Témata k nedělní a sváteční liturgii

CÍRKEV - TAJEMSTVÍ SPOJENÍ LIDÍ S BOHEM - téma 169 ke 14. neděli v mezidobí 3.6.2016 - homilie katechetická (KKC 772-776; YOUCAT 123).

30. 6. 2016 14:32

14. NEDĚLE V MEZIDOBÍ - 3.7.2016

Liturgické texty

  • Komentář k 1. čtení knihy proroka Izaiáše  (IC)   Iz 66,10-14c:

Čtení z knihy proroka Izaiáše patří k velkým projevům radosti a útěchy z přítomnosti  a díla Páně. Zaslíbení příchodu Mesiáše se vine celým  Izaiášovým  dílem jako červená nit. Je předpovědí slavné budoucnosti, kdy bude uskutečněn   Hospodinův plán,  jehož cílem je sjednocení Krista s Božím lidem ve věčné blaženosti.

1. ČTENÍ Iz 66,10-14c: Plesejte s Jeruzalémem, jásejte nad ním, všichni, kdo ho milujete, radujte se s ním, radujte se, všichni, kdo nad ním naříkáte, abyste sáli do sytosti z prsu, který utěšuje, abyste srkali s rozkoší ze zdroje jeho slávy. Neboť tak praví Hospodin: "Hle, přivalím na něj blaho jako řeku, jako rozvodněný potok slávu národů. Jeho kojence ponesou na zádech a na klíně je budou laskat. Jako matka utěšuje svého syna, tak já vás potěším, v Jeruzalémě naleznete útěchu. Uvidíte to a vaše srdce se zaraduje, jak tráva vypučí vaše kosti. Hospodinova ruka se ukáže na jeho služebnících."

  • Komentář ke 2. čtení z  listu Pavla Galaťanům   (IC)   Gal  6,14-18:

Apoštolu Pavlovi při psaní listu Galaťanům leželo na srdci, aby čtenáři pochopili, že Ježíš Kristus je jediným prostředníkem spásy, jistou cestou k ní a jejím rozhodujícím činitelem. Stát se novým stvořením v pevném spojení s Kristem je to jediné, co má opravdovou hodnotu, co se pak stane pramenem opravdové životní radosti.

2. ČTENÍ Gal 6,14-18: Bratři! Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným než křížem našeho Pána Ježíše Krista, kterým je pro mě ukřižován svět a já světu. Vždyť ani obřízka nic není, ani neobřezanost, ale nové stvoření. A na všechny, kdo se v jednání budou řídit touto zásadou, ať přijde pokoj a milosrdenství, totiž na (pravé) Boží Izraelity. A pro budoucnost ať mě už nikdo (s těmi věcmi) neobtěžuje! Vždyť já na svém těle nosím znamení, že náležím Ježíšovi. Milost našeho Pána Ježíše Krista ať je s vámi, bratři! Amen.

  • Komentář k evangeliu podle Lukáše   ( IC)  Lk 10,1-12.17-20:

Nebeskému Otci záleží na každém člověku a Syn plní jeho vůli. Proto posílá na svět své učedníky v  hojném počtu. Posílá je ke všem národům neboť on  podle svého plánu, až se naplní čas, přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu. A Bůh chce, aby skrze Ježíše dosáhli spásy všichni. Lukášovo evangelium  poskytuje záznam Ježíšova návodu jak  při  hlásání Božího království postupovat a potvrzuje radost        z úspěšnosti působení těch, kteří tak činí. Buďme i my učedníky, spolupracovníky Ježíše Krista.

EVANGELIUM Lk 10,1-12.17-20:Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát (učedníků) , poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim:  "Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte. Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: 'Pokoj tomuto domu!' Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: 'Přiblížilo se k vám Boží království!' Když přijdete do některého města, a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte: 'I ten prach, který se nám ve vašem městě přichytil na nohou, vám tu střásáme. To si však pamatujte: Přiblížilo se Boží království!' Říkám vám: Sodomě bude v onen den lehčeji než takovému městu." Dvaasedmdesát (učedníků) se vrátilo a      s radostí řekli: "Pane, dokonce i zlí duchové se nám podrobují ve tvém jménu!" Odpověděl jim: "Viděl jsem satana padnout jako blesk z nebe. Dal jsem vám moc šlapat na hady, štíry a (přemáhat) všechnu nepřítelovu sílu a vůbec nic vám nebude moci uškodit. Ale radujte se ani ne tak z toho, že se vám podrobují duchové, spíše se radujte, že vaše jména jsou zapsána v nebi."

Církev - tajemství spojení lidí s Bohem  

je téma 169 dnešní  katechetické homilie podle projektu „Učící se církev“CI s odkazem na znění evangelia Lk 10,1-12 a Katechismus katolické církve (KKC) 772-776; YOUCAT 123.                                                            

Osnova:

a) v Církvi se uskutečňuje cíl Božího plánu

b) Církev – všeobecná svátost spásy a jednoty

Úvod.

Dnešní texty  navazují na témata letošní katechetické homilie 12. a 13. neděle v mezidobí: 165 - „Věřím v Církev“, v níž jsme se podle dané osnovy a KKC  věnovali  základním pojmům, původu, založení a poslání církve  a téma 166 -  „Svátosti-orgány mystického těla Kristova“ .

V Církvi se uskutečňuje cíl Božího plánu.

Bůh v církvi zjevuje a uskutečňuje  Boží plán,  jehož cílem je sjednocení Krista s Božím lidem:  “… že podle svého plánu, až se naplní čas, přivede všechno na nebi     i na zemi k jednotě v Kristu“(Ef 1,10). Apoštol Pavel přirovnává spojení Syna Božího  s  církví k manželství, v němž je s Ním církev spojena jako se svým ženichem.  V jeho přirovnání tkví velké tajemství církve : Proto opustí muž otce i matku a připojí se      ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo. Je to velké tajemství, které vztahuji na Krista a na církev(Ef 5,31-32);(772).  Církev je společenství lidí spojených s Bohem svatou láskou, která „nikdy nepřestává“(srov. 1 Kor 13,8).Je Kristovou nevěstou, kterou na cestě ke svatosti předchází pouze Panna Maria, Matka Boží  (773). V listech apoštola Pavla najdeme pojetí církve jako „Kristova těla“ (srov. Řím 12,4-5; 1Kor 12,12- 13). Přirovnání církve ke Kristovu tělu osvětluje úzký vztah mezi církví     a Kristem. I Ježíš mluví o těsném spojení mezi ním a těmi, kdo ho budou následovat: „Zůstaňte ve mně a já zůstanu ve vás… Já jsem vinný kmen a vy jste ratolesti“ (srov. Jan 15,4-5).Ještě hlouběji je tato jednota zvýrazněna při eucharistii: „Kdo jí mé tělo   a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm“(Jan 6,56).      

   

Další charakteristickým místem, kde existuje spojení církve s Bohem, je „chrám Ducha svatého“ (srov. např. Jan 1,33).  Po Ježíšově zmrtvýchvstání  se Duch svatý stal  jednotícím prvkem  věřících, kteří na apoštolském základě a s Kristem jako nárožním kamenem vytvářejí pro Něj  „duchovní příbytek Boží“ (srov. Ef 2,18-22). Boží Duch, který je počátkem každé spásonosné činnosti, sjednocuje prostřednictvím křtu, uzdravuje a posvěcuje svátostmi, posiluje v ctnostech a dává rozmanité dary (charizmata), které uschopňují k přijetí různých úkolů užitečných pro rozvoj církve – Kristova Těla.

Církev – všeobecná svátost spásy a jednoty.

Největším tajemstvím Kristovy církve je samotný Kristus. A to i pro vysvětlení pojmu církve jako všeobecné svátosti církve. Kristus založil svou církev jako tajemně přítomné království Boží, viditelné na zemi. Všechny spásné prostředky byly a jsou totiž Bohem dávány skrze Krista, jehož je církev Tělem. Církev je tedy Boží lid jdoucí k Otci  v Kristu    a pod vedením a posvěcením Ducha svatého.  Sedm svátostí jsou znamení a nástroje, jimiž Duch svatý šíří  milost Krista. Církev tedy vlastní a sděluje  neviditelnou milost Boží. Proto je i sama nazývána „svátostí“ (Viz též téma 166 „Svátosti-orgány mystického těla Kristova ); (774).

Církev je svatá, poněvadž její hlavou je samotný Boží Syn. Je svátostí spásy  v Kristu,  je znamením vnitřního spojení s Bohem a jednoty celého lidstva (775). Jako svátost je církev Kristovým nástrojem k vykoupení všech. V ní se Kristus zjevuje a uskutečňuje tajemství Boží lásky vůči lidem. Zde působí, aby celé lidstvo  vytvořilo jeden Boží lid, srostlo v jedno Tělo Kristovo a bylo vybudováno v jeden chrám Ducha svatého (776). 

YOUCAT otázka 123: Co je úkolem církve ? Odpověď: Církev má ve všech národech světa dávat vzklíčit a růst Božímu království, které už započalo v Ježíši. 

Kamkoliv Ježíš přišel, nebe se dotýkalo země: začalo Boží království, království pokoje a spravedlnosti. Církev slouží tomuto království. Není samoúčelná. Pokračuje v díle, které započal Ježíš. Měla by jednat pouze tak, jak jednal Ježíš. Nadále vykonává Ježíšova posvátná znamení (svátosti), šíří Ježíšova slova. Proto je církev přes všechnu svou slabost mocnou částí nebe na zemi.          

Na závěr:

Církev je zároveň cesta i cíl Božího plánu. Je připravena Starou smlouvou, založena slovy a činy Ježíše Krista, uskutečněna jeho vykupitelským křížem a jeho vzkříšením. Veřejně se ukázala jako tajemství spásy vylitím Ducha svatého. Dokonale se  bude prezentovat v nebeské slávě jako shromáždění všech vykoupených ze země. Církev je v tomto světě svátostí spásy, znamením a nástrojem společenství Boha a lidí. 

Vypracoval Matonick                              

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio