BYZANTSKÉ KŘESŤANSTVÍ A VÝCHODNÍ ROZKOL - TÉMA 104 „UČÍCÍ SE CÍRKVE“ – 5.7.2021

Křesťanství se začalo šířit do Evropy z Izraele od 1. století po Kristu a získávalo stále více příznivců. Od roku 313 se stalo hlavním náboženstvím Římské říše. Křesťanství se rozdělilo na 2 proudy. Na latinské(západní) a východní (byzantské). Latinské uznávalo za nejvyšší autoritu papeže sídlícího v Římě, východní nejdříve Byzantského císaře, později Konstantinopolského patriarchu. 

Do naší země přišlo křesťanství v době Velké Moravy z obou hlavních středisek tehdejšího světa: latinské z Německa a byzantské z Řecka. Pro neexistenci jazykové bariéry se ujalo především to byzantské, přinesené díky misii Cyrila a Metoděje (863) věrozvěstů, kteří stáli i za christianizací celého slovanského světa, především Ruska. Kvůli kulturní návaznosti českých zemí na západní země ovšem slovanská mise poměrně brzy skončila. 

Liturgie byzantského křesťanství se v mnohém odlišovala  od západního -  latinského. Šlo například o jiné tradice obřadů a udělování svátostí.  Byzantský ritus třeba neopustil původní praxi prvotní církve udělovat všechny tři iniciační svátosti, totiž křest, biřmování a svaté přijímání najednou. Existují  i odlišnosti ve slavení svátosti manželství, eucharistie a kněžství. Dědictvím poměrů z pozdně římského impéria, kdy císař vykonával funkci nejvyššího kněze (latinsky pontifex maximus), v byzantské říši existoval tak zvaný caesaropapismus.  Byzantský panovník byl zároveň vládcem říše i nejvyšším představitelem křesťanské církve, protože věřící i duchovenstvo byli ze státního hlediska jeho poddanými. Neshody postupně vyvrcholily  tak zvané Velké schizma církve. Po četných teologických rozepřích, vedených z obou stran, se oba křesťanské  proudy, dosud formálně jednotné církve, oddělily. Věříme, že nikoliv natrvalo. Podle encykliky Jana Pavla II. o ekumenickém úsilí z 25. května 1995   UT UNUM SINT cestu k dohodě vidíme v usilovném pokračování a prohlubování vzájemného dialogu.  Zástupcům vlád i představitelům katolické a pravoslavné církve připomněl papež Benedikt XVI. kromě jiného skutečnost, že mostem mezi Východem a Západem se už dříve stali dva svatí bratři Cyril a Metoděj, i to že jejich památka dodnes stimuluje jak katolické, tak pravoslavné věřící k tomu, aby oběma stranám bylo usilovně nabízeno společné bohatství křesťanského dědictví.

Téma je podrobněji vypracováno, včetně textů ke čtení z Písma k bohoslužbě slova a komentářů k nim i pro dnešní mši se zaměřením k dnešní slavnosti sv. Cyrila  a Metoděje, s odkazy na Písmo, podle osnov projektu ČBK „Učící se církev a je uloženo na Signálech: https://matonick.signaly.cz/1507/byzantske-krestanstvi-a-vychodni-rozkol