U OTCE A PŘECE S NÁMI - téma 224 ke Slavnosti Nanebevstoupení Páně-čvrtek 25.5.2017- homilie katechetická (KKC 661-662; YOUCAT 109).

SLAVNOST NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ –čtvrtek - 25.5.2017

Liturgické texty

• Komentář k 1. čtení ze Skutků apoštolů  (I)   Sk  1,1-11:

Evangelista Lukáš v úvodu ze  Skutků stručně shrnuje Ježíšovo veřejné působení. Zaznamenává v hlavních bodech, jakými úkoly Ježíš pověřil apoštoly, dříve než je po svém nanebevstoupení opustí, a také popisuje i vlastní Ježíšův přechod k Otci. Ježíš dovršil své poslání na zemi. Jednoho dne, až se naplní čas, se však znovu vrátí a jeho příchod bude stejně zjevný jako jeho nanebevstoupení. V té době už vystoupí jím vyvolení spolu s ním, aby se svěřili do péče Nejsvětější Trojice.

1. ČTENÍ Sk 1,1-11: Ve své dřívější knize jsem pojednal, milý Theofile, o všem, co Ježíš konal a čemu učil až do dne, kdy byl vzat do nebe. Předtím dal svým vyvoleným apoštolům příkaz skrze Ducha svatého. Po svém utrpení jim poskytl mnoho důkazů, že žije: po čtyřicet dní se jim zjevoval a mluvil o Božím království. Když s nimi jedl, přikázal jim, aby neodcházeli z Jeruzaléma, ale čekali na Otcovo zaslíbení - "vždyť jste přece o tom ode mě slyšeli: Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem svatým za několik málo dní". A když tak spolu seděli, zeptali se ho: "Obnovíš  ted', Pane, v Izraeli království?" On jim však řekl: "To není vaše věc, abyste věděli čas a okolnosti, jak je Otec z vlastní moci ustanovil. Ale až na vás sestoupí Duch svatý, dostanete moc a budete mými svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku a Samařsku, ano až na konec země." Když to pověděl, byl před jejich zraky vyzdvižen a oblak jim ho vzal z očí. Hleděli upřeně k nebi za ním, jak odchází, a najednou vedle nich stáli dva muži v bělostných šatech a řekli: "Lidé z Galileje, proč tak stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl vzat od vás do nebe, přijde zase právě tak, jak jste ho viděli, že odchází do nebe."

• Komentář ke 2. čtení z  listu Pavla Efesanům   (I)    Ef  1,17-23:

Chvalozpěvem na osobu Ježíše Krista ze začátku listu Efesanům apoštol Pavel opěvuje úžasný Boží plán, který už od věčnosti obklopuje lidstvo. Apoštol v něm žádá věřící, aby si uvědomili, co pro ně připravil Bůh, který v Kristu přemohl smrt i všechny duchovní mocnosti, jež se vzpírají jeho plánu spásy. My se už ničeho nemusíme obávat. Vždyť Kristus, jemuž věříme, sedí po Otcově pravici a ujal se odtud navždy spravedlivé vlády. On je hlavou všeho stvoření a církve, s níž je nerozlučně spojen.

2. ČTENÍ Ef 1,17-23: Bratři! Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, ať vám udělí dar moudře věci chápat a jejich smysl odhalovat, takže budete moci mít o něm správné poznání. On ať osvítí vaše srdce, abyste pochopili, jaká je naděje těch, které povolal, jaké poklady slávy skrývá křesťanům jeho dědictví a jak se ukazuje na nás, na věřících, jeho nesmírně velká moc působením jeho účinné síly. Tak se; už projevila jeho síla, když Krista vzkřísil z mrtvých a posadil ho po své pravici v nebi: vysoko nade všecka knížata, nade všecky mocnosti a síly, nade všecko panstvo - a jak jen se ještě jmenují všechny hodnosti, a to nejen v tomto věku, ale i v budoucím. Ano, 'všechno mu položil k nohám'. A jeho dal jako svrchovanou hlavu církvi: ona je jeho tělem, plností toho, který naprosto všechno ovládá.

• Komentář k evangeliu podle  Matouše   ( I)  Mt  28,16-20:

Matoušovo evangelium je zakončeno vyprávěním o tom, jak se zjevil Kristus  v Galilei apoštolům. Ježíš zde dovršil své pozemské putování na stejném místě, kde kdysi své veřejné působení zahájil. Obdařil své apoštoly plnou mocí k tomu, aby pokračovali v jeho poslání.  Aby vstoupili do živého společenství s Bohem Otcem, Synem i Duchem svatým. Aby si byli vědomi, že Kristus se naší zemi nevzdálil, protože skrze jeho nanebevstoupení se země spojila s nebem.

EVANGELIUM Mt 28,16-20: Jedenáct učedníků odešlo do Galileje na horu, kam jim Ježíš určil. Uviděli ho a klaněli se mu, někteří však měli pochybnosti. Ježíš k nim přistoupil a promluvil:
"Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa."

U Otce a přece s námi 

je téma 224 dnešní katechetické homilie podle projektu „Učící se církev“A II (KKC)s odkazem na znění  dnešního evangelia Mt 28,16-20 a  Katechismus katolické církve (KKC) 661-662;YOUCAT 109.

Osnova :

a) otevřen i nám přístup do Otcova domu

b) „Až budu vyvýšen…“

Úvod.

Nanebevstoupení Páně je jedním z velkých svátků křesťanského kalendáře a čtyřicet dní po jeho vzkříšení připomíná výstup Ježíše Krista na nebesa. Událost zaznamenávají  Skutky apoštolů v 1. kapitole. Svátkem jako takovým začíná devítidenní období před Letnicemi, tedy před slavností Seslání Ducha svatého.

Otevřen i nám přístup do Otcova domu.

Lidstvo ponechané jen svým přirozeným silám přístup do “Otcova domu”, do Božího života a jeho blaženosti nemá. Jedině Kristus mohl otevřít člověku tento přístup, aby nám dal naději, že i my, jeho údy, budeme spojeni k téže slávě tam, kam nás předešel on, jako naše Hlava a jako Prvorozený. (661). On, jako Syn Boží, se stal jedním z nás a my skrze něho jsme se stali dětmi Božími. My tedy máme svou vlast    v nebi, v bezprostřední blízkosti Boží, protože jsme Kristovými bratry a sestrami.  

„Až budu vyvýšen…“.

YOUCAT otázka 109: Co znamená, že Ježíš vstoupil na nebesa?

Odpověď: Nanebevstoupení znamená vstup Ježíšova lidství do boží Slávy, v níž navěky zůstává s Otcem. Ve svém Synu je nám Bůh lidsky blízký. Nadto Ježíš prohlašuje v Janově evangeliu:

„ Já, až budu ze země vyvýšen, potáhnu všechny k sobě“  (Jan 12,32).                   

Jako Ježíš vystoupil na nebesa a přece se od nás nevzdálil, tak i my jsme s ním již v nebi, ačkoliv se s naším tělem ještě nestalo to, co máme slíbeno. On je již vyvýšen nad nebesa, a přece   v nás na zemi trpí každou bolestí, kterou jako jeho údy zakoušíme. On, ač je tam, je také s námi; a my, třebaže jsme zde, jsme také s ním. On neopustil nebe, když k nám odtamtud sestoupil. A stejně neopustil ani žádného z nás, když znovu vstoupil na nebesa. My jako církev ke Kristu neoddělitelně patříme.

Vždyť apoštol Pavel říká: Tak jako tělo je jedno, ale má mnoho údů, a jako všechny údy těla, ač je jich mnoho, jsou jedno tělo, tak je to i s Kristem (srov. 1Kor 12,12). Ježíš Kristus je středem a hlavním představitelem liturgie  církve, která oslavuje Otce na nebesích (srov. Zj 4,6-11); (662).

Na závěr:

V Novém zákoně vyznačuje Ježíšovo nanebevstoupení konec čtyřicetidenní mimořádné blízkosti Vzkříšeného s učedníky. V závěru této doby vstupuje Ježíš do Boží slávy. Písmo svaté to vyjadřuje obrazy „oblak“ a „nebe“. Papež Benedikt XVI. říkal: „Člověk tak nalézá prostor v Bohu.“ Ježíš Kristus je nyní u Otce a odtud přijde jednoho dne „soudit živé i mrtvé“. Kristovo nanebevstoupení znamená, že Ježíš už není viditelně přítomen na zemi, a přece je tu. Ježíš Kristus, hlava církve, vstupuje před námi do slavného království Otce, abychom my, údy jeho Těla, žili v naději, že s ním na nebesích budeme navěky.

Vypracoval Matonick