VÝCHOVA SVĚDOMÍ – MYLNÝ ÚSUDEK - TÉMA 89 – 3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ – 18.4.2021

Svědomí je subjektivní pravidlo mravnosti, jímž člověk aplikuje mravní zákon, tedy objektivní pravidlo mravnosti, na svůj osobní život.Pro vlastní osobní mravní rozhodnutí, ať minulé nebo budoucí, je svědomí nejvyšší rozhodčí (Řím 2,14-16). Zákon vepsaný Bohem do  našeho mravního svědomí nám ve vhodnou chvíli ukládá, abychom  konali dobro a vyhýbali se zlu. Svědomí podléhá soudu rozumu a výchově. Podle svědomí může člověk zvolit správný, nebo mylný úsudek, vynesený buď vědomě, či ze zaviněné, nebo nezaviněné nevědomosti. Člověk má vždy poslouchat úsudek vlastního svědomí. Stává se však, že mravní svědomí v nevědomosti vynáší úsudky mylné  o činech, které byly, nebo mají být člověkem vykonány. Kořenem úchylek úsudku v mravním jednání může být neznalost Krista a jeho evangelia, špatné příklady druhých, zotročení vášněmi, odmítání autority církve a jejího učení, chybějící vůle k obrácení, nedostatek lásky a opravdové víry v Boha. V duchovní hloubce nitra osoby je zakotveno mravní svědomí, které bývá nazváno „Božím hlasem“.

Člověku nelze přičítat zlo spáchané z nezaviněné nevědomosti, i když zůstává objektivně zlem. Je tedy nutné snažit se o očistu mravního svědomí od jeho omylů. Jako dodržujeme hygienu těla, máme dodržovat také hygienu duše. Jen správně vychované svědomí vede člověka k svobodě konat poznané dobro. Vzhledem k tomu, že člověk musí poslechnout hlas svého svědomí, je povinen své svědomí neustále formovat. Vždy je třeba najít si čas a ochotu pro formaci a péči o své svědomí. Aby nebylo otupělé nebo pokřivené, musí se rozvíjet a poučovat: Božími příkazy, učením Pána Ježíše, učením církve, příklady svatých.

Téma je podrobněji vypracováno, včetně textů ke čtení z Písma k bohoslužbě slova a komentářů k nim i pro dnešní mši, s odkazy na Písmo, KKC a YOUCAT, podle osnovy projektu ČBK „Učící se církev“. K bližšímu zamyšlení je uloženo na Signálech: https://matonick.signaly.cz/1504/vychova-svedomi-mylny-usudek-tema