SLAVNOST NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE JEŽÍŠOVA - 8.6.2018 - pátek
Liturgické texty
Bůh miluje svůj lid. Byl u jeho zrodu, zjevoval se mu, pečoval o jeho růst, vychovával, učil a ochraňoval ho s otcovskou láskou. To nám potvrdí i čtení z knihy proroka Ozeáše. Při výkladu textu bývá zde uváděný Efraim zaměňován s postavou Ježíše Krista. Není vždy snadné je od sebe rozlišit. Některá proroctví jsou dokonce totožná pro obě postavy. Oba jsou potomky rodu Davidova.
1. ČTENÍ Oz 11, 1. 3-4. 8c-9: Toto praví Hospodin: "Když byl Izrael ještě dítětem, zamiloval jsem si ho, z Egypta jsem povolal svého syna. Já jsem Efraima učil chodit, bral jsem ho na svá ramena, nechtěli však uznat, že jsem se o ně staral. Pouty laskavosti jsem je táhl, provazy lásky, jařmo jsem snímal z jejich hlavy, skláněl jsem se, abych jim dal najíst. Obrací se ve mně srdce, rozněcuje hluboký soucit, nebudu jednat podle žáru svého hněvu, nezničím znovu Efraima, neboť jsem Bůh, a ne člověk, jsem svatý uprostřed tebe, nevzplanu hněvem."
Z listu apoštola Pavla se dnes dočteme o hloubce Boží moudrosti, která je od počátku dějin lidstvu předávána proroky Starého zákona a posléze přímo Ježíšem Kristem. Bůh Otec ho poslal na svět, aby jako dlouho očekávaný Mesiáš přinesl požehnání a spásu všem národům země.
2. ČTENÍ Ef 3, 8-12. 14-19: Bratři! Ačkoli já jsem méně než nejnepatrnější ze všech křesťanů, byla mi dána tato milost: zvěstovat pohanům nevystižitelné Kristovo bohatství a jasně ukázat (všem), jak se uskutečňuje ono tajemné rozhodnutí. Od věků bylo skryté v Bohu, Stvořiteli všeho, nyní se však skrze církev ukázala přerozmanitá Boží moudrost knížatům a mocnostem v nebi. Tak od věčnosti určil, že to vykoná skrze našeho Pána Krista Ježíše. Protože jsme s ním spojeni, smíme s důvěrou a volně přistupovat (k Bohu), když věříme v Krista. Proto klekám na kolena před Otcem, od něhož mají původ všecky rody na nebi i na zemi, a prosím ho: ať vám ze své bohaté božské slávy dá to, že ve vás zesílí skrze jeho Ducha vnitřní člověk, aby Kristus vírou přebýval ve vašem srdci, abyste zakořeněni a upevněni v lásce byli schopni pochopit - jako všichni ostatní křesťané - celou tu šířku a délku, výšku i hloubku, poznat Kristovu lásku přesahující všechno poznání a dosáhnout plné míry Božích darů.
Z textu evangelia vyslechneme četbu záznamu svědectví apoštola Jana o smrti Ježíše Nazaretského. Naplnění výroků Písma přispělo k poznání, že právě Ježíš je skutečně tím dlouho očekávaným Mesiášem. V zavrženém, mučeném, probodeném Ježíši byla naším Stvořitelem skrze předpovědi proroků a výroků Písma zjevena osobnost Mesiáše, v němž získává spása lidstva nový rozměr.
EVANGELIUM Jan 19, 31-37: Protože byl den příprav, takže mrtvá těla nesměla zůstat na kříži přes sobotu - tu sobotu totiž byl velký svátek -požádali židé Piláta, aby byly ukřižovaným přeraženy nohy a aby byli sňati. Přišli tedy vojáci a přerazili kosti prvnímu i druhému, kteří byli s Ježíšem ukřižováni. Když však přišli k Ježíšovi, viděli, že už je mrtvý. Proto mu kosti nepřerazili, ale jeden z vojáků mu kopím probodl bok a hned vyšla krev a voda. Ten, který to viděl, vydává o tom svědectví a jeho svědectví je pravdivé. On ví, že mluví pravdu, abyste i vy věřili. To se stalo, aby se splnil výrok Písma: 'Ani kost mu nebude zlomena'. A na jiném místě v Písmě se říká: 'Budou hledět na toho, kterého probodli'.
Proroctví o osobě Mesiáše a Ježíš
je téma 294 dnešní biblické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“- B II s odkazem na text dnešního evangelia Jan 19,31-37.
Osnova:
a) výpovědi proroků: doba a místo narození, jeho moc, náměstné utrpení za hříchy lidí, oslavení (Dokument PBK Židovský národ, čl. 62 )
b) text evangelia
Úvod.
Mesiáš hraje klíčovou roli v záměru našeho Stvořitele, totiž přinést požehnání a spásu všem národům země. Mesiášova úloha je tak důležitá, že jeho příchod a jeho život jsou ústřední myšlenkou biblických proroctví. Když Bůh vynášel rozsudek nad Ďáblem, pronesl první biblické proroctví, které jsme vyslechli tuto neděli v prvním čtení. Znělo: „Položím nepřátelství mezi tebe a ženu a mezi tvé semeno a její semeno. On ti zhmoždí hlavu a ty mu zhmoždíš patu.“ (Gen 3,15). Mesiáš je Božím nástrojem, který zvrátí veškeré nešťastné důsledky páduAdama a Evy a zároveň přinese lidstvu požehnání.
Stav, v němž se lidstvo nachází nyní, má však k požehnání daleko. Lidský rod se utápí v beznaději a zoufalství. Mnoho Židů dodnes očekává, že Mesiáš teprve přijde a že „napraví křivdy a porazí nepřátele národa“. Nicméně Bible říká, že Mesiáš již přišel. Co je o tom v Bibli psáno?
Výpovědi proroků: doba a místo narození, jeho moc, náměstné utrpení za hříchy lidí, oslavení (Dokument PBK Židovský národ, čl. 62 ).
V průběhu dlouhé doby popsali bibličtí proroci podmínky, které bude muset Mesiáš splňovat, aby mohl být bez nejmenších pochybností rozpoznán. Během staletí proroci doplňovali další a další podrobnosti, a tak obraz Mesiáše dostával stále konkrétnější obrysy. Různí pisatelé v různých stoletích, dávno před tím, než přišel Ježíš, složili tento úžasný obraz jeho života a díla.
Bible předpověděla podrobnosti ohledně Mesiášova příchodu, dobu a místo narození, charakteru jeho služby, moc, utrpení, které mu způsobí druzí, a také toho, jakou smrtí zemře. Tato spolehlivá proroctví rovněž předpověděla jeho vzkříšení, to, že bude vyvýšen po Boží pravici, a konečně požehnání, které v budoucnosti přinese vláda jeho Království. Tímto způsobem biblická proroctví vytvořila jedinečnou šablonu, kterou můžeme přirovnat k otisku prstu a které může odpovídat jen jediná osoba – Ježíš Kristus.
Tento „zázrak“ začal v první biblické knize. Pisatel 1. Mojžíšovy uvedl kromě prvního biblického proroctví, které naznačilo Mesiášovu úlohu (Gen 3,15), také to, že Mesiáš se narodí v linii potomků Abrahama (srov. Gen 22,15-18). Dalším klíčem bylo, že Mesiáš bude z kmene Juda (Gen 49,10) a že bude ještě významnější mluvčí a zdatnější osvoboditel než sám Mojžíš (Ex 18,18-19).
Za života krále Davida bylo v dalším proroctví zjeveno to, že Mesiáš bude dědicem Davidova trůnu a že jeho Království bude pevně založeno na neurčitý čas (2 Sam 7,11-16). Bezprostřední smysl tohoto výroku nebyl mesiánský: výrok nesliboval Davidovi privilegovaného nástupce, který by zřídil definitivní Boží království v obnoveném světě, nýbrž jednoduše nástupce bezprostředního, který pak zase bude mít své nástupce. Každý z královských potomků byl Hospodinovým pomazaným (hebrejsky mášiach), neboť králové byli posvěcováni pomazáním olejem, ale žádný z nich ovšem nebyl Mesiášem. Výrok dal podnět k dalším proroctvím, která slibovala především zachování dynastie jako důkaz Boží věrnosti jeho lidu (Iz 7,14) a načrtávala stále zřetelněji obraz ideálního krále, který založí království Boží (Iz 9,1-6; Iz 11,1-9; Jer 23,5-6; Ez 34,23-24; Mich 5,1-5; Zach 9,9-10).
V knize Micheáš bylo odhaleno, že Mesiáš se narodí v Betlémě, městě Davidově (Mich 5,1). Izajáš předpověděl, že se narodí panně (Iz 7,14). Prorok Malachiáš předpověděl, že jeho jistý příchod bude ohlášen (Mal 3,1-2).
Další podrobnost, která slouží k rozpoznání Mesiáše, se objevuje v knize Daniel! Podle některých zde bylo určeno přesné datum, kdy se má Mesiáš objevit.
Text evangelia.
Pro křesťanské obce prvního století se příslib Mesiáše, syna Davidova, stává prvořadým a zásadním klíčem pro víru v jeho příchod. Proroctví byla naplněna. Nový zákon jasně poznává v Ježíši z Nazareta slíbeného Mesiáše, kterého Izrael (spolu s celým lidstvem) očekával (Mk 1,1-17; Lk 1,32-33). Odtud pramení snaha evangelistů zdůraznit jeho davidovský původ i skutečnost, že svého královského předka převyšuje, protože ten ho nazývá svým „Pánem“ (Mk 12,35-37).
Na světové scéně se Ježíš objevil roku 29 n. l.( Lk 3,1-2). Přesně v tomto roce přišel Ježíš za Janem Křtitelem a byl pokřtěn ve vodě. Tehdy byl Duchem svatým pomazán za Mesiáše. Jan, který byl oním předpověděným předchůdcem podobným Eliášovi, později představil Ježíše učedníkům a nazval ho „Boží Beránek, který snímá hřích světa“ (Jan 1,29; Lk 1,13-17; Lk 3,21-23).
Na závěr.
Proroci Starého zákona v mnoha případech příchod Mesiáše spolehlivě předpověděli. Podle Nového zákona Ježíš z Nazareta ve své osobě jejich předpovědi a přísliby Boží naplňuje, zvláště pak zjevuje svým velikonočním tajemstvím, že je zajisté Davidův syn, ale také trpící Služebník, Syn člověka, a dokonce věčný Syn Boží. Že je skutečně tím dlouho očekávaným Mesiášem, v němž získává spása lidstva nový rozměr.
Vypracoval Matonick
Viz též všechna vypracovaná témata šestiletého projektu ČBK na www. Učící se církev - Signály - Matonick
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.