Jednoho dne se Ježíš modlil na nějakém místě. Když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: "Pane, nauč nás modlit se, jako i Jan naučil své učedníky" (Lk 11,1). A jako odpověď na tuto prosbu Pán svěřil svým učedníkům a své církvi modlitbu: „Otčenáš“. Svatý Lukáš uvádí její krátký text (pět proseb), svatý Matouš uvádí širší verzi (sedm proseb). Liturgická tradice církve vždy užívala text svatého Matouše.
17. NEDĚLE V MEZIDOBÍ – 28.7.2019
Liturgické texty k bohoslužbě slova
Jestliže jsme minulou neděli četli o našem praotci Abrahámovi, jako o vzoru pohostinnosti, dnes nám ho Mojžíš představí jako velkého přímluvce. Abrahám s patřičnou úctou oslovuje Hospodina, aby od něj vyžádal spravedlnost pro nevinné a získal odpuštění pro ostatní. Poselstvím prvního čtení a evangelia je pozvání k modlitbě k našemu nebeskému Otci, který je všemocný, všechno ví a je o mnoho spravedlivější, než kterýkoliv otec pozemský.
1. ČTENÍ Gn 18,20-32:Hospodin řekl: "Nářek na Sodomu a Gomoru je velký, jejich hřích je velmi těžký. Chci sestoupit a podívat se, zda doopravdy dělají všechno, co odpovídá stížnosti, která ke mně přichází, nebo ne. Chci to vědět." Tři mužové se odtamtud vydali na cestu a šli do Sodomy, zatímco Abrahám stále ještě stál před Hospodinem. Abrahám přistoupil a pravil: "Skutečně chceš zahubit spravedlivého s viníkem? Snad je v městě padesát spravedlivých, chceš to místo zahubit a neodpustit kvůli padesáti spravedlivým, kteří jsou v něm? Vzdal od sebe takovou myšlenku, že bys mohl takhle jednat: usmrtit spravedlivého spolu s viníkem. To by se vedlo spravedlivému stejně jako viníkovi. Vzdal od sebe takovou myšlenku! Copak by mohl soudce celé země nejednat spravedlivě?" Hospodin řekl: "Najdu-li v Sodomě padesát spravedlivých v městě, odpustím kvůli nim celému tomu místu." Abrahám se ujal slova a řekl: "Jsem velmi smělý, že mluvím k svému Pánu, já, který jsem prach a popel. Snad bude scházet pět z padesáti, zahubíš kvůli těm pěti celé město?" (Hospodin) odpověděl: "Nezahubím, jestliže jich tam najdu čtyřicet pět." (Abrahám) pokračoval v rozmluvě s ním: "Snad jich tam najdeš jen čtyřicet." Odpověděl: "Neudělám to kvůli čtyřiceti." (Abrahám) řekl: "Nechť se můj Pán nezlobí a dovolí mi mluvit: Snad se jich tam najde jen třicet." Odpověděl: "Neudělám to, najdu-li jich třicet." (Abrahám) řekl: "Jsem velmi smělý, že mluvím k svému Pánu. Snad se jich tam najde dvacet." Odpověděl: "Nezahubím kvůli dvaceti." (Abrahám) řekl: "Nechť se nezlobí můj Pán a dovolí mi mluvit ještě tentokrát. Snad se jich tam najde jen deset." Pravil: "Nezahubím kvůli deseti."
Apoštol Pavel nás ve svých listech ubezpečuje o velikém Božím milosrdenství, se kterým nás Bůh skrze Ježíše Krista dokáže odpustit naše provinění. Neměli bychom prožít den, ve kterém bychom se nepomodlili modlitbu Páně, nepřijali ji srdcem a neosvědčili ji pokáním a změnou svého dosavadního hříšného způsobu života.
2. ČTENÍ Kol 2,12-14:Bratři! Křtem jste byli spolu s Kristem položeni do hrobu, a tím také zároveň s ním vzkříšeni, protože jste uvěřili, jak velikou moc má Bůh, který ho vzkřísil z mrtvých. I vás, když jste byli mrtví pro své hříchy a když vaše tělo bylo neobřezáno, zase oživil zároveň s ním. Odpustil nám všecky hříchy, zrušil dlužní úpis, který svědčil proti nám svými předpisy, a nadobro ho zničil tím, že ho přibil na kříž.
- Komentář k evangeliu podle Lukáše ( IC) Lk 11,1-13:
V dnešním Lukášově evangeliu nás Ježíš uvádí do osobního vztahu k Otci. Zjevuje nám vhodná slova k rozmluvě s ním. Učí nás jak se modlit. Ujišťuje, že každá modlitba bude vyslyšena, pokud bude vyslovena v synovské důvěře a bude naléhavá.
EVANGELIUM Lk 11,1-13:
Jednoho dne se Ježíš modlil na nějakém místě. Když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: "Pane, nauč nás modlit se, jako i Jan naučil své učedníky." Odpověděl jim: "Když se modlíte, říkejte: Otče, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Chléb náš vezdejší dávej nám každý den. A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A neuved' násv pokušení." Řekl jim dále: "Někdo z vás bude mít přítele a půjde k němu o půlnoci s prosbou: 'Příteli, půjč mi tři chleby. Právě totiž ke mně přišel můj přítel, který je na cestách, a nemám, co bych mu předložil.' On však by mu zevnitř odpověděl: 'Neobtěžuj mě! Dveře jsou už zavřeny a moje děti jsou se mnou na lůžku. Nemohu vstát a dát ti to.' Říkám vám: Když přece vstane a dá mu, tedy ne proto, že je to jeho přítel, ale pro jeho neodbytnost se zvedne a dá mu všechno, co potřebuje. Proto vám říkám: Proste, a dostanete; hledejte, a naleznete; tlučte, a otevře se vám. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu se otevře. Je mezi vámi takový otec, že když ho syn poprosí o chléb, on mu dá kámen? Anebo když ho poprosí o rybu, on mu dá místo ryby hada? Anebo když ho poprosí o vejce, on mu dá štíra? Jestliže tedy vy, třebaže jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím spíše nebeský Otec dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!
Ježíš nás učí se modlit. Modlitba Páně – vzor modlitby
je téma 367 ke dnešní katechetické homilii podle projektu ČBK „Učící se církev“ s odkazem na znění dnešního evangelia Lk 11,1-13 a Katechismus katolické církve (KKC) 2759 - 2865; YOUCAT 511-526.
Jak zní modlitba: Otče náš?
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen (2759). ( YOUCAT 511).
Shrnutí celého evangelia.
YOUCAT otázka 514: Jaké místo zaujímá „Otče náš“ mezi ostatními modlitbami? Odpověď: Otče náš je „nejdokonalejší modlitbou“ (sv. Tomáš Akvinský) a „shrnutím celého evangelia“ (sv. Tertulián), která zůstávázákladní křesťanskou modlitbou. Věřící všech křesťanských vyznání se jí denně modlí při bohoslužbách i v soukromí.
Modlitba Otčenáš je středem hlásání Písma. „Řekl jim: „To jsem měl na mysli, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech“(Lk 24,44);(2762,2763).
Otče náš, jenž jsi na nebesích.
Bytí Otce je za hranicí všeho, co můžeme v jeho svatosti chápat. Když se modlíme „Otče náš, jenž jsi na nebesích“, vyznáváme, že jsme Boží lid, kterému Bůh v Kristu Ježíši vykázal místo v nebi. „Spolu s ním nás vzkřísil a spolu s ním uvedl na nebeský trůn v Kristu Ježíši“ (Ef 2,6). Jsme lid s Kristem skrytý v Bohu: „Zemřeli jste a váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu“ (Kol 3,3).On je v nebesích. Tento výraz neznamená místo (prostor), ale způsob jeho existence, který není vázán ani prostorem ani časem. Znamená jeho přítomnost v srdci spravedlivých (2794, 2795, 2802). Nebe, to je jeho příbytek. Křesťané tráví svůj život na zemi, ale jsou občany nebes.Otcovský dům je naše vlast.„Proto zde sténáme touhou, abychom byli oděni šatem nebeským“ (2 Kor 5,2); ( 2796).
Sedm proseb.
YOUCAT otázka 513: Jakou strukturu má Otče náš? Odpověď: „Otče náš“, se skládá ze sedmi proseb adresovaných milosrdnému nebeskému Otci. První tři prosby se vztahují k Bohu a ke způsobu, jak mu správně sloužit. Další čtyři prosby přednášejí nebeskému Otci naše lidské potřeby (2857).
Na závěr:
„Otčenáš“ je více než modlitba - je to cesta vedoucí přímo do Otcova srdce. Je svěřována každému křesťanovi. První křesťané se obraceli k Bohu touto modlitbou třikrát denně. Ani my bychom neměli prožít den, ve kterém bychom se nepomodlili modlitbu Páně svými ústy, nepřijali ji srdcem a neosvědčili ji ve svém životě.
Vypracoval Matonick
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.