15. NEDĚLE V MEZIDOBÍ – 15.7.2018
Liturgické texty
Hlavním posláním proroků starého zákona bylo hlásat Hospodinovo slovo. Byla to jedna z cest, jak lidé mohli poznávat Hospodina a jeho úmysly. Z Božího podnětu proroci v jeho jménu mluvili, i když lidská slova k vyjádření Božího myšlení jsou nedostatečná. Prorok Amos však tlumočil správně Hospodinovo varování o blížící se pohromě izraelského království. Lid mu však nerozuměl a jak uslyšíme z úryvku prvního čtení, byl prorok za věrnou službu nakonec ze země vyhnán.
1. ČTENÍ Am 7, 12-15: Amasjáh, kněz v Betelu, řekl Amosovi: "Vidoucí, seber se a uteč do judské země, tam se živ a tam prorokuj! V Betelu už prorokovat nesmíš, neboť zde je králova svatyně a říšský chrám." Amos odpověděl Amasjáhovi: "Nebyl jsem prorok ani prorocký učedník, byl jsem pastýř a pěstitel smokvoní. Hospodin mě vzal od stáda a řekl mi: Jdi a prorokuj mému izraelskému lidu!"
Dnešní čtení z listu apoštola Pavla Efesanům, oslavuje velkolepý Boží plán spásy, určený pro všechny lidi. Toto tajemství zjevil Bůh v Ježíši Kristu. K němu směřuje celé Boží dílo a činnost církve. Netýká se pouze několika vyvolených, nýbrž celého lidstva. K pravému poznání Boha a jeho plánů s člověkem vede jen jedna cesta. Tou je Ježíš Kristus.
2. ČTENÍ Ef 1, 3-14: Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem. Vždyť v něm si nás vyvolil ještě před stvořením světa, abychom byli před ním svatí a neposkvrnění; v lásce nás ze svého svobodného rozhodnutí předurčil, abychom byli přijati za jeho děti skrze Ježíše Krista. To proto, aby se vzdávala chvála jeho vznešené dobrotivosti, neboť skrze ni nás obdařil milostí pro zásluhy svého milovaného Syna. V něm máme vykoupení skrze jeho krev, odpuštění hříchů pro jeho nesmírnou milost, kterou nám tak bohatě projevil s veškerou moudrostí a rozumností: seznámil nás totiž s tajemstvím své vůle, jak se mu to líbilo a jak si to napřed sám u sebe ustanovil, až se naplní čas pro dílo spásy: že sjednotí v Kristu vše, co je na nebi i na zemi. A skrze něho jsme se stali Božím majetkem, jak jsme k tomu byli předem určeni úradkem toho, který všechno působí podle rozhodnutí své vůle. Tak máme sloužit k tomu, aby se šířila chvála o jeho božské velebnosti, my, kteří jsme už dříve kladli své naděje do Mesiáše. Skrze něho se dostalo i vám potvrzení od slíbeného Ducha svatého, když jste přijali slovo pravdy, radostnou zvěst o své spáse, a když jste v něho uvěřili. Duch je zárukou, že nám jednou připadne dědictví. Tak se dovrší naše vykoupení, protože si nás Bůh získal jako svůj majetek, abychom sloužili ke chvále jeho božské velebnosti.
Apoštol Marek v evangeliu hovoří o poslání apoštolů hlásat zvěst o Božím království. Byl to Ježíš, Syn Boží, který je vybavil svatou mocí o Bohu mluvit takovým způsobem, že lid získá jistotu o existenci Boha, příčiny a cíle všeho. Jediný a pravý Bůh, náš Stvořitel a Pán, může totiž být s jistotou poznán skrze svá díla a Boží slovo, díky přirozenému světlu lidského rozumu.
EVANGELIUM Mk 6, 7-13:Ježíš zavolal svých Dvanáct, začal je posílat po dvou a dával jim moc nad nečistými duchy. Nařídil jim, aby si na cestu nic nebrali, jen hůl: ani chléb, ani mošnu, ani peníze do opasku, jen opánky na nohy, ani aby si neoblékali dvoje šaty. Řekl jim: "Když přijdete někam do domu, zůstávejte tam, dokud se odtamtud nevydáte zase dál. Když vás však na některém místě nepřijmou a nebudou vás chtít slyšet, při odchodu odtamtud si vytřeste prach ze svých nohou na svědectví proti nim."Vydali se tedy na cesty a hlásali, že je třeba se obrátit. Vyháněli mnoho zlých duchů, pomazávali olejem mnoho nemocných a uzdravovali je.
Cesty, které vedou k poznání Boha
je téma 302 dnešní katechetické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“- B II s odkazem na znění 2. čtení Ef 1,3-10 a Katechismus katolické církve (KKC) 31-49; YOUCAT 4; 5; 6.
Osnova:
a) svět a člověk
b) poznání Boha podle Církve
c) jak mluvit o Bohu?
Úvod.
To, co jsme se už o Bohu dozvěděli, nevíme proto, že bychom na to sami přišli, ale proto, že On nám to zjevil. Boha známe jen do té míry, do jaké se nám dává poznat. Mnoha způsoby se nás Bůh snaží přivést k tomu, abychom jej poznali a svůj život s ním spojili.
Svět a člověk.
YOUCAT otázka 4: Můžeme poznat Boží existenci svým pouhým rozumem?
Odpověď: Ano. Lidský rozum může s jistotou poznávat Boha.
Věříme, že člověk je stvořený „k Božímu obrazu“ (srov. Gn 1,26)Když Boha hledá, vždy určité "cesty", po nichž lze k Jeho poznání dojít, objeví. Východiskem "cest", jak se Jemu přiblížit, je hmotný svět a lidská osoba. Lidský rozum je schopen Boha poznat (31).
Příroda, kterou Bůh stvořil, k nám soustavně promlouvá. Na otevřené srdce člověka působí láska a všemohoucnost Boží, jak ji poznáváme z díla jeho rukou. Naše smysly mohou zachytit četná Boží sdělení, projevovaná přírodními jevy, a jim dokážeme porozumět (32; 33).
Svět nemůže mít svůj původ a cíl sám v sobě. Řád a krása světa poukazují nad své bytí, k Bohu. Každý člověk je otevřený pravdě, dobru a kráse. Slyší v sobě hlas svědomí, které ho nabádá k dobru a varuje před zlem. Ten, kdo moudře následuje tuto stopu, k Bohu dojde (34). Člověk má schopnosti, které mu umožňují poznat, že existuje jeden osobní Bůh, s nímž může ve víře navázat osobní vztah (35).
Poznání Boha podle Církve.
Církev učí, že Bůh může být poznán ze stvořených věcí přirozeným světlem lidského rozumu (36). Člověk však naráží na mnoho nesnází, které mu dospět k poznání pouhým rozumem znesnadňují. Lidský duch se totiž ve snaze o dosažení takových pravd dostává do potíží pod vlivem smyslů, představivosti, falešných vědeckých teorií, či vlastní žádostivosti (37). Proto člověk potřebuje být osvícen Božím zjevením (38). K pravému poznání Boha ovšem vede jen jedna cesta. Tou je Ježíš Kristus.
YOUCAT otázka 5: Proč lidé popírají Boha, když ho vlastně ani nedokážou obsáhnout svým rozumem?
Odpověď: Poznávat neviditelného Boha je pro lidského ducha nesmírná výzva. Mnozí se jí zaleknou. Mnozí nechtějí poznat Boha, aby nemuseli změnit svůj dosavadní život. Ten, kdo tvrdí, že ptát se na Boha je nesmyslné, protože taková otázka stejně nemá řešení, spokojuje se s příliš pohodlnou odpovědí.
Jak mluvit o Bohu?
YOUCAT otázka 6: Lze Boha definovat nějakými pojmy? Dá se o něm vůbec smysluplně mluvit?
Odpověď: Přestože my lidé jsme bytosti s vlastními hranicemi a ačkoliv se Boží velikost nikdy nevměstná do našich omezených lidských pojmů, můžeme o Bohu mluvit správným způsobem (39).
Abychom dokázali o Bohu něco vypovědět, pomáháme si nedokonalými obrazy a omezenými představami. Každé slovo o Bohu tedy vyslovujme s výhradou, že naše lidská řeč není přiměřená Boží velikosti. Proto máme zapotřebí své výpovědi o Bohu neustále tříbit a opravovat (40).
Všichni tvorové, obzvláště člověk stvořený k Božímu obrazu, mají určitou vzdálenou podobnost s Bohem. Proto když mluvíme o Bohu a o nás, můžeme hovořit o odlesku Jeho nekonečné dokonalosti, která se v nás zrdcadlí (41). Přitom si však musíme být vědomi toho, že naše lidská slova jsou vždy nedostatečná k vyjádření tajemství o Bohu a přesahují veškeré naše lidské představy o Něm (42). Lidská řeč je nikdy nedokáže plně vystihnout (43).
Na závěr.
Když člověk naslouchá poselství tvorstva a hlasu vlastního svědomí, může dosáhnout jistoty, že existuje Bůh, příčina a cíl všeho. Církev učí, že jediný a pravý Bůh, náš Stvořitel a Pán, může být s jistotou poznán skrze svá díla díky přirozenému světlu lidského rozumu. Vycházíme-li z mnohostranné dokonalosti tvorů, odlesků nekonečně dokonalého Boha, můžeme o Bohu opravdu mluvit, i když naše omezená mluva nevyčerpá jeho tajemství.
Vypracoval Matonick
Viz též všechna vypracovaná témata šestiletého projektu ČBK na www. Učící se církev - Signály - Matonick
Tento článek je přínosem k alespoň částečnému pochopení Boha. Svět bez Tvůrce toho všeho by neměl smysl. Tvůrce " n á h o d a ", je naprostý nesmysl.
Náhody byly Bohem ponechány satanu po svržení na zem
k jeho ničitelskému cíli.
Jeho ničitelským cílem je člověk a jeho duše. V tomto svém snažení je ale omezen svobodnou vůlí člověka.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.