ZE SLOVA K BOHOSLUŽBĚ V SOBOTU 22. TÝDNE V MEZIDOBÍ 4.9.2021

Jednou v sobotu procházel Ježíš obilím. Jeho učedníci trhali klasy, rukama je vydrolovali a jedli. Několik farizeů namítalo: „Proč děláte, co se v sobotu nesmí?“ A řekl jim: „Syn člověka je pánem nad sobotou.“ (Lukáš  6,1-5).

Farizeové toužili po přesném zachovávání předpisů, ale ztráceli ze zřetele lidské potřeby. Ježíš je vedl k tomu, aby si znovu uvědomili, co je opravdu důležité. Byl to Bůh, kdo židům řekl, aby zachovávali sobotu, takže když Ježíš říká, že je Pánem nad sobotou, ztotožňuje se s Bohem. Právě toto tvrzení farizeje pobouřilo a nakonec vedlo k Ježíšově smrti. Otázka týkající se dodržování soboty se totiž proměnila v otázku hlubší: kdo je Ježíš? Ježíš se neodvolával jen na zdravý rozum a na lidské potřeby, ale tvrdil, že je „Pánem nad sobotou“. Tím se diskuse dostala na vyšší a nebezpečnou rovinu.  O smysl soboty se několik století vedla zásadní teologická diskuse, v které šlo o samu podstatu náboženství. Již ve Starém zákoně máme dvojí zdůvodnění soboty. První najdeme v knize Exodus 20,8-11, kde se říká, že sedmý den je součástí Božího řádu. Je to den, v němž Bůh po šesti dnech stvořitelské činnosti odpočinul. Na tomto místě Markovo evangelium - tedy nejstarší verze tohoto příběhu - uvádí výrok, který tuto debatu shrnuje v krátké, ale úderné zkratce: „Člověk nebyl učiněn pro sobotu, ale sobota pro člověka.“ (Mk 2,27) Je to tak odvážné slovo, že ho ostatní evangelisté (Mt a Lk) raději vynechali. Místo něho zdůrazňují, že ne každý člověk - ale pouze Syn člověka je pánem nad sobotou. Pouze Ježíš smí vykládat zákon a některá přikázání podřídit přikázáním, která jsou důležitější. Ne tedy lidská libovůle, ale Syn Boží má právo říci, co se v sobotu smí a nesmí. Z Ježíšova postoje je zřejmé, že jsou-li Boží přikázání v konfliktu, má člověk a jeho život přednost. Proto Ježíš právě v sobotu uzdravoval a říkal, že i v sobotu máme činit dobře, konat milosrdenství a zachraňovat druhému život.

Odkazy na texty z Písma k bohoslužbě  slova  na  sobotu  4.9.2021 

1. čtení:  Kolosanům  1,21-23

Žalmy  54,3-4.6+8, odpověď : Hle, Bůh mi pomáhá!

Evangelium:  Lukáš  6,1-5