3. NEDĚLE V MEZIDOBÍ - 21.1.2018
Liturgické texty
Ve své nesmírné dobrotivosti Bůh stvořil celý svět a všechny lidi milostivě svolává do jednoho společenství během jejich života i po jejich smrti do slávy. Volá k sobě i ty, kteří mu dosud vzdorovali a jeho volání nevyslyšeli. Už od starozákonních dob oslovuje proroky, aby na takové lidi působili a vybízeli je k radikální změně svého života. Aby se k Bohu obrátili a k němu se navrátili. Boží plán se naplnil i v případě obrácení hříšného města Ninive proroku Jonášovi.
1. ČTENÍ Jon 3, 1-5. 10:Hospodin oslovil Jonáše: "Vstaň, jdi do velikého města Ninive a volej tam, co ti ukládám." Jonáš tedy vstal a šel do Ninive podle Hospodinova rozkazu. Ninive bylo veliké město před Bohem, tři dny se jím muselo procházet. Jonáš začal procházet městem první den a volal: "Ještě čtyřicet dní, a Ninive bude vyvráceno!" Ninivští obyvatelé však uvěřili Bohu, vyhlásili půst, oblékli se v žínice, velcí i malí. Když Bůh viděl, co učinili, že změnili své hříšné chování, smiloval se a nepřivedl na ně zkázu, kterou jim hrozil.
Apoštol Pavel v listě Korinťanům nemá v úmyslu nahánět strach připomínkou blížícího se zániku viditelného světa. Jeho poselství je naopak naplněno nadějí a útěchou. Pronáší svůj soud jen na adresu toho, co je zasaženo hříchem a smrtí. Trvalá blízkost Boží a přítomnost Krista i nás vede k tomu, že v tomto vzácném čase, kdy je s námi, dokážeme vidět konec a pomíjivost doby hříchu a jeho následků, nad kterými už Kristus zvítězil.
2. ČTENÍ 1 Kor 7, 29-31:Říkám, bratři, toto: Čas je krátký. Proto ti, kdo mají manželku, ať žijí, jako by ji neměli, a ti, kdo pláčou, jako by neplakali, a ti, kdo se radují, jako by se neradovali, a ti, kdo kupují, jako by jim nemělo zůstat nic, a ti, kdo užívají tohoto světa, jako by ho neužívali, neboť tento viditelný svět pomíjí.
Jak potvrdil Ježíš v Markově evangeliu: „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království“. Bůh vstupuje do života lidstva. Ježíš, Boží Syn, přichází k lidem a setkává se s nimi tam, kde žijí. Žádá od nich jen, aby uvěřili a obrátili se k němu. Svolává je do křesťanského společenství - církve, v níž jejich víra lidskému životu i jednání dodá novou svěžest. Ta bude trvat až do úplného dovršení království Božího.
EVANGELIUM Mk 1, 14-20:Když byl Jan ( Křtitel ) uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: “Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu." Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak loví v moři; byli totiž rybáři. Ježíš jim řekl: "Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí." Ihned nechali sítě a následovali ho. Když popošel o něco dále, uviděl Zebedeova syna Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě; a hned je povolal. Zanechali svého otce Zebedea s pomocníky na lodi a odešli za ním.
Založení církve
je téma 271 dnešní katechetické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“- B II s odkazem na znění evangelia Mk 1,14-20 a Katechismus katolické církve (KKC) 758-769, YOUCAT 122, 123.
Osnova:
a) plán v Srdci Otce
b) předobrazy a symboly Církve
c) ustanovení Kristem
d) seslání Ducha Svatého (od vzniku k dovršení v plné slávě)
Úvod.
Církev učí: „Církev je Kristovo království přítomné v čase, které se šíří viditelně ve světě působením milosti Boží, přijímá poslání, aby hlásala království Kristovo a Boží a zřídila je ve všech národech; sama pak je zárodek a počátek tohoto království na zemi. Zatímco pomalu mohutní, touží po dokonalém uskutečnění království a všemi silami doufá a přeje si, aby byla spojena ve slávě se svým Králem. “ (LG 3 a 5).
Dnešní lekci doplňuje Téma 165 „Věřím v církev“ včetně navazujícího kázání.
Plán v Srdci Otce.
Výstavba církve byla připravována už od počátku světa v rámci plánu Nejsvětější Trojice; (758).Tento plán vyvěrá ze „zdroje lásky“, z lásky Boha Otce. On je Počátek bez počátku, z něhož se rodí Syn a skrze Syna vychází Duch svatý. Ve své nesmírné a milosrdné dobrotivosti stvořil celý svět a všechen lid milostivě volá k tomu, aby s ním měl společenství v životě i ve slávě. Svou božskou dobrotu štědře rozdal a nepřestává ji rozdávat, aby on, původce všeho, byl nakonec „všechno ve všem“ (1 Kor 15,28), a tak sobě zjednal slávu a nám blaženost. Bohu se však zalíbilo volat lidi k účasti na svém životě nejen jednotlivě bez jakéhokoli vzájemného vztahu, nýbrž vytvořit z nich lid, v němž by se shromáždily rozptýlené Boží děti v jedno. (Srov. Jan 11,52); (759).
YOUCAT otázka122: Proč si Bůh přeje církev? Odpověď: Bůh chce církev, protože nás nechce zachránit jako jednotlivce, nýbrž jako společenství. Přeje si, aby se celé lidstvo stalo jeho lidem.
Předobrazy Církve.
Svět byl stvořen, aby se v něm mohl Bůh účastnit na svém božském životě, ve společnosti lidí „svolaných“ v Kristu. Toto „svolání“ do společenství křesťanů je církev (z řeckého „ek-kalein“ – „ekklésia“- „svolat“). Už od počátku byla církev podivuhodně předobrazována a připravována v dějinách izraelského národa a ve Starém zákoně; (760), jako reakce na situaci, vyvolanou narušením vztahů mezi Bohem a lidmi hříchem; (761). Začíná povoláním Abraháma, kterému Bůh slibuje, že se stane otcem „velikého národa“(Gn 12,2)a vyvolením Izraele za Boží lid (Ex 19,5-6; Dt 7,6). Když Izrael porušil smlouvu s Hospodinem, proroci ohlašují novou a věčnou smlouvu, kterou uzavře Kristus; (762).
Ustanovení Kristem.
Definitivně byla církev ustanovena až samotným Božím Synem po uzavření smlouvy nové o příchodu Božího království, odpradávna přislíbeného v Písmě.Aby mohl být uskutečněn Otcův plán spásy, Kristus otevřel nebeské království už na zemi; (763). To se jasně projevilo v Kristových slovech, v jeho skutcích a v jeho přítomnosti uprostřed lidu; (764). Ježíš dal svému společenství strukturu, která bude trvat až do úplného dovršení království; (765). Ježíšovo naprosté sebeobětování na kříži umožnilo začátek a růst Církve; (766).
YOUCAT otázka 123: Co je úkolem církve ? Odpověď: Církev má ve všech národech světa dávat vzklíčit a růst Božímu království, které už započalo v Ježíši.
Kamkoliv Ježíš přišel, nebe se dotýkalo země: začalo Boží království, království pokoje a spravedlnosti. Církev slouží tomuto království. Není samoúčelná. Pokračuje v díle, které započal Ježíš. Měla by jednat pouze tak, jak jednal Ježíš. Nadále vykonává Ježíšova posvátná znamení (svátosti), šíří Ježíšova slova. Proto je církev přes všechnu svou slabost mocnou částí nebe na zemi.
Seslání Ducha Svatého (od vzniku k dovršení v plné slávě).
Když byl dokončen úkol , který uložil Bůh Otec Synovi na zemi vykonat, byl v den letnic seslán Duch svatý, aby v Božím díle pokračoval a církev posvěcoval; (767). On církev připravuje k výkonu poslání hlásat zde na zemi království Kristovo a Boží. Církev sama je zárodkem a počátkem tohoto království; (768). Ve chvíli Kristova slavného návratu pak společenství církve přejde do nebeské slávy; (769).
Na závěr
Církev je zároveň cesta i cíl Božího plánu: předobrazena ve stvoření, připravena Starou smlouvou, založena slovy a činy Ježíše Krista, uskutečněna jeho vykupitelským křížem a jeho vzkříšením se veřejně ukázala jako tajemství spásy vylitím Ducha svatého. Dokonale se uskuteční v nebeské slávě jako shromáždění všech vykoupených z tohoto světa.
Vypracoval Matonick
Viz též všechna vypracovaná témata šestiletého projektu ČBK Učící se církev - Signály - Matonick
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.