KE SLOVU NA PONDĚLÍ PO 3. NEDĚLI VELIKONOČNÍ 19.4.2021

Neusilujte o pokrm, který pomíjí, ale o pokrm, který zůstává k věčnému životu; ten vám dá Syn člověka. Otec, Bůh, ho osvědčil svou pečetí. (Jan 6,27) .

Zástupy mají hlad a následují Ježíše. Věří, že jejich nouzi uspokojí. A Ježíš se snaží jejich křehkou víru v něj prohloubit. Upozorňuje na existující rozdíl mezi pomíjejícím chlebem hmotným a duchovním. Jíst je životní nutností. Ale pokrm pro život věčný (v. 27) uspokojuje tu nejhlubší lidskou potřebu. Vybízí proto lidi, aby překonali svůj úzký životní obzor a přešli na rovinu víry a Ducha, na kterou je může uvést jedině on sám.  Lidé se ptají, co tedy mají dělat, aby konali skutky Boží (v.28). Domnívají se, že Bůh vyžaduje zachovávání nějakých nových předpisů a konání nových „skutků“. Ale Ježíš  požaduje jediné – přilnutí k Božímu plánu a víru „v toho, koho on poslal“ (v.29). Dovolit Bohu, aby nás do svého plánu zapojil a s vírou se přimknout k Ježíši. Toto otevření se ve víře dává těm, kdo hladoví, chléb, který nikdy nepomíjí, a těm, kdo se nechají vysvobodit z temnot, život, který nikdy neskončí. 

Texty z Písma k bohoslužbě slova  na  pondělí po3. NEDĚLI VELIKONOČNÍ  –  19.4.2021

1. čtení:  Skutky apoštolů 6,8-15

Žalm 119,23-24.26-27.29-30; odpověď: Blaze těm, kteří kráčejí v zákoně Hospodinově.

Evangelium: Jan 6,22-29