"PLNOST ČASU" V NAŠEM ŽIVOTĚ - téma 203 ke Slavnosti Matky Boží, Panny Marie -NOVÝ ROK - homilie asketická.

SLAVNOST MATKY BOŽÍ, PANNY MARIE – NOVÝ ROK - 1.1.2017 – neděle

Liturgické texty.

• Komentář k 1. čtení ze čtvrté knihy proroka Mojžíšovy  (I A)    Nm  6,22-27: 

Boží požehnání formuje nového člověka, plně otevřeného Bohu. Jeho dokonalým obrazem a vzorem je Ježíš. Apoštol Pavel ve 2. čtení říká, že Ježíš byl Bohem Otcem poslán, „když se naplnil čas“.  Žehnací formulí, kterou budeme číst  ze čtvrté knihy Mojžíšovy, nám Bůh slibuje ochranu a pomoc kdykoliv a kdekoliv v našem životě. 

1. ČTENÍ Nm 6, 22-27: Hospodin řekl Mojžíšovi: "Řekni Árónovi a jeho synům: Tak budete žehnat izraelským synům; budete jim říkat: 'Ať tobě Hospodin požehná a ochraňuje tě! Ať tobě Hospodin ukáže svou jasnou tvář a je ti milostivý! Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a dopřeje ti pokoje!' Budou vzývat moje jméno nad izraelskými syny a já jim požehnám."  

• Komentář ke 2. čtení z listu apoštola Pavla Galaťanům   (I A)   Gal 4,4-7: 

Ježíš přišel podle slov apoštola Pavla do plnosti času. Přišel na svět v ten pravý okamžik, který si Bůh vybral. Ani dříve, ani později. A opět do plnosti času přijde. Podrobil se lidským zákonům a omezením, a tak se sjednotil s celým lidstvem. Kdekoli je Ježíš Kristus, čas dochází své plnosti.

2. ČTENÍ Gal 4, 4-7 : Bratři! Když se naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy, narozeného pod Zákonem, aby vykoupil lidi, kteří podléhali Zákonu. Tak jsme byli přijati za syny. A protože jste synové, poslal nám Bůh do srdce Ducha svého Syna, Ducha, který volá: "Abba, Otče!" Už tedy nejsi otrok, ale syn a jako syn také dědic skrze Boha.   

• Komentář k evangeliu podle Lukáše   (IA)  Lk  2,16-21: 

Události, které popisuje Lukášovo evangelium, uchovávala Maria ve svém srdci a přemítala o jejich významu. Pochopila, že hlavní smysl toho, co se jí přihodilo, pro ni zůstává stále skrytý. Avšak zaujala postoj, jaký přísluší pravým věřícím. S vírou rozjímala o tom, co vidí a slyší a zacházela se vším, co se dozvěděla, jako  s drahocenným pokladem. Její postoj ke všem životním situacím nám může být vzorem. 

EVANGELIUM Lk 2, 16-21: Pastýři pospíchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích. Když ho uviděli, vypravovali, co jim bylo o tom dítěti pověděno. Všichni, kdo to slyšeli, podivili se tomu, co jim pastýři vyprávěli. Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom. Pastýři se zas vrátili. Velebili a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno. Když uplynulo osm dní a dítě mělo být obřezáno, dali mu jméno Ježíš, jak ho nazval anděl, než byl počat v mateřském lůně. 

„Plnost času“ v našem životě.     

je téma 203 dnešní asketické homilie podle projektu „Učící se církev“A II s odkazem na znění 2. čtení Gal 4,4-7 a Katechismus katolické církve (KKC)  heslo: plnost času.

Osnova: 

a) s obavou jdeme do nového roku. Nezdary a hříchy se táhnou za námi – proto otázka: jaký bude nový rok? 

b) nežijme minulostí, ale přítomností. Patříme času spásy, který se již „naplnil“ 

c) prožívejme nový rok: v radosti vykoupení, v pokoji ducha, v důvěře v Boha a Marii. 

Úvod.

V narození Ježíše Krista můžeme pozorovat Boží svrchovanost. Boží Syn přišel na svět v ten pravý okamžik, který si Bůh nastrojil; ani dříve, ani později.

Když svatý Pavel mluví o narození Ježíše, říká, že se tak stalo „v plnosti času“ (srov. Gal 4,4). Skrze vtělení Bůh vstoupil do dějin lidstva. Věčnost vstoupila do času: jaké větší „naplnění“ může ještě být? K jakému jinému „naplnění“ by mohlo dojít? 

Naplnění svého vlastního osudu  může člověk uskutečnit jedině v setkání s Bohem. Člověk tedy nalézá svou plnou dokonalost v Bohu, který mu vyšel vstříc skrze svého věčného Syna. Díky tomuto příchodu Boha na zem dosáhl lidský čas, započatý stvořením, své plnosti. „Plnost času“ je ve skutečnosti pouze věčnost, ba dokonce – je to ten, který je věčný, totiž Bůh. Vkročit do „plnosti času“ proto znamená dospět ke konci času a překročit jeho hranice, abychom v Boží věčnosti získali jeho naplnění. 

S obavou jdeme do nového roku. Nezdary a hříchy se táhnou za námi – proto otázka: jaký bude nový rok?

Začátek nového roku s sebou přináší řadu různých myšlenek a pocitů. Zatímco některé z nich slibují jistotu do budoucna, protože jsme díky nim mohli v předcházejícím roce prožít mnoho dobrého, další mohou přinášet mnoho nejistoty, nebo dokonce strach a smutek. Ptáme se sami sebe jak se to či ono vyvine. 

Nežijme minulostí, ale přítomností! Patříme času spásy, který se již „naplnil“. 

Často prožíváme svůj čas jako prázdnotu. Doufáme, že zítra, příští týden, příští měsíc nebo příští rok se něco stane. Ale někdy plnost času prožijeme. Je to tehdy, když se nám zdá, že čas stojí; minulost, přítomnost a budoucnost splývají, že vše je tam, kde jsme my a že Bůh, my a všechno, co je, vešlo do jednoty. To je prožitek Božího času. Setkáme-li se s Bohem, děje se to vždy v plnosti času. Když zažíváme Boha v plnosti času, máme nekonečnou touhu být s Bohem a druhým ho zprostředkovat tak, jak ho zažíváme my.   

 Na závěr:

Prožívejme nový rok: v radosti vykoupení, v pokoji ducha, v důvěře v Boha a Marii! 

Je dobře, že dnes v evangeliu potkáváme Pannu Marii, naší největší orodovnici a přímluvkyni. Její přístup    k minulosti a budoucnosti tak, jak to popisují dnešní části z Bible, se pro nás mohou stát příkladem a pomocí v našem životě. Její postoj ke všem životním situacím nám může být vzorem. Maria měla v minulosti mnoho různorodých zkušeností. Po všech těžkostech těhotenství a porodu doufala v klidnější časy. Na druhou stranu chápala, že smysl všeho, co se jí přihodilo, pro ni zůstává stále skrytý. Panna Maria uchovávala vše ve svém srdci a přemýšlela o tom. Pro nás to znamená zůstat otevřený pro všechno, co ještě v životě přijde, ať už to je radost nebo bolest, a  s důvěrou to přijímat jako důležité poselství. Nechat se dotknout tím, co se nám v životě přihodí a zacházet s tím jako s drahocenným pokladem. Je dobré tuto pestrost našeho života, kterou si uvědomujeme především dnes, vložit do nádherného Aronova požehnání, o kterém mluví dnešní první čtení. Tímto požehnáním nám Bůh slibuje ochranu a pomoc kdykoliv a kdekoliv v našem životě.  Bůh má vždy všechno dobře načasované. A když se Ježíš narodil, Bůh věděl, že svět je plně připraven na Jeho příchod. Ježíš přišel do plnosti času. Přišel na svět v ten pravý okamžik, který si Bůh vybral. Ani dříve, ani později. A opět do plnosti času přijde. Kdekoli je Ježíš Kristus, čas dochází své plnosti.  

Vypracoval Matonick