MORÁLKA BEZ BOHA - TÉMA 86 - 5.NEDĚLE POSTNÍ – 21.3.2021
Bůh je alfa a omega, princip a cíl dějin spásy a křesťanského života. Člověka a smysl jeho skutků je třeba chápat skrze Boha, v Bohu. Člověk se skrze svůj rozum podílí na Boží prozřetelnosti, kterou Bůh řídí běh celého světa. Bůh vládne všemu. Vše řídí a věci se dějí, jak se dít musí, protože se nemohou vymknout z Boží vůle a moci. Nic v přírodě nemá svobodu rozhodování. Ani svobodné jednání člověka se nemůže vymknout z Boží vůle a moci, avšak Bůh je řídí skrze zákon svobody. Člověku ukládá, aby se řídil svým rozumem a jednal svobodně, podle svého svobodného rozumového rozhodování.
Vědění o Bohu je zprostředkováno jeho zjevením, vírou, ve které je přijímáno, a formulací této víry, která je plně možná v církvi, která převzala od apoštolů Kristův slavnostní příkaz zvěstovat pravdu o spáse. Křesťan uskutečňuje své povolání v církvi ve společenství se všemi pokřtěnými. Přijímá od ní Boží slovo, dostává od ní milost svátostí, řídí se ve svém životě příkladem její svatosti. Církev nám pomáhá vést dobrý a zodpovědný život.V církvi jsme pokřtěni. V církvi přijímáme víru, kterou po staletí církev uchovává a vykládá. V církvi nasloucháme Božímu slovu a poznáváme, jak bychom měli žít ve shodě s Boží vůlí. Prostřednictvím svátostí, které Ježíš církvi svěřil, jsme uzdravováni a posilováni. Při slavení eucharistie se pro nás zpřítomňuje Ježíšova oběť a my se ve spojení s Kristem, navzdory svým lidským slabostem, stáváme jeho tajemným tělem a žijeme z jeho moci. Nikdo se nemůže stát křesťanem mimo církev.
Církev převzala od apoštolů Kristův slavnostní příkaz zvěstovat pravdu o spáse. Zavázala se vždy a všude hlásat mravní zásady včetně těch, které se týkají společenského pořádku. Učitelský úřad Církve je v oblasti morálky vykonáván obvykle katechezí a kázáním. Takovým způsobem se pod vedením pastýřů přenáší z generace na generaci poklady křesťanské morálky, to znamená souhrn pravidel, příkazů a ctností, které pramení z víry v Krista a které oživuje láska.
Věrnost pokřtěných je základní podmínkou pro hlásání evangelia a pro poslání církve ve světě. Aby poselství spásy ukázalo před lidmi sílu své pravdy a vyzařovalo ji, musí být potvrzováno svědectvím života křesťanů. Protože jsou křesťané údy Těla, jehož hlavou je Kristus, přispívají k budování církve konáním dobrých skutků a stálostí svého přesvědčení i svých mravů a svým životem podle Krista urychlují příchod Božího království.
Téma je podrobněji vypracováno, včetně textů ke čtení z Písma k bohoslužbě slova a komentářů k nim i pro dnešní mši, podle projektu ČBK „Učící se církev“a k bližšímu zamyšlení je uloženo na Signálech: https://matonick.signaly.cz/1503/moralka-bez-boha-tema-84
"Člověku ukládá, aby se řídil svým rozumem a jednal svobodně, podle svého svobodného rozumového rozhodování."
Například:
Ti, kdo jej přistihli, jak sbírá dříví, předvedli jej před Mojžíše a Árona a před celou pospolitost. Dali ho střežit, neboť nebylo zřejmé, co se s ním má stát. Hospodin řekl Mojžíšovi: "Ten muž musí zemřít. Celá pospolitost jej ukamenuje venku za táborem."
Zajímavý komentář k zamyšlení. Jako křesťané bychom se však myslím i nadále měli i nadále řídit podle Boží vůle svým rozumem a jednat svobodně podle svého rozumového rozhodování podle vědění o Bohu, které je zprostředkováno církví Ježíše Krista. Tak byl myšlen a také pokračuje úvod tématu MORÁLKA BEZ BOHA (s použitím slov Tomáše Akvinského). Určitě bych však zde neuvedl podobný příklad jako je příběh v komentáři, ze 4. knihy Mojžíšovy 15,32-35 - kap: Různá ustanovení kulticko-rituální. - Znesvěcení dne odpočinku: Kdo přestoupí příkaz o dni odpočinku, je ukamenován.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.