Témata k nedělní a sváteční liturgii

PŘEDOBRAZY EUCHARISTIE - téma 106 k 18. neděli v mezidobí 2.8.2015 - homilie katechetická ( KKC 1333-1336).

28. 7. 2015 17:15

18. NEDĚLE V MEZIDOBÍ - 2.8.2015

Liturgické texty 

  • Komentář k 1. čtení z druhé  knihy Mojžíšovy    (IB)    Ex  16,2-4. 12-15: 

Židovský národ, putující pouští mnoho let z egyptského otroctví domů, trpěl nedostatkem pitné vody a jídla. Byli hladoví a žízniví a měli pocit, že je Hospodin opustil. Bůh se však o ně postaral. Podle čtení z knihy Mojžíšovy  jim seslal  z nebes chléb - manu, která je sytila. Mana je předobrazem eucharistie - chleba života, v níž  Ježíš daruje svému lidu sám sebe, aby je dovedl k záchraně do svého království.

1.ČTENÍ Ex 16, 2-4. 12-15: Celá obec synů Izraele reptala na poušti proti Mojžíšovi a Árónovi. Synové Izraele jim řekli: "Kéž bychom zemřeli Hospodinovou rukou v egyptské zemi, když jsme seděli u hrnců masa a jedli chléb dosyta. Vyvedli jste nás na tuto poušť, abyste umořili celé shromáždění hladem!"  Hospodin řekl Mojžíšovi: "Hle, jako déšť vám sešlu chléb z nebe. Lidé vyjdou a každý den si nasbírají dávku na den. Chci je zkoušet, zda půjdou v mém zákoně, nebo ne. Slyšel jsem reptání synů Izraele. Řekni jim toto: K večeru budete jíst maso a zrána se nasytíte chlebem. Poznáte, že já jsem Hospodin, váš Bůh." Když nastal večer, přilétly křepelky a pokryly celý tábor. Zrána padla rosa na tábor kolem dokola. Pokrývka z rosy se rozplynula, a hle - na povrchu pouště bylo cosi drobného, šupinatého, jemného jako jíní na zemi. Když to synové Izraele viděli, ptali se navzájem: "Co je to?" - neboť nevěděli, co to je. Mojžíš jim řekl: "To je chléb, který vám Hospodin dává k jídlu."

  • Komentář ke 2. čtení z listu Pavla Efesanům    (IB)    Ef  4, 17. 20-24:

Zamysleme se nad slovy apoštola Pavla, kterými nás vybízí, abychom základní instinkty pudu sebezáchovy,  určující naše bytí, rozšířili na skutečný život. Na život, který nám Bůh přislibuje a nabízí  v Ježíši Kristu, v pravém chlebu života, který má trvat věčně. Nežijme tedy jako pohané a položme si otázku, jaký pokrm opravdu dokáže trvale náš život zajistit.

2. ČTENÍ Ef 4, 17. 20-24: Bratři! Říkám vám a zapřísahám vás ve jménu Páně: Nežijte už tak, jak žijí pohané! Jejich smýšlení je neplodné. Takhle jste se tomu přece o Kristu neučili! Vy jste přece o něm slyšeli a jako křesťané jste byli poučeni, že máte odložit starého člověka s dřívějšími způsoby života, který je chtivý rozkoší a žene se do zkázy. Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového, který je stvořen podle Božího vzoru jako skutečně spravedlivý a svatý.  

  • Komentář k evangeliu podle  Jana    ( IB)  Jan  6, 24-35:

V příběhu o zázračném nasycení zástupů, zaznamenaném v Janově evangeliu, šli  někteří za Ježíšem s přesvědčením, že jim zajistí hmotný chléb k nasycení. Nepochopili, že při setkání s ním budou obdarováni něčím mnohem významnějším. Ježíš je totiž dárcem nové „many“. Jeho pokrm je  neskonale vznešenější než ten, jímž se živili otcové na poušti. Sám Ježíš je oním darem lásky, chlebem života, který Bůh nabízí každému člověku. Ježíš ve svém těle nabízí všem lidem věčný život!

EVANGELIUM Jan 6, 24-35: Když zástup viděl, že ani Ježíš, ani jeho učedníci nejsou na břehu, nasedali do člunů, přijeli do Kafaranaa a hledali Ježíše. Když ho našli na druhé straně moře, zeptali se ho: "Mistře, kdy jsi sem přijel?" Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám: Hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste se dosyta najedli z těch chlebů. Neusilujte o pokrm, který pomíjí, ale o pokrm, který zůstává k věčnému životu, ten vám dá Syn člověka. Otec, Bůh, ho osvědčil svou pečetí." Zeptali se ho: "Co máme dělat, abychom konali skutky Boží?" Ježíš jim odpověděl: "To je skutek Boží, abyste věřili v toho, koho on poslal." Řekli mu: "Jaké tedy ty děláš znamení, abychom viděli a uvěřili ti? Co konáš? Naši předkové jedli na poušti manu, jak je psáno:' Chléb z nebe jim dal jíst.' "Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám: Chléb z nebe vám nedal Mojžíš, ale pravý chléb z nebe vám dává můj Otec; neboť chléb Boží je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu."  Prosili ho tedy: "Pane, dávej nám ten chléb pořád." Ježíš jim řekl: "Já jsem chléb života. Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit."

 Předobrazy eucharistie 

je téma 106 ke dnešní katechetické homilii podle projektu „Učící se církev“cyklus BI s odkazem na znění dnešního  evangelia Jan  6,24-35  a  Katechismus katolické církve (KKC) 1333 - 1336.

Osnova:

a) chléb a víno ve Starém zákoně

b) mana na poušti

c) rozmnožení chlebů

Úvod.

Eucharistie  je svátostí těla a krve Páně. V této svátosti je přítomen samotný Ježíš, proto je zvána Nejsvětější svátostí. Jako vzácný Ježíšův dar  byla ustanovena při poslední večeři samotným Ježíšem. Oznámení o ustanovení  eucharistie však vyvolalo u učedníků pohoršení, když jim Pán sdělil, že on sám musí trpět a zemřít (1336). Nutnost spojení eucharistie a kříže se stává do budoucna pro ně předmětem neshody. Jde o tajemství, které se stane příležitostí k rozdělení: „I vy chcete odejít?“ (Jan 6,67). Tato Pánova otázka znovu a znovu zaznívá během staletí jako výzva plynoucí    z jeho hluboké lásky k lidem. Protože Ježíš tak mnoho miloval své, prokázal jim svou lásku až do krajnosti. Věděl, že přišla jeho hodina, že přichází čas  jeho odchodu  z tohoto světa k Otci.  Aby jim zanechal záruku své Božské lásky, aby se už nikdy nemusel vzdálit od svých věrných a aby je učinil účastnými na své velikonoční oběti, ustanovil Eucharistii jako připomínku své smrti a zmrtvýchvstání a přikázal apoštolům, slavit ji stále až do svého návratu.

Eucharistie je největším Božím darem člověku, protože v ní nám Bůh dává sám sebe ve způsobách chleba a vína. Je to velké tajemství, které my zde na zemi nemůžeme plně pochopit. Předobrazy eucharistie se objevují už ve Starém zákoně. Také v Novém zákoně jsou popsány příběhy a události, které směřují k jedinečnosti daru eucharistie.

Chléb a víno ve Starém zákoně. 

Středem slavení eucharistie je chléb a víno, zpřítomňující jedinou  a nejsvětější oběť Ježíše Krista Spasitele. Je naplněním všech obětí Starého zákona a jejich překonáním. Stává se  obětí nekrvavou, bez utrpení, pouze upomínající. Je vykonávaná jako upomínka na utrpení a smrt Božského Beránka. Když Melchisedech, král Sálemu a kněz Boha nejvyššího, pozdravil Abraháma a požehnal mu, přinášel zároveň Bohu jako svatou oběť neposkvrněnou hostii - chléb a víno (Gen 14,18). Melchisedech zde vystupuje jako předobraz Krista krále. V jeho úkonu vidí církev předobraz své vlastní oběti (1333).

Viz též odkaz na: https://angelar.signaly.cz/1212/mse-svata-a-eucharistie-ii

Mana na poušti.

Ve Staré smlouvě byly chléb a víno přinášeny jako oběť mezi prvotinami země na znamení vděčnosti Stvořiteli. Ale tyto dary dostávají také nový význam v souvislosti  s exodem /odchodem Židů z Egypta): nekvašené chleby, které Izrael pojídá každý rok o velikonocích (pascha), připomínají spěch osvobozujícího odchodu z Egypta. Vzpomínka na manu na poušti bude Izraeli stále připomínat, že žije  z chleba Božího slova. Každodenní chléb je konečně plodem zaslíbené země, záruka, že Bůh je věrný svým příslibům. Víno popíjené z „Kalicha požehnání“  (1 Kor 10,16) na závěr velikonoční židovské večeře  přidávají k  radosti slavnostní  rozměr (1334).

Rozmnožení chlebů.

Příběh o zázračném rozmnožení chleba  Elizeem služebníkem Božím   (Viz 2 Král 4, 42-44),  je předobrazem zázraků, které mnohem později, činil Ježíš v Galilei, aby nasytil zástupy nejen chlebem, ale hlavně svým slovem.

Čti dnešní evangelium (Jan  6,24-35).

Zázraky rozmnožování chlebů, při nichž Pán pronesl požehnání, rozlámal chleby a rozdělil je prostřednictvím svých učedníků, aby nasytil zástup, jsou předobrazem překypující hojnosti tohoto jediného chleba, kterým je Kristova eucharistie. Znamení vody proměněné ve víno v Káně už ohlašuje hodinu Ježíšova oslavení. Poukazuje na slavení svatební hostiny v království Otce, kde budou věřící pít nové víno, jež se stalo krví Kristovou (1335).

Na závěr:

Ježíš dal židovským velikonocům jejich definitivní význam tím, že slavil Poslední večeři se svými apoštoly během velikonoční hostiny. Vždyť nová pascha, přechod Ježíše  k Otci skrze jeho smrt a zmrtvýchvstání, je předjímána ve společné večeři a slavena  v eucharistii, jež je naplněním židovské paschy, a předznamenává závěrečnou paschu Církve v nebeské slávě. Boží lid na svém putování jde úzkou cestou utrpení a kříže  k hostině, kdy nakonec všichni vyvolení společně zasednou ke stolu královskému.

Přijímáním eucharistie oslavujme dary Ježíše Krista a děkujme za ně Bohu: "Z Tvé štědrosti Ti přinášíme Bože chléb… víno… a stane se nám… Chlebem věčného života… Nápojem duchovním. Požehnaný jsi, Bože, na věky!

Vypracoval Matonick

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio