Všemohoucí se nám zjevil jako náš Bůh a Pán, nelze mu něco nadřazovat nebo považovat za důležitější, nesmíme tedy dát před ním přednost žádné věci nebo člověku. Poznávat Boha a jen jemu sloužit – to je absolutní životní priorita. Bůh očekává, že mu věnujeme celou svou víru; měli bychom na něho upnout celou svou naději a měli bychom na něho zaměřit veškeré síly své lásky.
Ten, pro kterého je Hospodin a Pán jediným Bohem, nebude se klanět jiným bohům, ani jim sloužit. Takový člověk dává to První na první místo ve svém životě a podle toho pak hodnotí ostatní věci. Nepřiřkne tomu všemu ostatnímu větší důležitost, než jakou to všecko dohromady opravdu má. Umí odbožštit věci, majetek, vzdělání, zdraví, dokonce i vztahy. To neznamená, že je zavrhne, nýbrž spíš správně je dokáže zařadit. Vyhne se pověrám, modloslužbě, nepodlehne magii, věštění , různým bludným filosofickým teoriím a jiným hříchům proti úctě k Bohu. Nad tím vším i nad sebou samým má svého jediného Boha a to znamená, že tím získá neskutečně mohutnou životní kotvu, sílu a naději.
Téma je podrobněji vypracováno, včetně textů ke čtení z Písma k bohoslužbě slova a komentářů k nim i pro dnešní mši, s odkazy na Písmo, KKC a YOUCAT, podle osnovy projektu ČBK „Učící se církev
“. K bližšímu zamyšlení je uloženo na Signálech:
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.