Témata k nedělní a sváteční liturgii

DUCH SVATÝ A CÍRKEV - téma 152 ke 3. neděli velikonoční 10.4.2016 - homilie katechetická (KKC 737-741; YOUCAT 119).

7. 4. 2016 13:11

3. NEDĚLE  VELIKONOČNÍ- 10.4.2016

Liturgické texty

  • Komentář k 1. čtení ze Skutků apoštolů  (IC)   Sk  5,27b-32.40b-41: 

Život církve se od počátku dramaticky odehrával v napjatých poměrech. Společenství křesťanů si získávalo stále větší úctu v očích lidí, ale na druhé straně rostla i nevraživost  židovských představených, která přerůstala dokonce až do pronásledování. Z apoštolů působením Ducha svatého však o to víc vyzařovalo světlo  víry. Ustavičně je při hlásání radostné  zvěsti posilovalo a naplňovalo radostí.

1. ČTENÍ  Sk 5,27b-32.40b-41:Velekněz začal apoštoly vyslýchat: "Přísně jsme vám přece zakázali, že     v tom jménu už nesmíte učit. Přesto však Jeruzalém je plný toho vašeho učení a chcete na nás přivolat pomstu za krev onoho člověka." Ale Petr a ostatní apoštolové na to řekli: "Více je třeba poslouchat Boha než lidi. Bůh našich otců vzkřísil Ježíše, když vy jste ho pověsili na dřevo a zabili. Ale Bůh ho povýšil po své pravici jako vůdce a spasitele, aby Izraeli dopřál obrácení a odpuštění hříchů. A my jsme svědky těchto událostí, stejně i Duch svatý, kterého Bůh dal těm, kdo ho poslouchají." Dali apoštoly zbičovat a zakázali jim mluvit ve jménu Ježíšově. Pak je propustili. A oni odcházeli z velerady s radostí, že směli pro to jméno trpět příkoří.

  • Komentář ke 2. čtení z knihy Zjevení   (IC)    Zj  5,11-14:

Symbolem  beránka apoštol Jan označuje Krista v knize Zjevení  jako pravého velikonočního Beránka a trpícího Hospodinova služebníka, který je při svém příchodu do nebe slavnostně  vítán mezi nebeskými bytostmi. Od té chvíle ho opěvuje nesčetný zástup andělů a sbor všeho pozemského  tvorstva. Jejich sdružený hymnus propojuje nebe se zemí a slavnostně stvrzuje dokonalé plnění Boží vůle.

2. ČTENÍ Zj 5,11-14:Já, Jan, měl jsem vidění a uslyšel jsem hlas velkého množství andělů shromážděných kolem trůnu, bytostí a starců, bylo jich na milióny a stamilióny - a volali silným hlasem: "Beránek, který byl zabit, si zaslouží, aby přijal moc, bohatství, moudrost a sílu, čest, slávu i chválu! " A všechno tvorstvo na nebi, na zemi, v podsvětí i na moři, a vše, co je v nich, jsem slyšel volat: "Tomu, který sedí na trůně, i Beránkovi přísluší chvála, čest, sláva i moc na věčné věky!" Tu ony čtyři bytosti přidaly: "Amen!" a starci padli na tvář a poklonili se.

  • Komentář k evangeliu podle  Lukáše  ( IC)  Lk  15,1-3.11-32:

Po svém vzkříšení se Ježíš během 40 dnů několikrát svým učedníkům zjevoval. Jedno z posledních vzájemných setkání se konalo u Tiberiadského jezera v Galilei. Od Ježíšova nanebevstoupení  ho pak trvale  na zemi zpřítomňuje  Duch svatý, kterého Ježíš učedníkům slíbil seslat ještě před svým odchodem k Otci, aby s nimi mohl být jako Bůh v neustálém kontaktu.

EVANGELIUM Jan 21,1-19:Ježíš se znovu zjevil svým učedníkům, a to u Tiberiadského moře. Zjevil se takto: Byli pohromadě Šimon Petr, Tomáš zvaný Blíženec, Natanael z galilejské Kány, synové Zebedeovi a ještě jiní dva z jeho učedníků. Šimon Petr jim řekl: "Půjdu lovit ryby." Odpověděli mu: "I my půjdeme s tebou." Vyšli tedy a vstoupili na loď, ale tu noc nic nechytili.  Když už nastávalo ráno, stál Ježíš na břehu, ale učedníci nevěděli, že je to on. Ježíš se jich zeptal: "Dítky, nemáte něco k jídlu?" Odpověděli mu: "Nemáme." On jim řekl: "Hoďte síť na pravou stranu lodi, a najdete." Hodili ji tedy, a nemohli ji už ani utáhnout pro množství ryb. Tu onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: "Pán je to!" Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, přehodil přes sebe svrchní šaty - byl totiž oblečen jen nalehko - a skočil do moře. Ostatní učedníci dojeli s lodí - nebyli od země daleko, jen tak asi dvě stě loket, a táhli síť s rybami. Když vystoupili na zem, viděli tam žhavé uhlí a na něm položenou rybu a vedle chléb. Ježíš jim řekl: "Přineste několik ryb, které jste právě chytili." Šimon Petr vystoupil a táhl na zem síť plnou velkých ryb, bylo jich stotřiapadesát. A přesto, že jich bylo tolik, síť se neprotrhla. Ježíš je vyzval: "Pojďte snídat!" Nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: "Kdo jsi?" Věděli, že je to Pán. Ježíš přistoupil, vzal chléb a dal jim, stejně i rybu.  To bylo už potřetí, co se Ježíš zjevil učedníkům po svém zmrtvýchvstání. Když posnídali, zeptal se Ježíš Šimona Petra: "Šimone, synu Janův, miluješ mě více než tito?" Odpověděl mu: "Ano, Pane, ty víš, že tě miluji." Ježíš mu řekl: "Pas mé beránky." Podruhé se ho zeptal: "Šimone, synu Janův, miluješ mě?" Odpověděl mu: "Ano; Pane, ty víš, že té miluji." Ježíš mu řekl: "Pas moje ovce." Zeptal se ho potřetí: "Šimone, synu Janův, miluješ mé?” Petr se zarmoutil, že se ho potřetí zeptal: "Miluješ mě?", a odpověděl mu: "Pane, ty víš všechno - ty víš, že tě miluji. Ježíš mu řekl: "Pas moje ovce. Amen, amen, pravím ti: Dokud jsi byl mladší, sám ses přepásával a chodils, kam jsi chtěl. Ale až zestárneš, vztáhneš ruce, a jiný tě přepásá a povede, kam nechceš." To řekl, aby naznačil, jakou smrtí oslaví Boha. A po těch slovech ho vyzval: "Následuj mě!

Duch Svatý a Církev 

je téma 152 dnešní  katechetické homilie podle projektu „Učící se církev“CI  s odkazem na 1.čtení Sk 5,27nn a Katechismus katolické církve (KKC) 737-741; YOUCAT 119.                                                           

Osnova:

a) připravuje lidi a předchází svou milostí

b) zjevuje vzkříšeného Pána a otvírá srdce k jeho přijetí

c) zpřítomňuje Krista a uvádí do společenství s Bohem

Úvod.

Tak jako se Bůh a jeho Syn ve své vzájemné lásce neuzavírají sami do sebe, ale touží zahrnout svou láskou každého člověka, tak si nenechávají pro sebe ani Ducha svatého. Vylévají ho na nás, dávají nám tento úžasný dar a v něm sami sebe. “Všichni jsme byli napojeni jedním Duchem”  (srov. 1Kor 12,13). Jeho úkolem je vytvořit nový pevný vztah ve společenství lásky. Všechny nás naplňuje tentýž Duch, aby nás proměňoval a  udělal z nás jednu velkou pospolitost  ve svazku církve.

Připravuje lidi a předchází svou milostí.

Při křtu Duch svatý naplňuje srdce každého křesťana a uvádí ho do intimního vztahu s Bohem. “Duch všechny, v nichž se usídlil a přebývá, proměňuje přímo v nové lidi a dává jim nový život” (Cyril Alexandrijský). On je zosobněním ducha Ježíše Krista. Umožňuje nám žít s Bohem ve stejně hlubokém vztahu jako Ježíš. Ujišťuje nás, že nás Bůh přijal za vlastní děti, dává nám zakoušet Boží blízkost a lásku, uschopňuje nás, abychom Bohu uvěřili, stojí na počátku naší víry. A co víc, zapojuje nás do společenství Boží Trojice, dává nám účast na vztazích mezi božskými osobami. Skrze dar Ducha Božího se nám dává sám Bůh. 

Duch svatý svou milostí probouzí, volá, vnuká a pak ospravedlňuje: rozvine  v nás božský život a ničí skvrny a stíny hříchu; dokonalá lítost, způsobená v nás Duchem svatým, nás odvrací od zla a obrací nás k Bohu, našemu cíli. Milost Boží předchází svobodnému rozhodnutí vůle. S posvěcující  milostí se do nás vlévají také morální ctnosti a dary Ducha svatého (737).

Zjevuje vzkříšeného Pána a otvírá srdce k jeho přijetí. 

Tak jako Kristus nás představuje Bohu a Boha nám zjevuje, tak nás Duch vede ke Kristu a zjevuje nám vzkříšeného  Krista. Přináší Kristovu pravdu. Kristus nazýval Ducha svatého „Duchem pravdy (srov. Jan 14,17; 15,26; 16,13). K jeho působení patří také připomínání všeho, co nám Ježíš řekl (srov. Jan 14,26) a uvedení do „veškeré pravdy“ (srov. Jan 16,13).

Jeho poselství svědčí o Ježíši Kristu (srov. Jan 15,26). Ježíš řekl: „Nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne.“ (Jan 16,13-14); (737).

Zpřítomňuje Krista a uvádí do společenství s Bohem.

Duch svatý nepřináší jen poselství o Kristu, ale Krista také zpřítomňuje. Ježíš řekl: „Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Duch svatý k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám(Jan 16,7).

Ježíš, omezen svým lidstvím, nebyl všudypřítomný. Bylo proto užitečné, že odešel. Skrze Ducha však může být stále v každém a všude. Ježíš řekl: „Já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi na věky - Ducha pravdy“. Ujišťuje učedníky: „(Duch svatý) s vámi zůstává a ve vás bude. Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám“(Jan 14,17-18). Duch svatý je Kristův zástupce, nemá lidský zjev, je na něm nezávislý a uvádí nás do společenství s Bohem. Církev pak celým svým bytím je poslána hlásat a dosvědčovat, zpřítomňovat a šířit tajemství společenství Nejsvětější Trojice (738). Sám Kristus, hlava církve, je ten kdo Ducha svatého vlévá do svých údů skrze svátosti církve (739; 740) a přichází nám na pomoc v naší slabosti (741). 

YOUCAT otázka 119: Co koná Duch svatý v církvi? Odpověď: Duch svatý buduje a vede církev. Připomíná jí její poslání. Povolává lidi do služby církve a obdarovává je k tomu potřebnými dary. Uvádí nás stále hlouběji do společenství s trojjediným Bohem.

I když se zdálo, že církev byla v průběhu svých dlouhých dějin občas „opuštěna všemi dobrými duchy“, navzdory všem lidským chybám a nedostatkům, je v ní Duch svatý neustále činný. Je to Duch svatý, kdo udržuje církev jako celek v pravdě a vede ji  ke stále hlubšímu poznání Boha. Ty, kteří se mu zcela otevřou, zahrnuje dary své milosti. 

Na závěr:

Duch svatý, kterého Kristus, hlava, vylévá do svých údů, buduje, oživuje a posvěcuje církev, která je svátostí společenství Nejsvětější  Trojice a lidí (747).                                                                                         

Vypracoval Matonick 

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio