DUCH SVATÝ A CÍRKEV - KÁZÁNÍ ke 3. neděli velikonoční (P. Jan Plodr)

UČÍCÍ SE CÍRKEV  - KÁZÁNÍ k  tématu:  DUCH SVATÝ A CÍRKEV  

Duch Svatý připravuje lidi a předchází svou milostí

Duch svatý působí, že lidé touží po Bohu. Touha nás vede k hledání a hledání nás přivádí k setkání.

I dnešní rozjímání nad velikonočními texty nás má převést od touhy vidět Ježíše k setkání s ním.

Úvod

Když jsem dětem v náboženství vykládal o Emauzských učednících, jak poznali Pána Ježíše při lámání chleba, tak si povzdechly: škoda, že ho nemůžeme vidět taky.

Je pravda, že Ježíše nemůžeme vidět vlastníma očima, ale vidět není to nejdůležitější.

Vždyť i Emauzští učedníci ho viděli, mluvili s ním celou cestu a nepoznali ho.

Až když lámal chléb, najednou zjistili: vždyť je to Pán!

Anebo dnešní evangelium – učedníci poznávají Ježíše, až když poslechnou jeho slovo a stane se zázrak.

Hodí sítě, loď je plná ryb a ten, který Ježíše nejvíce miloval, první říká: Pán je to!

Jak to, že učedníci nepoznávali Ježíše hned, jak ho spatřili na vlastní oči?

Duch svatý zjevuje vzkříšeného Pána a otvírá srdce k jeho přijetí

Antoine de Saint Exuperi napsal: správně vidíme jen srdcem, co je důležité, je očím neviditelné.

A Bůh nás volá: nespoléhejte na své smysly, zaměstnejte své nitro, hledejte mě celým svým srdcem a naleznete mě.

Dám vám pomocníka, který vás povede – Ducha svatého.

Nemusí nás mrzet, že Ježíše nevidíme očima, pokud máme srdce vedené Duchem svatým, bezpečně Ježíše poznáváme.

Pro věřícího je Duch svatý jako šestý smysl, který pomáhá vnímat Ježíše v Božím slově, ve svátostech, v druhých lidech…

A s pomocí Ducha svatého Ježíše nejenom poznáváme, ale také po něm stále více toužíme.

Naše bytostná touha po lásce může být utišena jen s pomocí Ducha svatého.

Duch svatý totiž vede naše srdce k lásce. K prameni Boží lásky, která tryská z Kristova srdce.

Jako se nevidomí dokáže zamilovat člověka, kterého nikdy nespatřil, i věřící může přilnout ke Kristu, který zůstává skryt jeho očím. To je dílo Ducha svatého.

Duch svatý zpřítomňuje Krista a uvádí do společenství s Bohem

Copak nám srdce nehořelo, když jsme slyšeli jeho slova (Lk 24,32), říkají Emauzští učedníci.

I nám může hořet srdce, když posloucháme Boží slovo v moci Ducha svatého.

Duch svatý je jako signál, prostupuje celým světem, a kde se člověk rozhodne tento signál přijmout, ocitá se ve spojení s živým Bohem.

Stačí se naladit – otevřít ve ztišení. Vypnout svět a zapnout nitro. Zavřít oči a otevřít srdce.

Kdo se to naučí, objeví krásu a hloubku svátostí, Božího slova, objeví zázraky, které působí v církvi Duch svatý.

Závěr:

První čtení nás upozorňuje: Bůh dává Ducha svatého těm, kdo ho poslouchají. (Sk 5,32)

Poslouchat, neznamená jen plnit rozkazy. Znamená vnímat přání, touhy druhého a uskutečňovat je. Lidé neposlouchají Boha, protože o něm mají falešnou představu, ale nemohou ji změnit, dokud ho nezačnou poslouchat.

Co nám tedy říká Bůh? Jaká má přání a touhy? Zavřeme oči, otevřme srdce, dovolme Duchu svatému, aby v nás působil - zaposlouchejme se do Božích přání:

Mé dítě, vrať se skrze Ježíše ke mně… Nech se zachránit, vykoupit jeho obětí… Dovol mi, abych tě miloval, poznej mou lásku a odpověz mi na ni…

Ve chvíli ticha odpovězme nyní Bohu ve svém nitru celým svým srdcem, celou svou duší.  

Amen.