„Hospodin stvořil člověka ze země a do ní ho zase navrací. Vyměřil lidem omezenou délku života a dal jim moc nade vším, co je na zemi . Podle své vůle je vybavil silou, učinil je takové, aby byli jeho vlastním obrazem. Uložil všem tvorům, aby se člověka báli, jemu pak , aby panoval i nad šelmami a ptactvem. Obdrželi od Hospodina do užívání pět činností; jako šestou jim daroval schopnost rozlišovat a jako sedmou slovo vykládající jeho činnosti. Dal lidem jazyk a oči a uši, schopnost rozhodování a mysl k přemýšlení. Naplnil je chápavostí a rozumností a ukázal jim, co je dobré a co zlé“ ( Sirachovec 17,1-7) .
Když Bůh umístil do zahrady Eden strom poznání dobra a zla Adam s Evou měli možnost vybrat si buď Boha poslechnout, nebo neposlechnout. Adam s Evou měli naprostou svobodu a mohli dělat vše, co chtěli. Jako „svobodné“ bytosti, byli schopni činit rozhodnutí, schopni rozhodnout se mezi dobrem a zlem. Byli opravdu svobodní. Měli možnost si vybrat.
Na samotném stromě ani na jeho ovoci by nebylo nic tak špatného či zlého. Šlo však o skutek neposlušnosti, který otevřel Adamovi a Evě oči, ale směrem ke zlu. Jejich hřích – neposlušnost Bohu – uvedl hřích a zlo na celý svět i do jejich životů. Snězení ovoce, jako výraz neposlušnosti Bohu, bylo tím, co dalo Adamovi a Evě poznání zlého.
Rozhodli se ze své vlastní a svobodné vůle, že Boha neposlechnou a že sní ono zakázané ovoce. Následky – zlo, hřích, utrpení, nemoc a smrt – sužují od té doby celý svět. Rozhodnutí Adama a Evy vedlo k tomu, že každý člověk se rodí s hříšnou podstatou a tíhne k hříchu. Právě kvůli rozhodnutí Adama a Evy musel Ježíš Kristus zemřít na kříži a prolít za nás svou krev. Vírou v Krista můžeme být svobodní jak od následků hříchu, tak i od hříchu samotného.
Na závěr úvahy opět Sirachovec (8,15): „Nedávej se na cestu s tím, kdo je příliš odvážný, aby tě nepřivedl do nebezpečí; bude jednat podle vlastní vůle a zahyneš spolu s ním jeho nerozumností“.
https://staryvlk.signaly.cz/1903/svobodna-vule
...jaké mohou být následky hříchu... bych spíše řekl "jaké budou." ...Proto, aby Adam s Evou byli nuceni udělat rozhodnutí - rozhodně ne. Satan se rozhodl vyzkoušet nemilejšího Božího tvora, tvora, který byl stvořen podle Boží podoby. Eva to prohrála, protože se s ním začala bavit a začala lhát, protože ďábel začal se lží, na které bylo kousek pravdy. A tady se můžeme podívat na evangelium minulé neděle, kde satan pokouší Krista. Používá úplně stejný způsob, ale na rozdíl od Evy je neúspěšný.
Ano. Eva se ovšem rozhodla hadovi naslouchat z vlastní svobodné vůle a prohrála. Jako miliardy lidí dalších k jejich škodě. U Ježíše neměl šanci.
Ano, ale byl mnohem rafinovanější. U Evy stačila nenápadná lež, u Ježíše musel začít s vyčerpáním sil a provokovat Písmem, protože si byl vědom, s kým soupeří
"Byli opravdu svobodní. Měli možnost si vybrat."
Možnosti výběru vám nezakládají to, že vaše rozhodnutí bude na základě nějaké svobodné vůle. Například, při loupežném přepadení můžete dostat taky na výběr: peníze nebo život. Lidský mozek se rozhoduje stejně ať už si vybírá z nabídky jednoho yogurtu nebo dvou nebo více yogurtů.
"Bůh nechtěl, aby Adam s Evou zhřešili."
Je dost nemožné, prakticky vyloučené, aby Bůh něco nechtěl.
"Proč potom Bůh dopustil, aby Satan Adama a Evu pokoušel?"
Au, takovou otázku si už přece nikdo rozumný neklade. Máme tu přece tzv. syndrom Supermana. Proto takové otázky už nikdo neklade. Položit však otázku můžeme: proč prostě nad tím rozhodnutím Adama a Evy na základě - podle vás - svobodné vůle, nad tím Bůh jenom "nemávl rukou".
"A tady se můžeme podívat na evangelium minulé neděle, kde satan pokouší Krista. Používá úplně stejný způsob, ale na rozdíl od Evy je neúspěšný."
"Ano, ale byl mnohem rafinovanější. U Evy stačila nenápadná lež, u Ježíše musel začít s vyčerpáním sil a provokovat Písmem, protože si byl vědom, s kým soupeří"
VVRH, vy asi budete dramaturgii nepolíbený?
Ona však byla jen slabá důvěřivá žena a ten zlý had tehdy v plné kondici. Až do doby než mu rozdrtili hlavu: „Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“ (Gen 3,15). Ostatně spousta takových prolhaných hadů nám našeptává jedy dodnes. A mnohý z nás jim podlehne obdobně. Se svobodnou vůlí.
"Ona však byla jen slabá důvěřivá žena a ten zlý had tehdy v plné kondici.
To nedává žádný význam. Přece sám píšete, že následky přišli až potom. Kde jste teda najednou vzal Evu, jako slabou a důvěřivou?
A když byla podle vás Eva stvořena slabá a důvěřivá, jak se má pak takový popis osoby k tomu, aby se právě taková osoba mohla rozhodovat na základě svobodné vůle?
@VVRH: "U Evy stačila nenápadná lež... " : Tak mi přišlo najednou tý Evy trochu i líto, když jsem si ji představil jako slabou, důvěřivou pannu pod stromem vedle toho nebezpečnýho, zlýho a jedovaýho hada.
Psal jsem, a nevycucal jsem si to z prstu, že Adam s Evou měli mnohem větší poznání Boha, byli si tedy vědomi i následků porušení dohody s Bohem, se kterým jim bylo tak hezky v Ráji a po učinění hříchu jim bylo velmi zle. Tak to hřích vlastně působí pořád. Když hřeším, vidím nějaké dobro pro sebe, ale pak je mi z něj špatně.
spitfire: Vaše otázka ke mně je jistě dobrá, ale poněkud ji nerozumím. Pokuste se mi ji postavit jinak, abych Vám mohl odpovědět, je-li toho třeba.
Nesouhlasím s tvrzením, že strom poznání je sám o sobě i s ovocem na něm dobrý. Z logiky věci, jestli je někde jen čisté dobro, musí být zlo někde svázáno (minimalizováno) a toho svázání je na stromu poznání.
Dále pak si hodně lidí myslí, že Bůh nějak ztrestal lidi za jezení z toho stromu. Taky nepravda. Bůh naopak lidi varoval před tím "ovocem" a jasně řekl, že pokud ho sní tak důsledek toho "snězení" je smrt !!!!.
15A Hospodin, Bůh, vzal člověka a usadil ho v zahradě Édenu k obdělávání jí a ke hlídání jí.16A Hospodin, Bůh, člověku rozkázal výrokem: Ze všeho stromoví zahrady smíš libovolně jíst,17ale ze stromu poznání dobra a zla, z něho jíst nebudeš, neboť v den svého pojedení z něho jistotně budeš muset umřít.
Napsal jsem, ale nebylo zveřejněno, přesto, že jsem trvale přihlášen již přes více jak deset let.
Lituji.
@staryvlk: Vážený příteli. Odkazuji ještě jednou na zveřejněný Váš článek na Signálech dne 10.3.3019. Byly k němu i další komentáře. Srdečně Vás pozdravuji. https://staryvlk.signaly.cz/1903/svobodna-vule
"A tady se můžeme podívat na evangelium minulé neděle, kde satan pokouší Krista. Používá úplně stejný způsob, ale na rozdíl od Evy je neúspěšný."
"Ano, ale byl mnohem rafinovanější. U Evy stačila nenápadná lež, u Ježíše musel začít s vyčerpáním sil a provokovat Písmem, protože si byl vědom, s kým soupeří"
VVRH, vy snad předpokládáte, že by mohl být satan úspěšný?
Pokud takovou možnost nepředpokládáte, pak je otázkou, proč tam taková pasáž je.
Častým důvodem bývá opakování něčeho důležitého, podstatného... . V tom pokoušení na poušti satan rozhodně rafinovaný není. Ty jeho zkoušky jsou tak toporné a návodné, až se zdá, že je ta postava někým navedena. Když to vykrátíme, zůstane nám záměr autora. Chce něco z opakovat, zvýraznit a kdo jiný by měl provést rekapitulaci (inventuru) než hlavní postava. V instruktážním textu by to bylo snadné. V příběhu naopak můžete ztratit věrohodnost, když tam v pálíte do textu jiný, (supra)žánrově odlišný text. V té době čtenář nebyl na takovou postmodernu v literatuře zvyklej, takže to nějak zaonačit musíte v rámci příběhu. Když bude hlavním postavou pan Plus, kdo myslíte, že bude tím kdo bude deklamovat úkoly pro pana plus. Ano, pan Mínus.
Spitfire, díky za Vaši úvahu. V dogmatice se nad možností Ježíšova neúspěchu ve zkoušce uvažovalo, když to zkrátím, že možný neúspěch Pána Ježíše je zhola nemožný asi jakoby jasný premiant neměl uspět v jednoduchém úkolu nějaké zkoušky.
Úvaha v souvislosti s prvními lidmi a Pokušením Páně mě tak nějak napadla, ale vzato logicky mezi těmi příběhy by pak hlavní roli hrál ďábel a máte pravdu, že tady něco nesedí a úvaha by se měla jít jiným směrem.
Těžko to obhájit tezí, že evangelista Lukáš v Ježíši vidí druhého Adama.
"V dogmatice se nad možností Ježíšova neúspěchu ve zkoušce uvažovalo"
To muselo být potom dost jalové uvažování. Ten váš příklad s premiantem není přesný (exaktní). Správný příklad si raději vypůjčte z matematiky.
Ano, každé přirovnání pokulhává
Nevím, jestli pan profesor uvažoval jalově, spíše můj výklad toho uvažování je značně jalový, neb jinak to nejde, jelikož jsem byl rád, že jsem dal dohromady bakaláře - na profesuru fakt nemám.
Taky si moc nevzpomínám, že by Staryvlk byl někdy ve výběru blogů, byť by si to zasloužil mnohem více, než to, co se poslední dobou do výběrů předkládá.
První dva lidé byli Bohem stvořeni se svobodou rozhodování, a usazení v tzv. "Ráji",
kde byly pro jejich další život ,časově neomezené, absolutně dobré podmínky.
Ale nebylo to "zadarmo".
Cenou bylo, jak správně využijí dalšího daru, a to jejich svobody rozhodování (SVOBODNÉ VŮLE) !
V tom však zklamali a vše ostatní byl následek.
Proč tedy o velikonoční noci se zpívá v exultetu: "ó, šťastná vina..."? Velmi dlouho jsem nad tím uvažoval, již od ministrantského věku. Je to nesmírně krásná myšlenka toho chvalozpěvu, ale přes celé dětství mi to opravdu nedávalo smysl.
"V tom však zklamali a vše ostatní byl následek."
To znamená být ve vleku událostí. u ateismu se to snad dá pochopit, ale u náboženství to nemá žádný význam.
Psát v tomto bodě o svobodném rozhodování respektive svobodné vůli je nonsens. Existuje už na to vědecký obor, který poukazuje na to, když budu ten závěr parafrázovat, že když doprostřed zahrady dáte strom a uživatele té zahrady budete nabádat, že se toho stromu nemají ani dotknout, tak se vám (tímto počínáním) ve skutečnosti podařil pravý opak.
Nebylo původně řečeno ani dotknout, ale neměli pojídat. Ono ani dotknout řekla Eva, když mluvila s hadem.
Však to byla parafráze. Stačí, že to tak funguje.
Ano funguje, ale mnozí o tom nevědí.
Vojtěch Hýbl... :
Není jasné, proč bychom měli jásat nad svou vinou, tedy
nad porušením Božího příkazu, tedy nad svým hříchem.
spitfire :
Myslím, že svobodnou vůli nelze považovat "za vlek událostí". Vlekem událostí je spíš TREST, který následuje po vědomě špatném použtí naší svobodné vůle, která byla lidem ponechána, aby se mohli i v tzv. pozemském životě svobodně rozhodovat jít s Bohem, nebo proti Bohu.
Ano, není, ale utkvěl mě ten verš v paměti jako žádný jiný z celého exultetu. Když nasloucháme jáhnovi, který na prvním místě ze všech přítomných na slavnosti velikonoční vigilie má tento chvalozpěv zpívat, dozvíme se i odpověď, která nás má vést celým životem a denně si ji připomínám. Je odpovědí na to proč jsme obrazem Božím a máme svobodnou vůli.
Několik veršů z Exultet o velikonoční vigilii - začátek a závěr: Zajásejte již, zástupy andělů v nebi! Zaskvějte se v slávě, božská tajemství! K vítězství tak mocného Krále zazni, polnice, a zvěstuj spásu! Raduj se i ty, země, zalitá tak oslnivou září a tonoucí v jasu věčného Krále, pohleď, jak na celém světě rychle zmizely temnoty! Raduj se i ty, matko Církvi, zkrášlená leskem tak jasného světla! A v mohutném zpěvu lidu ať tento svatý dům Boží zní ozvěnou té radosti! To je ta noc, v níž Kristus pouta smrti rozlomil a jako vítěz vystoupil z hrobu. Nic by nám neprospělo, že jsme se narodili, kdybychom nebyli vykoupeni. Ó, jak obdivuhodně se sklání k nám tvá otcovská dobrota!
Jak nedocenitelný to projev tvé lásky: Syna jsi vydal, abys vykoupil služebníka! Vpravdě nezbytný byl hřích Adamův, který Kristus zahladil svou smrtí. Ó šťastná vina, pro kterou přišel Vykupitel tak vznešený a veliký! Ó vskutku blažená noc, ta jediná směla znát čas i hodinu, kdy Kristus vstal z říše zemřelých! Ten, který se vrátil z říše zemřelých a jasně zazářil lidskému rodu: tvůj Syn, Ježíš Kristus, který s tebou žije a kraluje na věky věků. Amen.
Nezní to krásně?
Nejen, že to jen zní krásně. Krásné je i to, že můžeme a máme u nás místa, kde můžeme projevit svou svobodnou vůli a radostně společně zajásat, že přišel vznešený Vykupitel jako vítěz , aby zahladil Adamův hřích, "rozlomil pouta smrti" a my mohli spolu s ním pokračovat v životu.
Matonick - Vojtěch Hýbl.:
". . . Vpravdě nezbytný byl hřích Adamův, který Kristus zahladil svou smrtí. . . . "
Myslím, že tato věta není myšlena jako oslava prvního hříchu Adamova, protože nebýt tohoto hříchu, Bůh by "nemusel" obětovat svého Syna Ježíše a lidé by mohli žít v ráji navěky.
Ano, není to oslava Adamova hříchu, smyslem té věty je oslava Krista jako Spasitele, jen v tomto smyslu může být "šťastná vina".
Podle mého názoru vinou-(hříchem), nelze oslavovat Boha.
Ano, to je názor. Proč to tak církev zpívá? Pro náš hřích se Bůh stal člověkem. To je oslava Boží velikosti, že se sklonil k nám lidem, ne oslava hříchu.
Ano, to je názor. Proč to tak církev zpívá ?
viz příspěvek 16.3.2019 - Vojtěch Hýbl ... "proč se o velikonoční noci zpívá v exultetu : ". . . ó šťastná VINO" možno tedy také rozumět : "(ó šťastný HŘÍCHU) . . . "
Církev by se měla ve svých sděleních vyjadřovat jednoznačně a jasně, a ne neurčitě, mnohoznačně s nutným složitým vysvětlováním.
No to mě ale vytrháváte z kontextu, protože tam je psáno, že dlouho jsem nad tím uvažoval, tedy několik let rozjímal, co nám má tato věta exultetu říct.
Jinak také pojmy vina a hřích nejsou totožné pojmy, takže je určitě nezaměňovat - Ó, šťastný hříchu... je pochopitelně nesmysl a do exultetu by se nehodil, protože by Ježíš přišel pro 1 hřích, ne za všechny viny.
Je to pěkný a hluboký chvalozpěv s poselstvím, který se nedá odbýt jednou myšlenkou - dají se na tom založit krásné a užitečné úvahy, které mohou být vodítkem, ve kterém člověk hledá přesah směřující k věčnosti, tedy i svou cestu, rozhodování.
Adam a Eva učinili rozhodnutí, které bylo proti Boží vůli, ale Bůh jim slíbil záchranu a právě ten plán Boží záchrany se naplnil v Ježíši Kristu.
Klidně však nad tím uvažujme dál.
Podstatou hříchu je svobodné porušení Božího zákona(přikázání), a toto porušení je zase podstatou viny, za kterou následuje trest, který Bůh může odpustit, když člověk této své viny upřímě lituje ....
Litovat je potřeba především hříchu, hřích je naše vina, kterou si zaviníme trest. Ale ten kořen je u hříchu.
Podle mne a myslím nejen podle mne: Adamův hřích byl, je a bude stále tvrdě trestán. Nejtvdrším trestem - smrtí i těch, kterým byl hřích odpuštěn. Všichni zemřeme! My dnes v dobré víře jásáme a nadšeně oslavujeme tu skutečnost, že po očekávaném druhém příchodu Ježíše Krista, až budeme všichni vzkříšeni, ti podruhé zrození a očištění budou moci spolu s ním žít věčně. Ti ostatní zemrou navěky. Věřím, že patřím mezi ty, kteří se narodili dvakrát a zemřou pouze jednou.
To už jsme se dostali až do pekla. Že všichni zemřeme, je pravda. I Kristus za nás zemřel. ...na tvůj příchod čekáme..., to se modlíme ve mši svaté. Že ostatní zemřou navěky, to bych netvrdil - to bude ještě horší: navěky budou odloučeni od Boha a to bude právě to peklo. Málo dnes kněží kážou o pekle, je to tvrdé, nechtěné téma. Co to má společného se svobodnou vůlí? Hodně. Chceme-li žít v pokoji s Bohem, rozhodli jsme se svobodně pro Boha. Hřích je Boží nepřítel, vede nás do pekel. Kdo tedy se rozhodne hřešit a nelitovat, rozhodne se svobodně proti Bohu přijmout raději otroctví. Nedokážu si představit peklo na věky.
Nestrašme se. Do pekla jsme se nedostali. Podle toho co jste už o sobě zjevil, jako věrný služebník Krista vy nemáte na peklo šanci. Pokud bychom v pekelném ohni skončili i my, byla by to nejhorší chyba, kterou bychom vůbec mohli udělat. Museli bychom se tam dostat navzdory oběti Ježíše Krista, navzdory Boží lásce a působení Ducha svatého. Pokud bychom odmítli úžasnou nabídku spasení, Ježíšovu oběť, kterou přinesl za naše hříchy, nebylo by pro nás úniku. Spasení je možné pouze v Kristu. Věřme tedy, že „Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život.“ (1 J 5,11-12). Bezbožným nebyl nikdy zaslíben život. Těm byla zaslíbena smrt – věčná smrt.
Věčný život je zaslíben pouze spravedlivým. Ztracení nikdy neobdrží tento dar věčného života, nemohou věčně žít v ohnivém jezeře. Obávám se, že Ti, kdo nevěří v jediného Božího Syna, zahynou. Zemřou „druhou smrtí“ – věčnou smrtí, ze které není vzkříšení.Je to věčný trest bez konce, protože z druhé smrti není probuzení, ale věčný trest. „Věčný trest“ ukazuje na fakt, že důsledky tohoto trestu jsou věčné. Odplatou za hřích je smrt… (Ř 6,23 ). ČBK nám v cyklu Učící se církev vymezila téma PEKLO k 21.neděli v mezidobí 25.8.2019. Těším se, že se opět budu moci zamyslet.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.