Témata k nedělní a sváteční liturgii

JEDNOTA DUŠE A TĚLA - TÉMA 36 - 12. NEDĚLE V MEZIDOBÍ - 21.6.2020

20. 6. 2020 13:08

 

 

Lidská osoba, stvořená k Božímu obrazu, je zároveň bytost tělesná i duchová. Hospodin vytvořil člověka z prachu země a vdechl  do něj život. Tak se stal člověk živým tvorem  (Gn 2,7). Když se spojil duch vdechnutý Bohem s fyzickým tělem člověka, vznikla duše, jako prostředník mezi tělem a duchem (362). Duše člověka nemůže být výsledkem evolučního vývoje hmoty ani genetického spojení otce a matky. Dostáváme ji od Boha v okamžiku početí, ona oživuje hmotné tělo. Duch člověka pak duši umožňuje kontakt s Bohem. Lidský duch je způsobilý komunikovat s Duchem svatým, který se z vnější sféry nabízí jako Slovo Boží na rozhraní duchové duše a těla. Každá celá lidská osoba tvořená  tělem, oživovaným duchovou duší, má schopnost přijímat Ducha svatého a je určena stát se Jeho chrámem (364). Jednota duše a těla je tak hluboká, že je třeba považovat duši za formu těla; to znamená, že jen díky duši je tělo, složené z hmoty, lidským a živým tělem.  Všechny tři složky se vzájemně prostupují a ovlivňují. V dobrém i ve zlém. Způsobem člověku prospěšným i zhoubným, vedoucím někdy k životu zdravějšímu - i věčnému, nebo také k nemoci, ke smrti duchovní, tělesné - i věčné.  

 

Úplný text vypracovaného tématu včetně komentářů, přímých odkazů na bibli a KKC k bohoslužbě slova dnešní slavnosti je možno nalézt v archivu Signálů Červen 2014 viz:https://matonick.signaly.cz/1406/jednota-duse-a-tela-tema

Zobrazeno 676×

Komentáře

Možnápříště

Máte tam hodně nepřesných, až zavádějících nebo dokonce mylných teologických vyjádření. Duch se nespojil s tělem člověka, ale Bůh vdechl duchovou duši. Dále duch není nějakou třetí složkou člověka, ale člověk je jednotou duchové duše a hmotného těla. V Bibli se slovem duch ve vztahu k člověku označuje jeho nitro, mysl či jeho nejvnitřnější část, jakoby srdce, ne nějaká třetí část vedle duše a těla. Ten obrázek výše evokuje mylné učení tzv. trichotomismu. Pokud se někde pravověrně používá podobný obrázek, pak uprostřed není nějaký duch člověka, ale Duch Svatý v případě člověka znovuzrozeného z vody a z Ducha. Dále Duch Svatý se, obrazně řečeno, nenabízí z vnějšku jako Slovo Boží (tím je Syn), ale jako Duch Svatý, nejistěji prostřednictvím svátostí a Božího slova.

Možnápříště

Skrze svátosti se Duch sdílí ne jen duchovně, ale tím pádem i tělesně (v tom spočívá revoluce a jedinečnost křesťanství díky vtělení Syna Božího, který je jinak od věčnosti duchový, jak říká Ježíš: "Bůh je Duch").

Matonick

Děkuji za upřesňující komentář teologa (Možnápříště). Téma „ Jednota duše a těla“ je náročné a poskytuje nám příležitost k dalšímu zamýšlení. Když jsem téma zadané podle osnovy ČBK „ k projektu „Učící se církev“ před 6 lety v podrobnějším rozsahu vypracoval ( viz. odkaz), opíral jsem se o učení z Katechismu katolické církve (KKC 362-365) a text čtení z Písma k 12. neděli v mezidobí včetně komentářů k nim. Určitě by odborný teolog nalezl i tam nepřesnosti. Dnešní můj blog je jen stručným výtahem. Souhlasím. Ten obrázek skutečně může evokovat učení o trichotomismu. To jsem opravdu v úmyslu neměl. Připsal bych dodatečně i D.sv. Problémy s lidskou duší, duchem, Duchem a jejich sídlem v lidském těle mají nepochybně i psychologové, lékaři na psychiatrii, patologii i jiní.

Matonick

Oprava:II. Jednota duše a těla. Katechismus katolické církve: 362- 368 (str. 102-104).

Matonick

Pojmy duše, duch a srdce jsou často v bibli použity jako souběžné výrazy. Apoštol Pavel však duši od ducha rozlišuje, když prosí: „Sám Bůh kéž vás dokonale posvětí. Ať si uchováte ducha neporušeného a duši i tělo neposkvrněné pro příchod našeho Pána Ježíše Krista“ (1 Sol 5,23). Církev učí, že takové rozlišení nezavádí v duši dvojakost (dualitu). „Duch“ znamená, že člověk je už od svého stvoření zaměřen ke svému nadpřirozenému cíli a že jeho duše je schopna být bez vlastní zásluhy pozdvižena ke spojení s Bohem (srov. KKC 367).

Možnápříště

Děkuji za reakci.
Co se týče toho výroku z KKC (367), je velmi zvláštní. Ověřoval jsem si všechny citace, na které se v tomto výroku Katechimus odkazuje (4. konst. koncil, 1. vatik. koncil, 2. vatik. koncil, Humani generis) a nic z toho nepodporuje toto konkrétní tvrzení katechismu (třeba jsem něco přehlédl). Naopak exegeté, v souladu s jinými užitími výrazu "duch" v Bibli, k Pavlovu výroku píší, že se jedná o "princip intelektuálního života (rozum, vůle)" a vedle toho, že slovem duše Pavel na tomto místě označuje "princip živočišného, smyslového života" (Hejčl); podobně i další: "duchem se rozumí vyšší mohutnosti ducha", tj. mysl, "duší rozumí nižší stránku lidského života, kterou máme společnou se zvířaty" (Sušil); "duch jako zdroj života intelektuálního,

Možnápříště

duše jako zdroj života smyslového" (Col). Podobně i novější exegeté a biblisté. Jde jen o to, že duch člověka není něčím odlišným od duše, ale je jakousi vyšší částí duše, jeho rozumovou a volní niterností, kterou se člověk vztahuje k Bohu.

Matonick

To téma je skutečně nesmírně zajímavé a myslím, že bude užitečné se mu dále věnovat a opět se k němu vrátit. Sám jste uvedl několik autorů. Taky mám doma dvě publikace k opakovanému přečtení po létech: „Co je duše?“ (Grün, Müller); „Člověk a duše“ (Jung). Doporučuji! Před 10 roky jsem na toto téma vyslechl několik přednášek od našeho vynikajícího psychologa Prof. PhDr. Vladimíra Smékala, CSc. emeritního profesora FSS MU v Brně na toto téma. Náhodně jsem teď nalezl odkaz na jednu jeho živou přednášku. S chutí si ji dnes pustím. https://www.salesko.cz/co-vime-o-dusi/ .

Možnápříště

V otázce po duši je lépe studovat teologii než psychologii, protože psychologie hovoří o psychických projevech, aniž by musela věřit v existenci duše. Teologie naopak zvýrazňuje Boží zjevení o ontologickém statutu duše. Proto bych osobně doporučil spíše teologické autory, ptáme-li se po existenci a charakteru duše a jejím sepjetí s tělem.

Zobrazit 9 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio