasku, jen opánky na nohy, ani aby si neoblékali dvoje šaty. Řekl jim: "Když přijdete někam do domu, zůstávejte tam, dokud se odtamtud nevydáte zase dál. Když vás však na některém místě nepřijmou a nebudou vás chtít slyšet, při odchodu odtamtud si vytřeste prach ze svých nohou na svědectví proti nim."Vydali se tedy na cesty a hlásali, že je třeba se obrátit. Vyháněli mnoho zlých duchů, pomazávali olejem mnoho nemocných a uzdravovali je.

Církev je apoštolská

je téma 103 ke dnešní katechetické homilii podle projektu „Učící se církev“cyklus BI s odkazem na znění dnešního  evangelia Mk  6,7-13  a  Katechismus katolické církve (KKC) 857-865 YOUCAT 137.

Osnova: 

a) poslání apoštolů

b) nástupci apoštolů

c) apoštolát

Úvod.

Katolická církev  vyznává  od počátku Nicejsko- cařihradského vyznání víry, že  církev je jedna, svatá, všeobecná a apoštolská, která je řízena Petrovým nástupcem a biskupy ve společenství s ním. Církev je založená na apoštolech, na apoštolské posloupnosti. To znamená, že věříme v předávání apoštolské služby od prvotní církve do dnešních dnů.

Kristova církev povstává z pevnosti Petrovy víry.  Pán Ježíš svěřil Petrovi k zachování víry a jednoty božího lidu mimořádnou hodnost. Jde o funkci, pro kterou se stal sv. Petr a jeho následovníci na římském biskupském stolci hlavou apoštolského sboru a vrchními pastýři celé Církve. Ježíš jako hlava a zakladatel své církve pro ni ustanovil z právnického pohledu směrodatné vedení. Víme, že jednal z rozhodnutí Otce.

K rozjímání nám mohou posloužit dvě místa Nového zákona, která mluví o založení církve vedené jedním, a to konkrétním člověkem. Prvním místem je zde příslib, kterému předchází Ježíšova otázka k apoštolům: "Za koho mě pokládáte vy?" A Petr první v horlivosti odpovídá za všechny: "Ty jsi Mesiáš," tedy ten, kterého předpověděli proroci. A k tomu dodává: "Syn Boha živého" (Srov. Mt 16,13-17). Jeho vyznání víry v Kristovu Božskou přirozenost nepochází z lidského poznání, ale vychází od Otce. Ukazuje na Petrovo vyvolení. Ježíš Petrovi odpovídá: "A já ti říkám: Ty jsi Petr Skála a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Tobě dám klíče od nebeského království; co svážeš na zemi, bude svázáno v nebi, a co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno v nebi"(Mt 16,18-19). Toto místo  předurčuje budoucnost Petrova úřadu. To, že církev svěřená Petrovi a na něm vybudovaná jako na pevné skále nezanikne, znamená pokračování Petrova úřadu i po jeho smrti.

Když Katechismus Katolické církve vysvětluje, v jakém smyslu je církev apoštolská, tedy založená na apoštolech, rozlišuje zde trojí význam:

Že na jedné straně byla a zůstává vybudována na základně vytvořené z apoštolů.To znamená ze svědků, které s misijním posláním rozeslal do světa sám Kristus.  Jste stavbou, jejímž základem jsou apoštolové a proroci a úhelným kamenem sám Kristus Ježíš“  (Ef 2,20).

Druhý smysl apoštolského charakteru církve pak je ten, že „s pomocí Ducha, který v ní přebývá, střeží a předává učení, cenný poklad, zdravá slova, která slyšela od apoštolů“ (Srov. Sk 2,422 Tim 1,13-14).

A konečně je církev apoštolská v tom smyslu, že až do návratu Krista je i nadále poučována, posvěcována a vedena apoštoly díky jejich nástupcům  v pastorálním poslání: biskupskému sboru, jenž má na pomoc kněze, spolu s Petrovým nástupcem a nejvyšším pastýřem církve (857).

YOUCAT otázka 137: Proč si církev říká apoštolská?   Odpověď:Církev se nazývá apoštolská, protože je založena na apoštolech, zachovává jejich tradici a je vedena jejich nástupci.

Poslání apoštolů.  

Jako apoštolové  (z řec. Apostolos-poslaný) jsou v křesťanském chápání ti, které Ježíš Kristus, sám poslaný Otcem,  vyslal, aby hlásali evangelium. V užším slova smyslu se tím rozumí Dvanáct Ježíšových učedníků, které ustanovil, aby byli s ním, aby je posílal kázat s mocí vyhánět zlé duchy“(Mk 3,14-15). Podle učení katolické a pravoslavné církve je na dvanácti Ježíšových apoštolech (coby symbolu obnovy dvanácti izraelských kmenů) založena církev. Proto je pro ni důležitá apoštolská posloupnost čili doslova fyzické pojítko mezi současnými biskupy a Dvanácti (858). Bůh je učinil „způsobilými sloužit nové smlouvě“(Srov. 2 Kor 3,6) jako Kristovi služebníci, vyslanci a správci Božích tajemství (859). Božské poslání, které Kristus svěřil apoštolům, bude trvat až do konce světa, neboť evangelium, které mají předávat, je pro církev ve všech dobách zdrojem veškerého života. Proto se apoštolové postarali v této hierarchicky uspořádané společnosti křesťanů o ustanovení svých zástupců (860).  

Nástupci apoštolů.

Apoštolové měli při své službě různé pomocníky a svým bezprostředním spolupracovníkům odkázali jakoby ve formě závěti úkol dobudovat a upevnit dílo, které započali. Dali jim příkaz, aby po jejich smrti převzali službu a dále pásli Boží církev (861). Tak jako trvá úřad, který Pán svěřil prvnímu z apoštolů Petrovi, trvá v církvi  i úřad apoštolů, který má stále vykonávat posvátný biskupský stav ( 862).

Apoštolát.

Celá církev je apoštolská, neboť zůstává ve společenství víry a života, skrze nástupce svatého Petra a apoštolů. Veškerá činnost církve je zaměřena na šíření Kristova království všude na světě a všichni její  členové se podílejí různým způsobem na tomto jejím poslání (863). Kristus poslaný od Otce je zdroj a počátek apoštolátu církve, jehož produktivnost závisí na živém spojení jak posvěcených služebníků, tak laiků s Kristem (864), kteří budou na konci věků shromážděni jako jediný Boží lid v nebeském království (865).

Na závěr:

Ježíš povolal apoštoly jako své nejbližší spolupracovníky. Byli jeho očitými svědky. Po svém zmrtvýchvstání se jim mnohokrát zjevil. Daroval jim Ducha svatého a rozeslal je jako své zplnomocněné vyslance do celého světa. V rodící se církvi byli zárukou jednoty. Své poslání a zplnomocnění předali vkládáním rukou svým nástupcům – biskupům. Tak se to děje podnes a tento postup se nazývá APOŠTOLSKÁ POSLOUPNOST.

„Všemohoucí Bože, tys založil svou církev na pevné skále Petrova vyznání; chraň ji a nedopusť, aby se zmítala uprostřed bouří a zmatků. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen“  ( závěrečná modlitba z breviáře).

Vypracoval Matonick

Zobrazeno 1010×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio