Témata k nedělní a sváteční liturgii

POSLÁNÍ MESIÁŠE - vysvobodit nás ze smrti, vybudovat nám pro věčnost království pokoje, spravedlnosti a spásy - téma 337 - SVÁTEK KŘTU PÁNĚ 13.1.2019

10. 1. 2019 13:44

SVÁTEK KŘTU PÁNĚ – 13.1.2019 - neděle

Liturgické texty k bohoslužbě slova

  • Komentář k 1. čtení z knihy proroka Izaiáše  (I C)   Iz  40,1-5.9-11: 

Izaiášova „kniha útěchy“, ze které dnes budeme číst, byla významným poselstvím naděje, kterým prorok povzbuzuje svůj ponižovaný a zotročovaný národ. Blíží se den Pánova  příchodu, hodina odpuštění. Bůh brzy vysvobodí ty z jeho lidu, kteří mu zůstali věrní. Hospodin jako pastýř kolem sebe shromáždí svůj lid silou své lásky.  Začne se uskutečňovat  mesiánské království pokoje, spásy a spravedlnosti.

1. ČTENÍ Iz 40,1-5.9-11: Těšte, těšte můj národ – praví váš Bůh. Mluvte k srdci Jeruzaléma, volejte k němu, neboť je skončena jeho robota, odčiněna jeho vina, vzal totiž z Hospodinovy ruky dvojnásob za všechny své hříchy. Hlas volá: “Na stepi připravte Hospodinovi cestu, v pustině urovnejte stezku našemu Bohu! Každé údolí ať se zvýší a každá hora a pahorek ať se sníží! Co je kopcovité, ať je nížinou, co je hrbolaté, ať je rovinou! Zjeví se Hospodinova velebnost; každé tělo uzří jeho spásu. Hospodinova ústa to řekla.”  Vystup na vysokou horu, Sióne, který hlásáš radostnou zvěst, mocně pozvedni svůj hlas, Jeruzaléme, který hlásáš radostnou zvěst! Neboj se, nahlas řekni judským městům: “Hle, váš Bůh! Hle, Pán, Hospodin, přichází v síle, jeho rámě mu dává vládu. Hle, u sebe má svou mzdu, před sebou má svůj zisk. Jako pastýř pase své stádo, svým ramenem je shromažďuje, ve svém klínu beránky nese, ovce s mláďaty pomalu vede.” 

  • Komentář ke 2. čtení z listu apoštola Pavla   (I C)    Tit  2, 11-14; 3, 4-7:

Apoštol Pavel připomíná v listě Titovi význam  osoby Ježíše Krista, v němž jediném máme přístup k vysvobození ze hříchu a k záchraně.  Boží Syn  je svrchovaným zjevením Pánovy lásky k lidstvu. On je ideálem křesťanského života všech křesťanů a každého společenství církve. Ježíš Kristus přišel mezi nás, aby vrchovatě naplnil mesiánské naděje vyvoleného národa výkonem trojí funkce: kněze, proroka i krále.

2. ČTENÍ Tit 2,11-14;3,4-7: Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem. Vede nás  k tomu, abychom se odřekli bezbožného života a světských žádostí a žili v tomto nynějším věku rozvážně, spravedlivě a zbožně a přitom očekávali v blažené naději slavný příchod našeho velikého Boha a spasitele Krista Ježíše. On vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z každé špatnosti a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v konání dobrých skutků.  Projevila se dobrota Boha, našeho spasitele, a jeho láska k lidem; ne snad proto, že my jsme vykonali něco dobrého, ale ze svého milosrdenství nás spasil v koupeli znovuzrození a obnovení Duchem svatým. Toho na nás vylil v hojnosti skrze našeho spasitele Ježíše Krista, abychom – ospravedlněni jeho milostí – dostali jako dědictví vytoužený věčný život.  

  • Komentář k evangeliu podle  Lukáše  ( IC )   Lk  3, 15-16.21-22:    

Apoštol Lukáš v evangeliu vysvětluje, že Ježíšův křest je významnější a bohatší než křest Janův, neboť skrze něj se Ježíš lidstvu představuje jako Mesiáš a Boží Syn.  Ježíš má ve světě dvojí úkol. Bůh Otec  ho posílá na svět jako Mesiáše a pro jeho poslání spasitele všech lidí jej vybavuje mocí svého svatého Ducha. Ježíš je také Otcův milovaný Syn, viditelná tvář samotného Boha, ten, který lidstvu zjevuje slovo, jež slyšel od svého Otce 

EVANGELIUM Lk 3,15-16.21-22:  Lid byl plný očekávání a všichni uvažovali o tom, zdali Jan není Mesiášem. Jan jim všem na to říkal: „Já vás křtím vodou. Přichází však mocnější než já; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u opánků. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.“ Když se všechen lid dával pokřtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe, Duch svatý sestoupil na něj  v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení.“

Poslání Mesiáše

je téma 337 dnešní katechetické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“- C II s odkazem na znění  1. čtení Iz 42,1-4.6-7 a Katechismus katolické církve (KKC) 430-451;  YOUCAT 72,73.                                                    

Osnova:

a) Ježíš – „Bůh zachraňuje“

b) Kristus – pomazaný, Mesiáš

c) jednorozený Syn Boží

d) Pán – Hospodin

Vyznáváme: „Věřím v Boha … i v Ježíše Krista Syna jeho jediného, Pána našeho,…“

Ježíš – „Bůh zachraňuje“. 

Jméno Ježíš pochází z řeckého Jesús, odvozeno z hebrejského Ješua: „Jahve je záchrana“. Dítě zrozené z Panny Marie je nazváno Ježíš, „protože vysvobodí svůj lid od hříchů“ ( srov. Mt 1,21); (430).

YOUCAT otázka 72: Co znamená jméno „Ježíš“? Odpověď: Ježíš znamená v hebrejštině: „Bůh zachraňuje“. 

V Písmu čteme, že jsme od narození všichni hříšníky, a že skutečně potřebujeme být spaseni (srov. Řím 5,12). Nemůžeme se však spasit sami. A nikdo nás nemůže spasit, protože podobně jako my, i on je hříšník a  potřebuje spasení (srov. Řím 3,10). Ale spasení je možné  a dostupné, protože Bůh poskytl prostředky, jak hříšníka spasit. Hříšníkovi nezbývá, než hledat spásu ve vzývání jména Boha Vykupitele (431). Jen jméno Boží, které je přítomno v osobě jeho Syna, přináší spásu, „neboť pod nebem není lidem dáno žádné jiné jméno, v němž bychom mohli dojít spásy“ (Sk 4,12); (432). „Jeho Bůh ustanovil jako smírnou oběť“ (Řím 3,25) a skrze něj „usmířil svět se sebou“ ( srov. 2 Kor 5,19); (433). V Ježíšově jménu, které je „nad každé jiné jméno“( srov. Flp 2,9-10), konají jeho učedníci zázraky (srov. Mk 16,17) a zlí duchové se bojí jeho jména ( srov. Sk 16,16-18); (434). Ježíšovo jméno je středem křesťanské modlitby, mnozí křesťané umírají s jediným slovem: „Ježíš“ na rtech (435).

Kristus – pomazaný, Mesiáš.

Jméno Kristus je odvozeno z řeckého Christos, což je překlad hebrejského mašiah (mesiáš), „pomazaný“. V Izraeli bývali ve jménu Boha pomazáni ti, kteří mu byli zasvěceni k poslání, které jim svěřil. Byli to králové, kněží a někdy i proroci. Takový měl být i očekávaný Mesiáš. A Ježíš mesiánskou naději vyvoleného národa vrchovatě naplnil ve své trojí funkci kněze, proroka i krále (436).

YOUCAT otázka 73: Proč se Ježíš nazývá i Kristus“? Odpověď: V kratičkém prohlášení „Ježíš je Kristus“ je vyjádřen základ křesťanské víry: Ježíš, prostý syn tesaře z Nazareta, je vytouženým Mesiášem a Zachráncem.

Ježíšovo narození bylo zvěstováno jako narození Krista - Mesiáše (srov. Lk 2,11). Byl počatý jako svatý z Ducha svatého (srov. Mt 1,20), narozený jako potomek z Davidova mesiášského rodu (srov. Mt 1,16); (437), posvěcený pomazáním k božskému poslání (438). Už mnozí současníci Ježíše uznali, že Ježíš  má základní rysy mesiášského „Davidova syna“, kterého Bůh slíbil Izraeli (439). Sám Ježíš odhalil vlastní obsah své mesiášské důstojnosti  jako Syna člověka, „který sestoupil z nebe“   ( srov. Jan 3,13), jako trpící Služebník, který „dal svůj život jako výkupné za mnohé“ ( srov. Mt 20,28). To vše potvrzuje po vzkříšení Ježíšově apoštol Petr: „Pánem a Mesiášem ustanovil Bůh právě toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali“ (Sk 2,36); (440).

Jednorozený Syn Boží.

Spojení obou jmen: "Ježíš Kristus" je nejhlubším a nejkratším vyznáním víry, neboť vyjadřuje, že Ježíš Kristus je pravý Bůh a zároveň pravý člověk přinášející člověku záchranu (spásu). Je-li slíbený Král-Mesiáš ve Starém zákoně nazýván Božím Synem,  nevyplývá  z toho nutně, že  byl už ve své době považován za většího než člověk. Takový titul byl tehdy králům udělován (441). Něco jiného je, když Petr vyznává, že Ježíš je „Mesiáš, Syn živého Boha“ (Mt 16,16) a Ježíš mu slavnostně odpovídá: „Nezjevilo ti to tělo a krev, ale můj nebeský Otec“ (srov. Mt 16,17); (442). Na otázku velerady: „Ty jsi tedy Boží Syn?“ potvrzuje: „Vy správně říkáte, já jsem“ (Lk 22,70); (443) a Jan nám ho představuje se jako „jediného Syna Božího“ (Jan 3,16); (444).  Po zmrtvýchvstání se ukáže Ježíšovo božské synovství: „duchem svatosti se prokázal jako mocný Boží Syn tím, že vstal z mrtvých“ (Řím 1,4); (445).

Pán – Hospodin. 

V řeckém překladu starozákonních knih je jméno, jímž se Bůh představil Mojžíšovi, přeloženo výrazem „Kyrios“ (Pán - Hospodin). Nový zákon pak užívá tento titul jak pro Boha Otce, tak i pro Ježíše, který je tím uznáván za Boha (44 6).  A Ježíš během svého veřejného života svou božskou svrchovanost nad zákony přírody, nemocemi, zlými duchy, smrtí a hříchy, nezakrytě prokazuje (447). Jménem „Pán“ je také mnohými osobnostmi oslovován a je mu vzdávána úcta: „Pán můj a Bůh můj“ (Jan 20,28); (448). Tím, že první vyznání víry církve připisují Ježíšovi božský titul Pána, vyhlašují od samého počátku (srov. Sk 2,34-36), že moc, čest a sláva, náležející Bohu Otci, se vztahují také na Ježíše ( srov. Flp 2,6); (449) a že Ježíš jako Pán,  je klíčem, středem a cílem celých lidských dějin (450). Proto obsahuje křesťanská modlitba titul „Pán“, ať ve výzvě k modlitbě: „Pán s vámi“, nebo na závěr modlitby: „skrze našeho Pána, Ježíše Krista“.  „Amen, přijď, Pane Ježíši!“ ( srov. Zj 22,20); (451).

Na závěr

Jméno „Ježíš“ znamená „Bůh zachraňuje“, jméno „Kristus“ značí „Pomazaný - Mesiáš. Ježíš je „Boží Syn“ pro svůj jedinečný vztah k Bohu, jeho Otci: on je Otcův jednorozený Syn a sám Bůh a jméno „Pán“ vyznáváme pro jeho božskou svrchovanost, ve kterou jako křesťané pod vlivem Ducha svatého věříme a říkáme, že Ježíš jeMesiáš, jehož stěžejním posláním je konečná spása nás hříšníků.

Vypracoval Matonick

Viz též všechna vypracovaná témata šestiletého projektu ČBK na www. Učící se církev - Signály - Matonick

Zobrazeno 498×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio