25. NEDĚLE V MEZIDOBÍ - 23.9.2018
Liturgické texty.
Spravedlivý, o němž budeme číst z knihy Moudrosti, je ten, který je věrný Bohu, modlí se k němu a dodržuje přikázání Božího zákona. Naproti tomu bezbožníci svůj život staví přesně na opačných základech a ve všech dobách život spravedlivých ohrožují. Vrcholným dějstvím jejich úkladů se stala Golgota, kde ten, který je nejvýše spravedlivý, Ježíš Kristus, předkládal Bohu vroucí modlitby za své vysvobození z blížící se hanebné smrti. A bude z ní vzkříšen.
1. ČTENÍ Mdr 2, 12a. 17-20:Bezbožníci řekli: "Číhejme na spravedlivého, podívejme se, zda jsou pravdivá jeho slova, zkusme, jak to s ním skončí. Je-li spravedlivý Božím synem, Bůh se ho ujme a vysvobodí ho z ruky protivníků. Zkoušejme ho soužením a trápením, abychom poznali jeho mírnost a přesvědčili se o jeho trpělivosti. Odsuďme ho k hanebné smrti, zda nalezne ochranu, jak říká."
Z listu apoštola Jakuba plyne poučení, že Bůh vlévá dar moudrosti všem, kteří ho umí prosit a správně se k němu ve víře modlit. Mezi nimi pak vládne vzájemná tolerance, spravedlnost a pokoj. Ježíš ve své škole modlitby požadoval od svých učedníků v prvé řadě obrácení a čistotu srdce. Učil je, že nezřízená touha po majetku, vzájemná nenávist vedoucí k zabíjení, plnící jejich nitro, vyvolává konflikty a následně rozvrací jejich vztah s Bohem. Má smysl se pak vůbec modlit? Člověk se přece k Bohu nemůže modlit s pokryteckým srdcem, které se od Boha odvrátilo!
2. ČTENÍ Jak 3, 16-4, 3: Milovaní! Kde vládne nevraživost a sobeckost, tam je zmatek a kdejaká špatnost. Moudrost shora je však především čistá, dále pokojná, shovívavá, poddajná, plná milosrdenství a dobrých skutků, ne obojetná ani pokrytecká. Ti, kdo usilují o pokoj, rozsévají v pokoji semeno, jehož plodem je spravedlnost. Z čeho vznikají války, z čeho boje mezi vámi? Jen z vašich žádostí, které bojují ve vašich údech. Žádáte, ale nemáte; zabíjíte a nenávidíte, a přesto nemůžete dosáhnout ničeho; bojujete a válčíte, ale nic nemáte, protože neprosíte. Prosíte, a nic nedostáváte, protože prosíte špatně: chcete to potom rozplýtvat na své rozkoše.
V evangeliu podle Marka Ježíš zjevuje hlubinu lidské neschopnosti pochopit logiku Boží moudrosti. Pozemská moudrost je totiž zaměřena na osobní prospěch a snaží se ho dosáhnout za každou cenu. Bůh převrací lidské hodnoty. Přichází, aby nabídl lidem darem nový život. Jen ti nepatrní a jako děti bezbranní a čistí jsou způsobilí dojít za Ježíšem mezi prvními do náruče milujícího Otce. Modleme se proto dnes: Otče. Sešli nám shůry svého Ducha moudrosti a dej, ať v jeho síle proměňujeme svůj život v jedno velké dílo pokoje.
EVANGELIUM Mk 9, 30-37: Ježíš a jeho učedníci sestoupili s hory a procházeli Galilejí, ale on nechtěl, aby o tom někdo věděl. Poučoval totiž své učedníky a říkal jim: "Syn člověka bude vydán lidem do rukou, a zabijí ho, ale za tři dni po své smrti vstane." Oni však té řeči nerozuměli, ale báli se ho zeptat. Potom přišli do Kafarnaa. Když byl v domě, zeptal se jich: "O čem jste cestou rozmlouvali?" Oni mlčeli, protože cestou mezi sebou rozmlouvali o tom, kdo z nich je největší. ( Ježíš ) se posadil, zavolal si svých Dvanáct a řekl jim: "Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech." Pak vzal dítě, postavil ho před ně, objal ho a řekl jim: "Kdo přijme jedno z takových dětí kvůli mně, mne přijímá; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal."
Jaká modlitba?
je téma 314 dnešní katechetické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“- B II s odkazem na znění 2. čtení Jak 3,16—4.3 a Katechismus katolické církve (KKC) 2607-2619. YOUCAT 477 - 479.
Osnova:
a) Ježíš nás učí modlitbě
b) Ježíš vyslýchá modlitby
c) modlitba Panny Marie
Úvod.
Jako věřící křesťané můžeme přinášet Bohu v modlitbě svoje každodenní kříže v jistotě, že On je přítomen a naslouchá nám. Ježíšovo volání nám připomíná, jak máme v modlitbě přemáhat vlastní problémy a otevírat se i potřebám a utrpení druhých. Modlitba umírajícího Ježíše na kříži nás učí jak se modlit s láskou vůči mnoha našim bratřím a sestrám, kteří pociťují tíhu každodenního života, prožívají obtížné chvíle, trpí bolestí a nedostává se jim slov útěchy. Modleme se proto s myšlenkou na trpícího Krista, abychom i ve vlastním utrpení mohli pocítit lásku Boha, který nás nikdy neopouští.
Ježíš nás učí modlitbě.
Při úvahách o Ježíšově modlitbě se nám vybaví myšlenka, že drama modlitby se nám plně může zjevit přímo ve Slově, které se stalo tělem a stále přebývá mezi námi. Snažit se pochopit Ježíšovu modlitbu prostřednictvím toho, co nám o ní v evangeliu říkají jeho přímí svědkové, znamená přiblížit se k němu na dosah. Nejprve nazírejme, jak se modlí on a pak naslouchejme, co o modlitbě učí. Naše modlitby budou vyslyšeny (2598).
Ježíš nás učí modlitbě vlastním příkladem. Když se Ježíš modlí, už tím nás učí modlit se. Božskou cestou naší modlitby je Ježíšova modlitba k Otci. Jako vychovatel se nás ujímá tam, kde jsme, a postupně nás vede k Otci. Když se Ježíš obrací k zástupům, které jdou za ním, vychází z toho, co již znají z modlitby podle Staré smlouvy, a otevírá je novosti království, které přichází. Své učedníky postupně vychovává k modlitbě. Všechno jim vysvětluje, aby se později sami mohli stát mistry, učiteli modlitby v jeho církvi (2607).
YOUCAT otázka 477: Co znamená učit se od Ježíše? Odpověď: Učit se od Ježíše znamená vstoupit do jeho bezmezné důvěry, připojit se k jeho modlitbě a dát se jím vést krok za krokem k Otci.
Modlíme-li se v Ježíšově Duchu, především Otče náš, kráčíme v Ježíšových stopách a můžeme si být jisti, že neomylně dospějeme do Otcovy náruče. První podmínkou, kterou klade Ježíš ve své škole modlitby, je synovské obrácení srdce zcela zaměřené k Otci (2608). Obrácené, čisté srdce (srov. Mt 5,8) nám umožňuje uslyšet a uvidět Boha během naší modlitby a přilnout k němu. Syn nám otevírá přístup k Otci (2609). Učí nás synovské smělosti: „Proto vám pravím:Věřte, že všechno, oč v modlitbě prosíte, je vám dáno a budete to mít“ (Mk 11,24). A taková je síla modlitby víry: “Všechno je možné tomu, kdo věří“ (Mk 9,23); (2610; 2611).
Ježíš volá nejen k obrácení a k víře, ale také vybízí své učedníky k bdělosti, aby nezanedbali druhý příchod svého Mistra. Neboť při modlitbě bdící učedníci vyhlíží toho, který je a který přichází a neupadnou do pokušení (2612). Ježíš nabádá k modlitbě konané s naléhavostí, trpělivostí a s pokorou (srov.): „A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno“(Lk11,9); „Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde? (Lk 18,1-8); „Bože, smiluj se nade mnou hříšným“ (Lk 18,9-14);(2613).
Na takové modlitbě, ve které prosíme ve jménu Ježíšově, je založena jistota, že naše prosby budou vyslyšeny (2614). A navíc, je-li naše modlitba spojena s Ježíšovou, obdržíme od Otce „Ducha pravdy“ (srov. Jan 14,16-18); (2615).
Ježíš vyslýchá modlitby.
YOUCAT 478: Proč se můžeme spolehnout na to, že Bůh slyší naši modlitbu? Odpověď: Mnozí z těch, kteří prosili Ježíše za jeho pozemského života o uzdravení, byli vyslyšeni. Ježíš, který vstal z mrtvých, žije, naslouchá našim prosbám a přednáší je Otci.
Ježíš na modlitbu, která ho s vírou vzývá, obvykle odpovídá: „Jdi v pokoji, víra tvá tě zachránila“ (2616).
Modlitba Panny Marie.
To co Písmo vypovídá o Panně Marii, nám pomůže vyvodit několik závěrů o jejím modlitebním životě – a o její roli příkladu pro náš život.
YOUCAT otázka 478: Čemu se můžeme přiučit ze způsobu, jakým se modlila Maria?
Odpověď: Učit se modlitbě od Marie znamená připojit se k jejím slovům: „Ať se mi stane podle tvého slova!“(Lk 1,38); (2617). Modlitba je v konečném důsledku sebeodevzdáním, kterým odpovídáme na Boží lásku. Říkáme-li spolu s Marií „ano“, dáváme tak Bohu možnost, aby žil svým životem v našem životě.
Evangelium nám ukazuje, jak se Maria s vírou modlí a přimlouvá v Káně (2618), Mariin chvalozpěv (Magnificat) – srov. Lk 1,46-55 - je zároveň zpěvem Matky Boží, zpěvem díkůvzdání za plnost udělených milostí v díle spásy (2619).
Na závěr.
Procházením evangeliem zjišťujeme, že Pán je v naší modlitbě partnerem, přítelem, svědkem a učitelem. V Ježíši se zjevuje novost našeho dialogu s Bohem: synovská modlitba, kterou Otec od svých dětí očekává. Od Ježíše i od jeho matky Marie se učíme, jak nám neustálá modlitba pomáhá interpretovat vlastní život, uskutečňovat naše rozhodnutí, rozpoznávat a přijímat naše poslání a denně plnit jeho vůli, která je jedinou cestou k uskutečnění naší existence.
Vypracoval Matonick
Viz též všechna vypracovaná témata šestiletého projektu ČBK na www. Učící se církev - Signály - Matonick
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.