SLAVNOST SVATÉHO JOSEFA - 19.3.2018 - pondělí
Liturgické texty
Bůh králi Davidovi slíbil, že upevní jeho království. A podle Božího zaslíbení má Davidův rod v historii opravdu své pokračování. Provází nás dějinami ke Kristu a v mnoha dalších pokoleních. Boží věrnost se vztahuje na jeho Boží lid navěky. I my se tedy můžeme považovat za dědice Krista a děti Boží.
1. ČTENÍ 2 Sam 7, 4 - 5a. 12 - 14a. 16:Hospodinovo slovo se ozvalo k Nátanovi: "Jdi a řekni mému služebníku Davidovi: Tak praví Hospodin: Až se naplní tvé dny a uložíš se ke svým otcům, vzbudím po tobě potomstvo, které vzejde z tvých útrob, a upevním jeho království. Postaví dům mému jménu a já upevním jeho královský trůn navěky. Já mu budu otcem a on mi bude synem. Tvůj dům a tvé království potrvá přede mnou navěky, tvůj trůn bude pevný navždy."
Pavlovo poselství o naší spáse, pocházející z víry bez nutnosti konání skutků, předepsaných Zákonem, pochopíme pohledem na Abraháma. Jeho víra mu byla uznána za spravedlnost před skutky ze Zákona. Jemu přislíbené ospravedlnění z víry přešlo i na jeho potomky. Tedy z Abraháma, našeho otce ve víře, i na nás.
2. ČTENÍ Řím 4, 13. 16 -18. 22: Bratři! Abrahámovi a jeho potomstvu se dostalo zaslíbení, že bude dědicem světa, ale ne v závislosti na zákoně, nýbrž proto, že byl ospravedlněn na základě víry. A proto (se člověk stává dědicem) na základě víry, a tím z milosti, poněvadž tak je ono zaslíbení jisté pro všechny, potomky, a to nejen pro ty, kteří mají Zákon, ale i pro ty, kteří mají víru jako Abrahám. Vždyť on je naším společným otcem - jak to stojí v Písmu: 'Ustanovil jsem tě za otce mnoha národů' - před Bohem, kterému on uvěřil, že oživuje mrtvé a volá k bytí to, co není. Ačkoli už nebylo naděje, on přece doufal a uvěřil, že se stane otcem mnoha národů, protože mu bylo řečeno: 'Tak četné bude tvé potomstvo!' A proto 'mu to bylo uznáno za spravedlnost'.
Apoštol Matouš se v evangeliu dlouze rozepisuje, aby ukázal, že Ježíš je v linii rodu Davidova, počínajíc od Abrahama a konče Josefem, plně začleněn do Davidova rodokmenu. Josef, Davidův potomek, Ježíše totiž přijímá za svého syna, dává mu jméno a vykonává podstatnou otcovskou úlohu. Proto Ježíše můžeme pokládat za Davidova potomka tak, jak bylo předpovězeno. Nám jsou tato Boží tajemství přístupna ve víře. V ní nám je Josef příkladným vzorem. Pro svou víru bývá jmenován biblickým termínem „muž spravedlivý“.
EVANGELIUM Mt 1, 16. 18 - 21. 24a:Jakub byl otec Josefa, muže Marie, z které se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. S narozením Ježíše Krista to bylo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena s Josefem. Ale dříve než spolu začali bydlet, ukázalo se, že počala z Ducha svatého. Protože její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vydat pohaně, rozhodl se tajně se s ní rozejít.Když už to chtěl udělat, zjevil se mu ve snu anděl Páně a řekl: "Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; on totiž spasí svůj lid od hříchů." Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal.
Účast laiků na prorockém a královském úřadu Krista
je téma 281 dnešní pastorální homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“- B II.
Preface: „on byl muž spravedlivý…služebník věrný a moudrý…“.
Osnova:
a) odvaha ke svědectví života a slova v běžných světských podmínkách
b) úsilí o svatost a svobodnou nadvládu nad hříchem
c) ozdravování světských institucí
Úvod.
Každoročně v den 19.3. vzpomínáme sv. Josefa - dělníka. Josef se staral o hmotné potřeby svaté Rodiny a byl pomocníkem širšímu společenství, v němž žil. Josef, potomek Davidův, snoubenec Panny Marie a tesař, stal se ochráncem všech pracujících i jejich rodin, což potvrdil Pius XI. v roce 1937 a od r. 1955 má svůj zvláštní svátek jako Dělník s připomínkou potřeby uskutečňování míru ve společnosti. Tento den se také stal svátkem křesťanských ideálů velké rodiny laiků, v němž chce církev zdůraznit důležitost jejich angažovanosti.
Laici jsou církví posláni, aby se ve společnosti zasazovali o růst Božího království mezi lidmi. Pečují o to, aby lidé v jejich okolí (ve škole, při vzdělávání, v rodině a v povolání) poznávali evangelium a učili se milovat Krista (YOUCAT 139); (KKC 898). Svou vírou a angažovaností ovlivňují společnost, ekonomiku a politiku.(KKC 899; 900; YOUCAT 440). Laici jsou ustanoveni jako svědci a jsou „nadáni citem víry a milostí hlásat slovo” . A apoštolský list Christifideles laici k tomu dodává, že laici jsou uschopněni a zavázáni, „aby ve víře přijímali evangelium, slovy a skutky je hlásali a neváhali poukazovat na zlo ve světě”. „Kristus chce i prostřednictvím věřících (laiků) rozšířit své království, totiž království pravdy a života, království svatosti a milosti, království spravedlnosti, lásky a pokoje” (2. vat. koncil).
(Jan Pavel II. „7x o laicích“)
Odvaha ke svědectví života a slova v běžných světských podmínkách.
Stvořitel dal člověku práci za nástroj lásky, se kterým se má podílet na jeho díle, zdokonalovat sebe i svět a vytvářet přátelské vztahy ke svým bližním. Josef, opora Svaté Rodiny, se dovedl vždy dokonale podřídit Božímu vedení a pevně důvěřoval v Boží prozřetelnost. Svým životem ukazuje moudrost, která učí, že odvahou k překonávání překážek je spojení s Kristem, modlitba.
Pro moudrost, s níž Josef vedl svatou Rodinu a pro ni pracoval, byl mu svěřen svět práce, především masy dělníků v továrnách a v podnicích, aby je přivedl zpět k Bohu a k církvi.
"On patří do stavu dělníků a musel snášet tíži chudoby pro sebe a pro svatou Rodinu, jejíž byl pečlivou a láskyplnou hlavou. Jemu bylo svěřeno božské Dítě. Svým životem a věrným plněním každodenních povinností zanechal příklad všem, kteří si musí vydělávat na chléb prací svých rukou."
„Lidská individuální i kolektivní činnost je ve shodě s Božím záměrem. Čím více roste moc lidí, tím více se rozšiřuje odpovědnost jak jednotlivců, tak kolektivů. Z toho je patrné, že křesťanské poselství neodvrací lidi od budování světa, ani je nedohání k zanedbávání blaha svých bližních, ale spíše je k tomu zavazuje povinností ještě přísnější.“ (2. vat. koncil GS 34).
Úsilí o svatost a svobodnou nadvládu nad hříchem.
Člověk stvořený k obrazu Božímu v úsilí o svobodnou nadvládu nad světem i nad hříchem, dostal příkaz podmanit si zemi se vším, co je na ní, spravovat svět spravedlivě a svatě s uznáním Boha, Stvořitele všeho, a sebe přivést k němu, aby tak podřízením všech věcí člověku bylo velebeno jméno Boží na celé zemi.
Ozdravování světských institucí.
Jestliže snad společenské zřízení nebo životní podmínky svádějí ke hříchu, všichni křesťané, svátostně vysvěcení i laici, je mají spojenými silami ozdravovat, aby byly ve shodě s požadavky spravedlnosti a přispívaly ke ctnostnému životu. Tato činnost naplní kulturu i lidská díla mravními hodnotami. Neboť mužové a ženy, kteří vydělávají na živobytí sobě i rodině a svou činnost konají jako vhodnou službu společnosti, mohou být právem přesvědčeni, že svou každodenní prací a úsilím o ozdravování světských institucí, pokračují v díle Stvořitele, jsou na prospěch svým bratřím a svým osobním přičiněním přispívají k uskutečnění Božího záměru v dějinách.
Na závěr.
Slavením památky Josefa dělníka je vyzdvižena hodnota práce a její význam v přirozeném i nadpřirozeném řádu, pro život na tomto světě i na věčnosti.
„Příklad svatého Josefa, muže spravedlivého, je pro nás všechny naléhavou výzvou, abychom s věrností, prostotou a skromností plnili úkol, který nám svěřila Boží prozřetelnost. Mám na mysli především otce a matky rodin a modlím se, aby si vždy uměli vážit krásy prostého a pracovitého života, aby starostlivě pečovali o své manželství a s nadšením si uvědomovali své velké a nesnadné výchovné poslání. Kéž svatý Josef vyprosí kněžím, kteří působí v roli otců svých církevních společenství, aby milovali církev s velkou náklonností a naprostou odevzdaností, a kéž podporuje zasvěcené osoby v jejich radostném a věrném následování evangelia cestou chudoby, čistoty a poslušnosti. Kéž ochraňuje dělníky na celém světě, aby svou prací přispívali k pokroku celého lidstva, a kéž pomáhá všem křesťanům plnit s důvěrou a láskou Boží vůli a spolupracovat tak na završení díla spásy.“ (Podle knihy: 365 dní s Benediktem XVI.).
Vypracoval Matonick
Viz též všechna vypracovaná témata šestiletého projektu ČBK na www. Učící se církev - Signály - Matonick
Prospěšná práce.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.