Témata k nedělní a sváteční liturgii

KÁZÁNÍ k tématu 146- ÚKONY KAJÍCNÍKA ke 3. neděli postní 7.3.2010

27. 2. 2016 13:32
Rubrika: kázání

Kázání ke 3.neděli postní 7.3.2010

Úkony kajícníka (KKC 1450 – 1460)

Úvod

Dnešní čtení mají společnou myšlenku: hřích sebou přináší trest a smrt.

Jako byl Mojžíš poslán, aby vyvedl vyvolený národ z otroctví Egypta, je tu dnes Ježíš, aby nás zachránil a vysvobodil z otroctví hříchu. Aby nás ochránil před trestem a smrtí.

On je ten, který nás má provázet celou svátostí smíření od přípravy až k pokání.

Zpytování

Je příprava na svátost smíření.

Hledání pravdy o sobě je náročné. Jak poznat co dělám dobře a co ne? Jak si uvědomit, jestli jsem neopomněl vykonat nějaké dobro? Nejlépe nás posoudí moudrý, laskavý, spravedlivý rádce.

Kde ho však hledat? Ve svatostánku.

Zpytování by mělo být důvěrným rozhovorem s Ježíšem, kde je hlavním tématem otázka: Pane, jak mě vidíš Ty?

Projít si s Ježíšem období od poslední zpovědi a prosit: Pane, ukaž mi mé hříchy a dej mi sílu je vyznat ve svátosti smíření. 

Lítost

Je smutek nad tím, že jsme svými hříchy ublížili Bohu a lidem.

Ve vzbuzení lítosti nám může pomoci, když se podíváme na kříž, kde visí Ježíš.

Toto je důsledek každého hříchu. Není malého hříchu, protože každý musí být smyt Ježíšovou krví!

Když si to uvědomíme, může nás zasáhnout strach, z toho co jsme vykonali. Smutek nad hříchy, který pramení ze strachu, se nazývá nedokonalá lítost.

Při pohledu na kříž nás však může prostoupit také hluboká vděčnost: Pane Ježíši, ty mne tak miluješ, že se pro mne obětuješ k smrti. Děkuji ti, že mne zachraňuješ, jsem smutný, že jsem ti ublížil, ale už nikdy tě nechci zradit hříchem. Taková lítost, pramenící z lásky se nazývá dokonalá.

Vyznání

Někteří lidé považují za nejtěžší část zpovědi.

Říci knězi své hříchy? A co si o mě pomyslí? Jak se na mne bude dívat? Co když mne pokárá?

Zde si opět připomeňme úvod dnešního tématu. Nemysleme na sebe, na kněze, mysleme na Ježíše.

Pokud jsme s ním dobře zpytovali svědomí, s ním vzbudili lítost, bude pro nás vyznání všech těžkých hříchů a odevzdání všedních, lehkých hříchů o mnoho snadnější.

Výhodou je také, když nalezneme stálého zpovědníka, který nás bude znát.

Zadostiučinění, pokání

Po svátosti smíření máme povinnost udělat vše proto, aby se uzdravili duše, které jsme zranili svými hříchy.

Nejlepší cestou k tomu je následovat Ježíše: milovat, odpouštět, konat dobro, jak to dělal on. Plnit jeho vůli.

Napravit a dát popořádku, co jsme svými hříchy pokazili: například vrátit ukradené věci, očistit pověst toho, koho jsme pomluvili, omluvit se tomu, komu jsme ublížili.

Některé věci se nedají vrátit a napravit skutky a zde je dobré se za poškozené modlit: Pane Ježíši, vynahraď jim prosím svou milostí a svými dary to, co jsem pokazil a už to nemohu napravit.

K této modlitbě můžeme připojit i půst, almužnu, nebo můžeme obětovat to, co je pro nás těžké, abychom vyprosili Boží požehnání těm, kterým jsme svými hříchy ublížili.

Ptejme se Ježíše: jak nejlépe mohu využít nový život, který mi ve svátosti smíření dal?

            Amen

P. Jan Plodr Farnost Krásensko

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio