23. NEDĚLE V MEZIDOBÍ - 9.9.2018
Liturgické texty
Protiváhou Božího soudu nad těmi, kteří chovají vůči Izraeli nepřátelství je podle proroka Izaiáše oslava Bohem vyvoleného lidu. Rozkvět, blahobyt a bohatství jsou ovocem radikální proměny, kterou přivodil svým mocným působením sám Bůh. Až přijde očekávaný Mesiáš, nastane nové období spásy, v němž chudoba lidu bude navždy přemožena, neboť touha po opravdovém štěstí dosáhne svého dokonalého naplnění v patření na Boha tváří v tvář a v Boží blaženosti.
1. ČTENÍ Iz 35, 4-7a:Řekněte malomyslným: "Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás! " Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých. Tu poskočí chromý jak jelen a zaplesá jazyk němého, neboť na stepi vyprýští vody, potoky na poušti. Vyprahlá země se změní v močál, a žíznivá půda v prameny vod.
Apoštol Jakub v jednom ze svých listů vyzývá křesťany, aby nedělali rozdíly mezi lidmi podle toho, kolik má kdo majetku. Podle něj je patrné, že Bůh si vyvolil chudobné, aby jim změnil jejich tíživou situaci tím, že ještě v tomto světě je obohatí vírou a po smrti jim dá věčný život. Jako není bohatství samo o sobě zlem, tak zase chudoba není ještě morálním dobrem. Řeč o chudobě se zde netýká stavu peněženky, nýbrž stavu srdce a mysli, stavu ducha.
2. ČTENÍ Jak 2, 1-5: Moji bratři, s vírou v našeho božského Pána Ježíše Krista nesmíte spojovat stranictví k lidem. Když k vám do shromáždění vejde muž se zlatými prsteny na rukou, ve skvělém oděvu, a vejde také chudák v obnošených šatech, vy jste samá pozornost k tomu, který je nádherně oblečen, a řeknete mu: "Prosím, posad' se tady na čestné místo." Ale tomu chuďasovi řeknete: "Ty stůj tamhle" nebo ;,Sedni si tady u mých nohou." Neděláte tak rozdíly navzájem mezi sebou, nestáváte se soudci podle špatných zásad? Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil bůh právě chudé v očích světa, aby byli skrze víru bohatí a dědici Království, které slíbil těm, kdo ho milují?
V úžasu lidu nad zázraky uzdravení nemocných Ježíšem se na konci úryvku Markova evangelia zrcadlí biblické vyprávění o stvoření. Slova „Dobře všechno udělal“ se odvolávají na knihu Geneze, podle níž všemohoucí Bůh Stvořitel viděl, že všechno co stvořil, je dobré. Ježíš hovořil o lidské nouzi. Jednal a snažil se nemocným a trpícím lidem poskytovat konkrétní pomoc. Přetvářel je ve stvoření nová, zdravá a bohatá na těle i duchu.
EVANGELIUM Mk 7, 31-37: Ježíš odešel z tyrského kraje a šel přes Sidón územím Desetiměstí ke Galilejskému moři. Přivedli k němu hluchoněmého a prosili ho, aby na něho vložil ruku. Vzal ho stranou od zástupu, vložil mu prsty do uší, dotkl se slinou jeho jazyka, vzhlédl s povzdechem k nebi a řekl: "Effatha! ", to znamená: "Otevři se!" A otevřel se mu sluch, rozvázal se mu jazyk a mluvil správně. Ježíš jim pak přikázal, aby o tom nikomu neříkali. Čím více však jim to přikazoval, tím více to rozhlašovali. Byli celí užaslí a říkali: "Dobře všechno udělal, i hluchým dává sluch, i němým řeč ".
Osvobození od majetku – chudoba
je téma 312 dnešní katechetické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“- B II s odkazem na znění 2. čtení Jak 2,1-5 a Katechismus katolické církve (KKC) 2544-2548; YOUCAT 466,467.
Osnova:
a) chudoba srdce
b) chci vidět Boha
Úvod.
Chudoba prý člověka šlechtí. Podle některých politiků by toto rčení u nás mělo platit zejména pro církve. Dnes je svatý František z Assisi pro nekatolíky patrně nejsympatičtějším katolíkem. S jeho jménem bývá totiž hmotná chudoba vedoucí až ke svatosti obvykle spojována. O chudobě však lze mluvit z více hledisek, neméně tak významných jako je chudoba materiální: o chudobě mysli, ducha, srdce i o chudobě víry v Krista. Bůh nechce po každém z křesťanů, kteří tvoří tělo a údy církve, aby se zřekli úplně všeho, žili v bídě někde v lese a chodili oblečení v šatech z pytloviny. Být chudý podle evangelia znamená hlavně umět se zříci toho, co nutně k životu nepotřebuje.
Ježíš o lidské nouzi nejen hovořil. Jednal a snažil se trpícím lidem, třeba nemocným, konkrétní pomoc poskytnout. Dnes se pokouší moderní společnost řešit sociální, zdravotní a morální problémy především organizovanými, drahými profesionálními službami. Jestliže chce církev rozpoznávat znamení času, musí i ona své služby člověku nabízet v kvalitní formě, aby se síla křesťanských hodnot ve společnosti neprojevovala jen slovy, ale i skutky.Mnoho let chátral zablokovaný zkonfiskovaný majetek církve, o který se nikdo pořádně nestaral, neinvestoval do něj. Nyní byl církvi vrácen. Někteří politici však přesto chtějí uspět ve své další agitaci při získávání voličů spojením dvou odlišných motivů – starosti o chudé a závisti vůči bohatším. Má být katolická církev chudá? Chceme chudobnou církev?
YOUCAT otázka 466: Co je to závist a jak proti ní v nitru bojovat?
Odpověď: Závist je pocit smutku a hněvu při pohledu na majetek druhého člověka a nezřízené přání si přivlastnit to, co má druhý. Ten, kdo přeje druhým zlo, dopouští se závažného hříchu. Závist však neovládne srdce toho, kdo se raduje z úspěchů a darů druhých lidí, kdo uvěří v láskyplnou péči Boha věnovanou i jemu samému, kdo zaměří své srdce na skutečné bohatství, které už nyní dostáváme v Duchu svatém - podíl na Božím království.
Chudoba srdce.
Ježíš žádal od svých učedníků, aby mu dávali přednost přede vším a přede všemi a nabízí jim: aby se zřekli všeho, co mají (srov. Lk 14,33), aby se odpoutali od bohatství (2544) a aby přilnutí k majetku jim nebránilo postupovat k dokonalé lásce (2545).
Podle ducha evangelijní chudoby odpoutanost od bohatství a odevzdanost do Boží prozřetelnosti nás zbavuje obav ze zítřka. Stačí začít celým srdcem hledat toho, kdo dokáže naplnit naši duchovní prázdnotu a kdo naši chudobu dokáže proměnit v bohatství.
Proto Ježíš říká “Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království“ (Mt 5,3) a vede lidi k tomu, aby zachovávali „ducha chudoby“, aby se snažili mít „duši chudého". To není schválení nouze a bídy, ale je to nový postoj k věcem: dobře jich užívat a být nad nimi, ne v jejich vleku. Člověk duchem chudý ví, jak je ve všem závislý na Bohu. Od Boha očekává celé své štěstí. Ti, kdo jsou duchem chudí, jsou už na cestě k největšímu bohatství: Bůh sám je jejich bezpečí a štěstí; (2546; 2547).
YOUCAT otázka 467: Proč od nás Ježíš žádá „chudobu srdce“?
Odpověď: „On. Ačkoliv bohatý, stal se pro vás chudým, abyste vy zbohatli z jeho chudoby“ (2 Kor 8,9b).
Chci vidět Boha.
Touha po opravdovém štěstí osvobozuje člověka od nezřízeného lpění na statcích tohoto světa, aby dosáhla svého naplnění v patření na Boha s Boží blažeností. „Příslib, že budeme vidět Boha, přesahuje jakékoliv štěstí. V Písmu ‘vidět’ je tolik co vlastnit.Kdo vidí Boha, dosáhl všeho dobra, na které je možno pomyslet“(Sv. Řehoř). (2548).
Na závěr:
Několik myšlenek Tomáše Halíka z jeho knihy „Stromu zbývá naděje“:
Tradice křesťanského sociálního myšlení odedávna rozlišovala bídu (člověk nemá to, co nutně potřebuje), chudobu (člověk má jen to, co vskutku ke svému životu potřebuje a nic navíc) a bohatství (člověk má víc, než potřebuje).
Bída je zlo, které má být překonáváno či alespoň mírněno všemi rozumnými a spravedlivými prostředky. Bohatství je zlo samo o sobě. Ale je též rizikovým stavem, který může vést k zatvrdnutí srdce.
Chudoba je tradičně chápána jako ideální stav pro člověka, který se chce věnovat „duchovnímu životu“: nemusí se rozptylovat přemírou starostí, ani zápasem o holé přežití, ani odpovědností za správu majetku. Oproti člověku chudému je bohatý člověk vystaven mnohem většímu riziku, že propadne lakomství, pýše, nenasytnosti i ostatním neřestem vedoucím ke hříchu. Zůstat „chudý duchem“, to znamená zachovat si "ducha chudoby", není snadné.
Jako bohatství samo o sobě není zlem, tak zase chudoba není ještě morálním dobrem. Řeč o chudobě se zde netýká stavu peněženky, nýbrž stavu srdce a mysli, stavu ducha. Bohatý člověk může být chudý v duchu a naopak člověk chudý nemusí být vždy chudý v duchu, když závidí ostatním a je nespokojen. Chudý v duchu je spokojený s tím co má, raduje se i z cizích věcí, z cizí krásy, užívá věcí k prospěchu svému i druhých lidí.
Vypracoval Matonick
Viz též všechna vypracovaná témata šestiletého projektu ČBK na www. Učící se církev - Signály - Matonick
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.