Témata k nedělní a sváteční liturgii

JAK ČÍST PÍSMO SVATÉ - téma 220 ke 3. neděli velikonoční 30.4.2017 - homilie biblická.

27. 4. 2017 13:58

3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ - 30.4.2017

  • Komentář k 1. čtení ze Skutků apoštolů  (I.A  )  Sk  2, 14.22-28:

Když o Letnicích sestoupil na apoštoly Duch svatý, prošli radikální duchovní proměnou. Budeme-li při čtení záznamu slavnostní  Petrovy promluvy ze Skutků apoštolů rozjímat nad verši Písma, v nichž apoštol  používá neobvykle výstižné výrazové obraty, aby jimi komentoval zvěst o Ježíšově smrti a vzkříšení, ucítíme z nich Kristovu blízkost. Budeme naplněni blaženou nadějí, že naše životní pouť se bude ubírat pod jeho vedením správným směrem do šťastné budoucnosti.

1. ČTENÍ: V den letnic vystoupil Petr s ostatními jedenácti apoštoly a slavnostně promluvil k lidem:
„Židé a všichni jeruzalémští obyvatelé, pozorně vyslechněte mou řeč! Bůh vám dal svědectví o Ježíši Nazaretském mocnými činy, divy a znameními, které, jak víte, konal Bůh skrze něho mezi vámi. A on byl vydán, jak to Bůh předem rozhodl a předpověděl, a vy jste ho rukama bezbožníků přibili na kříž a zabili. Ale Bůh ho vzkřísil, zbavil bolestí smrti, protože nebylo možné, aby zůstal v její moci. David přece o něm říká:‚Mám Pána před očima stále, je mi po pravici, abych se neviklal. Proto se raduje mé srdce a můj jazyk jásá. Ano – i mé tělo odpočine v naději, neboť nevydáš mě podsvětí napospas, nedopustíš, aby tvůj Svatý podlehl porušení. Oznámils mi cesty života, naplníš mě blahem před svou tváří.‘

  •  Komentář ke 2. čtení z prvního listu apoštola Petra  (I.A )  1 Petr 1,17-21: 

Rozjímání nad úryvkem z listu apoštola Petra nás vede  k životu z víry v Boha, který vzkřísil bezúhonného  Ježíše, obětovaného za naše hříchy. Z Písma poznáváme, jak On nás jedinečným a definitivním způsobem z hříchu a smrti vykoupil  a otevřel  nám cestu spásy k věčnému společenství s Bohem.           

2. ČTENÍ: Milovaní! Když říkáte Otec tomu, který soudí nestranně každého podle jeho činů, žijte v bázni po dobu svého vyhnanství. Víte přece, že jste ze svého prázdného způsobu života, jak jste ho zdědili po předcích, byli vykoupeni ne snad nějakými věcmi pomíjejícími, stříbrem nebo zlatem, nýbrž drahou krví Krista jako bezúhonného a neposkvrněného beránka. On byl ovšem k tomu vyhlédnut už před stvořením světa, ale pro vás se objevil teď na konci časů. Skrze něho jste uvěřili v Boha, který ho vzkřísil z mrtvých a oslavil, takže když věříte, můžete zároveň v Boha i doufat. 

  • Komentář k evangeliu podle  Lukáše  ( I. A) Lk  24,13 - 35:       

Když apoštol   Lukáš ve svých Skutcích apoštolů vypráví o zjevení vzkříšenéhoPána  učedníkům na cestě do Emauz, zmiňuje také, jak Ježíš tehdy kladl důraz na vysvětlení smyslu  působení Písma  svatého na čtenáře. S  jeho  pomocí se totiž mohou lidé všech dob s ukřižovaným a vzkříšeným Ježíšem stále setkávat.   I my pochopíme, proč se tak dodnes stává při každém  slavení mše svaté přes bohoslužbu slova, eucharistii, až po závěrečné propuštění.

EVANGELIUM: Ještě ten den první po sobotě se ubírali dva z učedníků do vesnice zvané Emauzy, která je vzdálena od Jeruzaléma šedesát honů. Hovořili spolu o tom všem, co se stalo. Jak tak hovořili a uvažovali, přiblížil se k nim Ježíš a připojil se k nim. Ale jako by jim cosi zadržovalo oči, takže ho nepoznali. Zeptal se jich: „O čem to cestou spolu rozmlouváte?“ Zastavili se celí smutní. Jeden z nich – jmenoval se Kleofáš – mu odpověděl: „Ty jsi snad jediný, kdo se zdržuje v Jeruzalémě a neví, co se tam tyto dny stalo!“ Zeptal se jich: „A co se stalo?“Odpověděli mu: „Jak Ježíše z Nazareta, který byl prorok, mocný činem i slovem před Bohem i přede vším lidem, naši velekněží a přední mužové odsoudili k smrti a ukřižovali. My však jsme doufali, že on je ten, který má vysvobodit Izraele. A k tomu všemu je to dnes třetí den, co se to stalo. Některé naše ženy nás sice rozrušily: Byly časně ráno u hrobu, nenalezly jeho tělo, přišly a tvrdily, že měly i vidění andělů, a ti prý říkali, že on žije. Někteří z našich lidí odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy říkaly, jeho však neviděli.“ A on jim řekl: „Jak jste nechápaví a váhaví uvěřit tomu všemu, co mluvili proroci! Což to všechno nemusel Mesiáš vytrpět, a tak vejít do své slávy?“ Potom začal od Mojžíše, probral dále všechny proroky a vykládal jim, co se ve všech částech Písma na něj vztahuje.Tak došli k vesnici, kam měli namířeno, a on dělal, jako by chtěl jít dál. Ale oni na něho naléhali: „Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se už nachýlil.“ Vešel tedy dovnitř, aby zůstal s nimi. Když byl s nimi u stolu, vzal chléb, pronesl nad ním požehnání, rozlámal ho a podával jim. Vtom se jim otevřely oči a poznali ho. On jim však zmizel. Tu si mezi sebou řekli: „Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?“ Ještě tu hodinu se vydali na cestu a vrátili se do Jeruzaléma. Tam našli pohromadě jedenáct apoštolů i jejich druhy. Ti řekli: „Pán skutečně vstal a zjevil se Šimonovi.“ Oni sami pak vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak Ježíše poznali při lámání chleba.

Jak číst Písmo svaté

je téma 220 dnešní biblické homilie podle projektu „Učící se církev“ A II  s odkazem na znění  dnešního evangelia Lk 24,13-35 a  v duchu dokumentu PBK: Výklad Bible v církvi, KN 1996. 

Osnova:

a) Jako duchovní četbu: čtu a naslouchám.

  • Vidím pravdu Boží: o čem se jednalo v úryvku, co mi chce říci, vidím sebe jak mám žít, co mi říká slovo v té chvíli?
  • Žízním: po odpuštění, děkuji, toužím po Božím oslovení, utišuji se v sobě.
  • Chci: co dnes z toho udělám? Předsevzetí. 

b) Co číst? Čím začít? Vhodná doba a prostředí.

Úvod.

Autoři  projektu Učící se církev doporučují zamýšlet se nad dnešním tématem v duchu dokumentu  PBK (Papežské biblické komise) „Výklad Bible v církvi“. Připomeňme si, že tento dokument byl představen papeži Janu Pavlu II. 23.4.1993 kardinálem Josefem Ratzingerem, pozdějším papežem Benediktem, předsedou komise PBK. 

Z proslovu papeže Jana Pavla uvádíme: „… výklad Písma svatého má stěžejní význam pro křesťanskou víru a pro život církve. Vždyť v těchto „posvátných knihách Otec, jenž je na nebesích, s láskou vychází vstříc svým dětem a rozmlouvá s nimi. Slovo Boží má takovou sílu a moc, že je pro církev oporou     a životem a pro její děti posilou víry, pokrmem duše, čistým a trvalým pramenem duchovního života“.  Způsob, jakým se vykládají biblické texty dnešním lidem, má přímé důsledky pro jejich osobní i společný vztah k Bohu a je také těsně spjat s posláním církve.“

V dokumentu jsou probírány metody, přístupy a způsoby čtení  uplatňované v dnešním katolickém  výkladu Písma. Poslední -  IV. kapitola: „Výklad bible v životě církve“   oddíl C pak upřesňuje způsoby používání inspirovaných textů v liturgii , v lectio divina, při pastorační službě a v ekumenismu.

První dvě metody  zde uvedené nám poskytnou nejkvalifikovanější návod jak při čtení Písma postupovat.  

Písmo svaté“ je název tématu 119 katechetické homilie  ze dne 11.10.2015, o vztahu Písma ke Kristu, o inspiraci a pravdě Písma a o Duchu svatém, vykladateli Písma,  které  je důležité nyní si zopakovat.

Jako duchovní četbu: čtu a naslouchám.

I. Při liturgii.

To nejpravější místo, kde se Písmo předčítá, je liturgie, zvláště při nedělním slavení eucharistie. Bůh mluví k svému lidu jako k celku, jako ke společenství -   mluví tedy i ke každému z nás. Při liturgii se stává Písmo znovu živým slovem.

Především ve společenství církve Písmo svaté čteme a vykládáme, abychom mu správně rozuměli. Biblické texty hlásáme do středu společenství věřících, kteří se shromažďují kolem Krista, aby se přiblížili k Bohu.  Kristus je tedy „přítomen ve svém slově: to mluví on, když se v církvi předčítá Písmo svaté“( 2.vat.koncil).

Liturgická reforma usilovala o to, poskytnout katolíkům bohatší biblickou stravu. Tři cykly nedělních mešních čtení vyhrazují přední místo evangeliím, aby tak daly plně zazářit Kristovu tajemství jako principu naší spásy. Pravidelně je v lekcionářích uváděn, zpravidla v 1. čtení, nějaký text ze Starého zákona do vztahu k textu evangelijnímu, případně též i do vzájemné spojitosti ke 2. čtení.  Homilie-kázání pak  Boži slovo aktualizuje.

Co číst? Čím začít? Vhodná doba a prostředí.

Všechny biblické texty se nečtou stejným způsobem. V bibli jsou zastoupeny nejrůznější literární druhy: od kronikářských vyprávění až po chvalozpěvy, od rodokmenů až po vyznání víry, od modliteb až po přísloví a hádanky. Každý literární druh má svou vlastní povahu. Pomáhají nám  zařadit si určitý text do celého Božího jednání s lidmi v dějinách spásy - abychom viděli, v které etapě a za jakých okolností, skrze koho a komu Bůh právě toto říká.

Podle možnosti máme číst Písmo sv. z bible také sami. Bible patří k pokladům světové literatury, a kdo ji nezná, nevyzná se ani v mnoha jiných kulturních hodnotách, které znalost bible předpokládají a na ní staví. Ale přitom nás bible nechce zaujmout nějakým krásným uměleckým požitkem: hlavní je její obsah, a ne forma. Ukazuje nám smysl a cíl našeho života. Proto už židé svůj Starý zákon milovali. Říkali: "Je to svítilna na mé cestě, světlo mých očí, radost mého srdce." 

II. Lectio divina(V možném překladu Božské čtení, nebo také Čti Boží slovo)

Je individuální nebo společná četba kratšího či delšího úryvku z Písma, vnímaného jako Boží slovo a rozvíjeného působením Ducha svatého v rozjímání, modlitbě a kontemplaci.  Jednotlivé kroky  lectio divina:

1. Vzývej Ducha svatého.

Nejdřív, než začneš číst, je vhodné vždycky poprosit za světlo Ducha sv. Samostatně - volně - několika slovy. Jedině dar Ducha svatého ti umožňuje proniknout do hlubin Božího slova a objevit jeho tajemství

2. Čti Boží slovo (= lectio)       

Uděláš dobře, když si ke čtení vyhradíš pravidelný čas, ne však tehdy, kdy jsi už příliš unaven - abys mohl vnímat a vstřebávat  myšlenky do sebe. Otevři  své srdce - čti s velkou pokorou – vžij  se do toho - říkej si: co to znamená pro mě – povídej  si o tom s Bohem – přijmi to do srdce, aby to tam zapustilo kořeny.  Znovu a znovu pročítej  biblický text, pokud možno i nahlas, a třeba si i podtrhni slovo, větu nebo myšlenku, která tě zaujala. Postupně objevíš důležité prvky biblického úryvku: prostředí a historické okolnosti, osoby,pocity, obrazy, skutky, klíčová slova a souběžné či podobné texty. Pomůckou ti mohou být dostupné biblické komentáře. Nezapomeň při tom naslouchat Pánu. Skrze posvátné texty k tobě mluví on sám. Je proto nutné, abys zachovával postoj ztišení.

3. Rozjímej Boží slovo (= meditatio)

Rozjímat znamená přemýšlet nad hodnotami, o nichž mluví biblický text, nehledat poznatky, nýbrž „chuť“ Božího slova, „přežvykovat“.To, co tě při čtení bible nějak zaujalo, nechej si ji znovu a znovu procházet myslí. Tak od čtení Písma krásně přejdeš k modlitbě. K opravdu osobní modlitbě: poděkovat Bohu za to slovo  a přijmout ho tak, aby nám přešlo do krve.

4. Modli se Božím slovem (= oratio)

Modlitba je odpovědí Bohu, poté co jsme mu naslouchali. Poté, co Boží slovo proniklo do tvého vnitřního světa, je modlitba vrací Bohu ve formě přímého oslovení.

5. Nazírej Boží slovo (= contemplatio) 

Když dobře vykonáš lectio, Pán, až to uzná za vhodné, tě uvede do stavu, kdy ucítíš jeho blízkost. Při kontemplaci jde o stav poznání Boha ve tvém nitru.  Jejím základem je  dovolit Božímu Duchu, aby v tobě působil a připravil tě na okamžik Kristova příchodu.  Skrze kontemplaci může Boží slovo proměňovat i dějiny lidstva.

6. Jednej podle Božího slova a nes je do života (= actio ).

Důležité je, abys slovo od Boha dokázal proměňovat ve skutek. Písmo sv. nejsou ovšem jen samé návody k jednání, natož samé napomínání, co se má a co se nesmí. V Písmu sv. se především hlásají veliké skutky Boží. Od první stránky bible až na poslední ti Bible dává novou naději. Dříve než tě Bůh vybídne, co máš dělat, otvírá ti oči pro nějakou velikou skutečnost. Slovo se stává plně slovem Božím teprve tehdy, když začne působit i v tobě. Čti tedy Písmo sv. tak, aby v tobě slovo nezůstalo ležet ladem. Aby bylo svítilnou tvému srdci.

Na závěr:

Církev naléhavě doporučuje vytrvalou četbu Písma, vybízí všechny věřící v Krista, aby si častým čtením Písma získali nesmírně cenné poznání Ježíše Krista: A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko. Pro něho jsem všecko ostatní odepsal a pokládám to za nic“ (Flp 3,8). K tomu se nabízejí rozmanité prostředky. V křesťanském lidu byly podniknuty pro čtení ve společenstvích četné iniciativy a nelze než tuto touhu po lepším poznání Boha a jeho plánu spásy v Ježíši Kristu prostřednictvím Písma povzbudit. Dokument Papežské biblické komise, vedené naším předcházejícím papežem,  „Výklad Bible v církvi“ nám k rozjímání nad dnešním tématem poskytuje vyčerpávající informace.

Vypracoval Matonick 

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio