VŠEMOHOUCÍ BŮH - TÉMA 114 „UČÍCÍ SE CÍRKVE“ – 23. NEDĚLE V MEZIDOBÍ 5.9.2021

„Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího … „.Ze všech Božích vlastností je hned na začátku kréda uvedena Boží všemohoucnost. Písmo svaté na mnoha místech vyznává univerzálnost Boží moci. Může-li Bůh všechno „na nebi i na zemi“(srov. Žalm 135,6), pak je to proto, že všechno stvořil. Nic mu není nemožné a se svým dílem nakládá podle své libosti; je vládcem vesmíru a původcem jeho řádu a zákonů; podle své libosti ovládá duši člověka a řídí události. „Vždyť u Boha není nic nemožného“ (Lk 1,37). Je všemohoucí. Bůh stvořil svět z ničeho. Je Pánem dějin. Všechno řídí a všechno může. To, jakým způsobem používá svou všemohoucnost, je samozřejmě tajemství. 

Často se ptáme: A kde byl Bůh právě v tu a tu těžkou chvíli? Také mnohdy máme sklon si představovat Boží všemohoucnost tak: „že by Bůh měl udělat to, co my pokládáme za správné a žádoucí, ale co sami nedokážeme“. A pod vlivem této zkreslené představy o Bohu, samého Boha pak často odsuzujeme. Vyznání víry nám představuje Boha jako Otce plného lásky, milosrdenství, odpuštění. Bůh je všemohoucí Otec. Přijímá nás za své děti, stará se o naše potřeby. Prokazuje se nekonečným milosrdenstvím, neboť nám svrchovaným způsobem  svobodně odpouští hříchy. Tváří v tvář civilizačním katastrofám posledního století se však vynořuje i otázka, zda vůbec Bůh existuje, nebo jak je to s jeho dobrotou, jestliže je lidský svět tak plný zla.Když zakouší člověk zlo, nebo musí-li trpět, může se mu zdát, že Bůh není přítomen či není schopen zlu zabránit. Některým se může jevit, že Bohem připuštěné zlo dosáhlo už takových rozměrů, že to s jistotou dokazuje nenapravitelnou, definitivní Boží bezmoc. Mají na to právo? Může člověk vůbec stanovovat nějakou míru pro Boha — odhadovat mez, do které můžeme Boží zdrženlivost ještě s určitým očekáváním „tolerovat“, a od níž je naopak fatálním příznakem beznadějné slabosti? Ústy proroka Izaiáše nám v těchto případech Bůh odpovídá: „Mé myšlenky nejsou myšlenky vaše a vaše cesty nejsou cesty moje, je výrok Hospodinův“(Iz 55,8).

Všemohoucnost je jediná ze všech Božích vlastností, která se uvádí ve vyznání víry. Svým způsobem jsou všechny Božské vlastnosti v ní obsaženy. Vyznávat ji má velký význam pro náš život. Věříme, že je všeobecná, protože Bůh, který všechno stvořil, všechno řídí a všechno může; je milující, protože Bůh je náš Otec; je tajemná, protože ji může poznat jen víra. Jen v ní chápeme tajemství  účinnosti Boží všemohoucnosti. Vzorem této víry je nám Panna Maria, která uvěřila, že „u Boha není nic nemožného!“;Její přesvědčení je nanejvýš vhodné k takovému upevnění naší víry, že budeme snadno a bez pochybování souhlasit se všemi věcmi a událostmi, třeba i s těmi pro nás nejnepochopitelnějšími, které přesahují přírodní zákony, jež nám jsou v církvi uloženy k věření.

Téma je podrobněji vypracováno, včetně textů ke čtení z Písma k bohoslužbě slova a komentářů k nim i pro dnešní mši, s odkazy na Písmo, KKC a YOUCAT, podle osnov projektu ČBK „Učící se církev a je uloženo na Signálech - viz: https://matonick.signaly.cz/1509/vsemohouci-buh-tema