Témata k nedělní a sváteční liturgii

CÍRKEV JE JEDNA A JEDNOTNÁ - téma 157 k 7. neděli velikonoční 8.5.2016 - homilie katechetická (KKC 813-816; YOUCAT 129).

6. 5. 2016 17:21

7. NEDĚLE  VELIKONOČNÍ- 8.5.2016

Liturgické texty

  • Komentář k 1. čtení ze Skutků apoštolů   (IC)   Sk  7,55-60: 

Zmínkou o Šavlovi uvádí apoštol Lukáš ve Skutcích apoštolů na scénu muže, který je zde zatím nepřítelem Štěpána i Ježíše. Později však se po svém obrácení, už jako apoštol Pavel, stane jedním z nejhorlivějších hlasatelů víry v Krista a podporovatelem jednoty církve. Z jeho učení vycházíme, když  v krédu vyznáváme,  jaká opravdu Kristova církev dodnes je.     

1. ČTENÍ Sk 7,55-60:Štěpán, plný Ducha svatého, pohleděl k nebi a spatřil Boží slávu a Ježíše, jak stojí po Boží pravici. A zvolal: "Vidím nebesa otevřená a Syna člověka, jak stojí po Boží pravici!" Oni se však dali do velkého křiku, zacpávali si uši a všichni se na něho zuřivě vrhli. Pak ho vyhnali ven za město a začali ho kamenovat. Svědkové si přitom složili svrchní šat k nohám jednoho mladého muže - jmenoval se Šavel. Tak Štěpána kamenovali. A on se modlil: "Pane Ježíši, přijmi mého ducha!" Klesl pak na kolena a hlasitě zvolal: "Pane, nepřičítej jim tento hřích." A po těchto slovech skonal. 

  • Komentář ke 2. čtení z knihy Zjevení   (IC)    Zj  22,12-14.16-17.20:

Apoštol Jan v knize Zjevení zmiňuje ve svém vidění Ježíšovo proroctví o jeho slavném opětovném příchodu na pozemský svět. Zatím posílá na svět posly, aby svědčili  o všem, co se týká nově vznikajících církevních obcí. Autor textu se sám právem považuje za jednoho z Ježíšových vyslanců a svědka osudů církve. A po zásluze je také později církví přiřazen  do společnosti  stěžejních šiřitelů evangelia, mezi hodnověrné hlasatele historie a povahy Kristovy církve.

2. ČTENÍ Zj 22,12-14.16-17.20:Já, Jan, uslyšel jsem hlas, který mi řekl: "Hle, přijdu brzy a moje odplata se mnou, abych odměnil každého podle jeho činů. Já jsem alfa i omega, první i poslední, začátek i konec. Blaze těm, kdo si vypírají šaty; budou mít právo na strom života a na vstup branami do Města. Já, Ježíš, poslal jsem svého anděla, aby vám svědčil o tom, co se týká církevních obcí. Já jsem výhonek (z Davidova kořene) a Davidův potomek, zářivá jitřní hvězda." Duch i nevěsta volají: "Přijď!" Kdo to slyší, ať také zvolá: "Přijď!" A kdo žízní, ať přijde: kdo touží po živé vodě, ať si ji vezme zadarmo. Ten, kdo to zaručuje, říká: "Ano, přijdu brzy!" Amen, přijď, Pane Ježíši!

  • Komentář k evangeliu podle  Jana   ( IC)  Jan  17,20-26: 

Podle Janova evangelia Ježíš ve chvílích svého odchodu k Otci prosí za své učedníky a také za všechny následující generace věřících, aby zachovali ve víře jednotu. V modlitbě Ježíš  zdůrazňuje, že jednota křesťanů je základním předpokladem k tomu,  jak získat pro víru v Ježíše Krista množství dalších lidí.  

EVANGELIUM Jan 17,20-26:Ježíš pozvedl oči k nebi a modlil se: "Otče svatý, prosím nejen za své učedníky, ale také za ty, kdo pro jejich slovo uvěří ve mne: ať všichni jsou jedno. Jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, tak i oni ať jsou jedno v nás, aby svět uvěřil, že ty jsi mě poslal. A slávu, kterou jsi dal mně, dal jsem já jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno: já v nich a ty ve mně. Tak ať i oni jsou v dokonalé jednotě, aby svět poznal, že ty jsi mě poslal a žes je miloval, jako jsi miloval mne. Otče, chci, aby tam, kde jsem já, byli se mnou i ti, které jsi mi dal, aby viděli mou slávu, kterou jsi mi dal, protože jsi mě miloval už před založením světa.  Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal, a tito (moji učedníci) poznali, že jsi mě poslal. Dal jsem jim poznat tvé jméno a dám poznat, aby láska, kterou jsi mě miloval, byla v nich a abych byl i já v nich."

Církev je jedna a jednotná

je téma 157 dnešní  katechetické homilie podle projektu „Učící se církev“CIs odkazem na znění evangelia Jan 17,20-26  a Katechismus katolické církve (KKC) 813-816; YOUCAT 129.                                                             

Osnova:

a) jednota Církve a její rozmanitost

b) pouta jednoty

c) Církev je řízena Petrovým nástupcem a biskupy

Úvod.

V krédu vyznáváme, že Kristova církev je jedna, svatá, všeobecná (katolická) a apoštolská. Je jedna, protože je dílem jednoho zakladatele. Je jedna svou duší, poněvadž jediný je Duch svatý, všude stejný,  jenž sídlí ve věřících a naplňuje i řídí celou církev (813).

Jednota Církve a její rozmanitost.

Církev se od počátku představuje s velikou pestrostí , která pochází jak z různosti Božích darů, tak z různosti osob a společenství, které tyto dary dostávají.  Do jednoty Božího lidu jsou zahrnuty rozmanité národy a kultury, uchovávající vlastní tradice. Působí zde místní církve  s rozdílnými způsoby života jejich členů. Velké bohatství takové rozmanitosti není sice na překážku jednotě církve,  přesto však dar jednoty je stále ohrožován. Už apoštol Pavel musí první křesťany vyzývat: „…usilovně hleďte  zachovávat jednotu Ducha, spojeni poutem pokoje. Jedno tělo a jeden Duch , k jedné naději jste byli povoláni; jeden je Pán, jedna víra,jeden křest, jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech“  (Ef  4,3-6);(814).

Pouta jednoty.

Jaká jsou pouta jednoty podle apoštola Pavla? Především je to „láska, která všechno spojuje k dokonalosti“ (srov. Kol 3,14). Církev pak učení doplňuje: „vyznávání jediné víry přijaté od apoštolů; společné slavení bohoslužby, především svátostí; apoštolská posloupnost skrze svátost kněžství…“ (2. vat. koncil); (815).

Církev je řízena Petrovým nástupcem a biskupy.

„Jediná Kristova církev …“ je ta, kterou „po svém zmrtvýchvstání náš Spasitel odevzdal Petrovi jako pastýři, jemu a ostatním apoštolům ji svěřil, aby ji šířili a řídili … Tato církev, ustavená a uspořádaná na zemi jako společnost, subsistuje (… uskutečňuje se) v katolické církvi a je řízena Petrovým nástupcem a biskupy ve společenství s ním“ (2.vat. koncil LG); (816).                                                                                          

YOUCAT otázka 129: Proč může existovat jen jedna církev?

Odpověď: Tak jako jen jeden Kristus, může existovat jen jediné Kristovo tělo, jediná Kristova nevěsta, a tedy jen jediná církev Ježíše Krista. On je hlava, církev je tělo. Společně vytvářejí „celého Krista“ (sv. Augustin). Jako se tělo skládá z mnoha údů, a přece tvoří jeden celek, tak i jedinou církev tvoří mnoho místních církví (diecézí).

Na závěr:

Už nyní je církev jen jedna. Jsou však různé stupně, kterými je s ní kdo spojen. Duch svatý totiž proniká do lidí ponenáhlu a postupně, a proto také ti, kteří jej přijmou, se ponenáhlu a postupně s církví sjednocují. Plnost církve bude ale možná až na konci věků, až bude Kristus ve všech a ve všem.  Různé stupně spojení hledá ekumenismus, aby je posílil a rozmnožil podle plánů Boží Prozřetelnosti – aby tak dospěly až k plnosti. Starost o obnovení jednoty „je záležitostí celé církve, věřících i pastýřů“. Ale je také třeba si uvědomit, „že tento svatý záměr — znovu usmířit všechny křesťany  v jednotě jedné a jediné Kristovy církve — přesahuje lidské síly a schopnosti“. Proto skládáme všechnu svou naději „v Kristovu modlitbu za církev,  v lásku Otce k nám a v sílu Ducha svatého“ (2. vat. koncil).

Starost o obnovení jednoty „je záležitostí celé církve, věřících i pastýřů“. Ale je také třeba si uvědomit, „že tento svatý záměr — znovu usmířit všechny křesťany v jednotě jedné a jediné Kristovy církve — přesahuje lidské síly a schopnosti“. Proto skládáme všechnu svou naději „v Kristovu modlitbu za církev, v lásku Otce k nám a v sílu Ducha svatého“ (2. vat. koncil).

VypracovalMatonick

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio