Témata k nedělní a sváteční liturgii

PŘÍPRAVA NA MANŽELSTVÍ -téma 139 ke 2.neděli v mezidobí 17.1.2016 - homilie katechetická (KKC 1612-1632; YOUCAT 261).

13. 1. 2016 18:40

2. NEDĚLE V MEZIDOBÍ - 17.1.2016 

Liturgické texty

  • Komentář k 1. čtení z knihy proroka Izaiáše  (IC)      Iz  62,1-5:

Dnešním úryvky  čtení  z Písma  jsou úzce propojeny s tématem Učící se církve, nazvaným „Příprava na manželství“ autory použitou svatební terminologií a výkladem pojetí Boží a lidské  lásky. Ta je i ústředním motivem nezbytné přípravy křesťanů na manželství.Text z knihy proroka Izaiáše hlásá útěchu a naději, že  Hospodin lid znovu naplní milostí a na  znamení své přítomnosti, bude lidu bezprostředně prokazovat  trvalou  věrnost  Boží lásky tak, jako ji věnuje milující ženich své milované snoubence.  

1. ČTENÍ Iz 62,1-5:Kvůli Siónu neumlknu, kvůli Jeruzalému neutichnu, dokud jeho právo nevzejde jak světlo, dokud se jeho spása nerozhoří jak pochodeň. Tu národy uvidí tvé právo a všichni králové tvou slávu. Obdaří tě novým jménem, které určí Hospodinova ústa.  Budeš nádhernou korunou v Hospodinově ruce, královskou čelenkou v dlani svého Boha. Nebudeš se již nazývat "Opuštěná" a tvá zem "Osamělá". Tvým jménem bude "Mé zalíbení je v ní"  a jméno tvé země "V manželství daná", neboť si v tobě zalíbil Hospodin a tvá země dostane muže. Jako se jinoch snoubí s pannou, tak se s tebou zasnoubí tvoji synové. Jako se raduje z nevěsty ženich, tak se tvůj Bůh potěší z tebe.

  • Komentář ke 2. čtení z prvního  listu Pavla Korinťanům   (IC)    1 Kor  12,4-11:

Apoštol Pavel učí církev, aby si byla neustále vědoma, že Kristus stále obdarovává svůj lid  rozličnými dary, které jako svátosti uděluje Duch svatý. V pozadí mnohotvárnosti jeho darů vždy stojí láska. Jeden ze sedmi darů Ježíše Krista církvi je svátost manželství. Svátostí je člověk uváděn, obnovován, upevňován  ve svém vztahu k Bohu, nebo pro určité životní poslání. Svátostí manželství je člověk vybavován k manželské a rodičovské lásce hlubokou láskou Kristovou.   

2. ČTENÍ 1Kor 12,4-11: Dary jsou sice rozmanité, ale je pouze jeden Duch. A jsou rozličné služby, ale je pouze jeden Pán. A jsou různé mimořádné síly, ale je pouze jeden Bůh. On to všechno ve všech působí. Ty projevy Ducha však jsou dány každému k tomu, aby mohl být užitečný. Jednomu totiž Duch dává dar moudrosti, jinému zase tentýž Duch poskytuje poznání, jinému se opět dostává od téhož Ducha víry, jiný zase má od téhož Ducha dar uzdravovat, jiný konat zázračné skutky, jiný promlouvat pod vlivem vnuknutí, jinému zase je dáno, aby dovedl rozeznávat, jakým duchem se co nese, jiný může mluvit rozličnými (neznámými) jazyky a jiný zase má dar, aby uměl vykládat, co tím jazykem bylo řečeno.  To všechno působí jeden a týž Duch. On vhodně přiděluje každému zvlášť, jak chce.  

  •  Komentář k evangeliu podle  Jana   (IC)  Jan  2,1-12:   

Janovo evangelium zaznamenává skutek, který učinil Ježíš v Káně, jako zjevení Mesiášovo.  Na prahu své veřejné činnosti zde během svatební hostiny Ježíš koná svůj první zázrak. Církev  v tom vidí potvrzení faktu, že manželství je dobré. Kristus, ženich, přítomný mezi svými, je zdrojem veškeré síly, takže křesťanští manželé a rodina nejsou ani osamělí, ani opuštění.  Apoštol Matouš k tomu dodává: „Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi?“ 

EVANGELIUM Jan 2,1-12:Byla svatba v galilejské Káně a byla tam Ježíšova matka. Na tu svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.  Došlo víno, a proto řekla matka Ježíšovi: "Už nemají víno." Ježíš jí odpověděl: "Co mi chceš, ženo? Ještě nepřišla má hodina." jeho matka řekla služebníkům: "Udělejte všechno, co vám řekne." Stálo tam šest kamenných džbánů na vodu, určených k očišťování předepsanému u židů, a každý džbán byl na dvě až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: "Naplňte džbány vodou!" Naplnili je až po okraj. A nařídil jim: "Teď naberte a doneste správci svatby!"  Donesli, a jakmile správce svatby okusil vodu proměněnou ve víno - nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří načerpali vodu, to věděli - zavolal si ženicha a řekl mu: "Každý člověk předkládá nejdříve dobré víno, a teprve až se hosté podnapijí, víno horší; ale ty jsi uchoval dobré víno až do této chvíle." To byl v galilejské Káně počátek znamení, která Ježíš učinil; tím zjevil svou slávu, a jeho učedníci v něj uvěřili. Potom se odebral se svou matkou, se svými příbuznými a učedníky do Kafarnaa a zdrželi se tam jen několik dní.

Příprava na manželství

je téma 139 dnešní  katechetické homilie podle projektu „Učící se církev“ CI  s odkazem na znění dnešního evangelia Jan 2,1-12  a Katechismus katolické církve (KKC);YOUCAT 261.                                                                               

Osnova:

a) manželství v Pánu - KKC 1612–1617

b) manželský souhlas  - KKC 1625–1632

Úvod.

Manželství je svátost, jeden ze sedmi darů Ježíše Krista církvi. Svátostí je člověk uváděn, obnovován, upevňován  ve svém vztahu k Bohu, nebo pro určité životní poslání. Svátostí manželství je člověk vybavován k manželské a rodičovské lásce láskou Kristovou, která jde až k oběti vlastního života pro druhé. O  prospěchu a  nárocích manželské lásky bylo pojednáno v tématu 118 (viz). Manželství v Pánu, které má svůj původ v Bohu Stvořiteli, znamená pro křesťany povolání ke stavu  a životu v milosti. Aby však bylo toto povolání dovedeno k plné zralosti, je zapotřebí vhodné a speciální přípravy. Každý věřící povolaný  k manželství má chápat a být  si vědom, že v křesťanské etice zaujímá lidská láska ve světle lásky Boží ústřední místo.

Manželství v Pánu - KKC 1612–1617.

Povolání k manželství je zvláštní cesta víry a lásky, která přechází na manžele a zároveň slouží k blahu církve a společnosti: a to s celým významem a silou veřejného závazku před Bohem a společností.Svátostné manželství začíná slavnostním slibem vzájemného odevzdávání se a přijetí, uskutečňuje se věrným naplňováním tohoto slibu v každodenním životě v síle Kristovy lásky. Svátost spojuje manžele darující se láskou Krista - ženicha - k církvi: „Tak i Kristus pečuje o církev; vždyť jsme údy jeho těla. Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo. Je to velké tajemství, které vztahuji na Krista a na církev( Ef 5,29-32). Bůh ve svém Synu přišel, aby uzavřel Novou svatební smlouvu s celým lidstvem (1612,1616). Celý křesťanský život nese znamení manželské lásky Krista a církve  (1617).

Na prahu své veřejné činnosti Ježíš koná svůj první zázrak během svatební hostiny. Církev v tom vidí potvrzení, že manželství je dobré. Kristus, ženich, který je uprostřed svých, je zdrojem vší síly, takže křesťanští manželé a rodiny nejsou ani osamělí, ani opuštění.„Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi?“(Mt 9,15); (1613).

Manželství ustanovil Bůh v ráji a Pán Ježíš je potvrdil jako celoživotní spojení muže a ženy ve společenství lásky. Manželský slib činí křesťan jak Bohu, tak i svému životnímu partnerovi. Vzájemná láska, úcta, respekt a zodpovědnost jsou pojivem tohoto svazku, který má zrcadlit lásku, svatost, důvěru a trvalost vztahu mezi Kristem a jeho církví (1614,1615). „Takže již nejsou dva, ale jeden. A proto, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj(Mt 19,6).

Manželský souhlas - KKC 1625–1632.

Katolická církev chápe manželství jako trvalý vztah muže a ženy, ke kterému se rozhodli svobodně a na celý život, z něhož chtějí přivést na svět děti a chtějí ho žít s Boží pomocí, ne tedy jen z vlastních sil. Hlavními osobami manželské smlouvy je pokřtěný muž a pokřtěná žena (1625). Církev  považuje jako  nezbytný jejich vzájemný svobodný souhlas k uzavření manželskému svazku před Bohem i před lidmi (1626, 1628). Manželé se jím vzájemně odevzdávají a stávají se „jedním člověkem“.(srv. Gn 2,24;  Mk 10,8;  Ef 5,31); (1627). Při nedodržení stanovených podmínek, může církev  manželství prohlásit za neplatné (1629). Služebník církve  (kněz nebo jáhen),  asistující při slavení manželství v přítomnosti dvou svědků, uděluje novomanželům  církevní požehnání (1630 ). K tomu církev vyžaduje, aby její věřící slavili manželství formou, kterou k tomu stanovila (1631).

Aby manželská smlouva měla pevné a trvalé lidské a křesťanské základy, má zásadní důležitost příprava na manželství (1632). Je to cesta víry, která nekončí slavením sňatku, nýbrž pokračuje v celém rodinném životě. Z toho důvodu se náš pohled neomezuje na sňatek jako jedinečný akt, na okamžik slavení sňatku, nýbrž na manželství jako stav, který stále trvá. Proto je příprava na manželství  vynikající příležitostí k tomu, aby snoubenci nově objevili a prohloubili víru, kterou přijali při křtu a kterou rozvinuli během své křesťanské výchovy. Tímto způsobem uznávají  a svobodně na sebe berou povolání následovat Krista ve stavu manželském.

YOUCAT otázka 261: Jak se uskutečňuje svátost manželství?

Odpověď: Svátost manželství vychází ze slibu muže a ženy před Bohem a před církví, který přijímá a stvrzuje Bůh, a naplňuje se fyzickým sjednocením obou partnerů. Protože Bůh sám zpečeťuje pouto svátostného manželství, zavazuje tento svazek až do smrti jednoho z partnerů.

Na závěr:

Svátost manželství je znamením jednoty Krista a církve. Dává manželům milost milovat se láskou tak hlubokou, jakou Kristus miloval církev. Manželství se zakládá na svobodném souhlasu těch, kteří manželskou smlouvu uzavírají, s vůlí se navzájem navždy odevzdat jeden druhému a s cílem žít společenství věrné a plodné lásky.                                                            

Vypracoval Matonick

Zobrazeno 1276×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio