Témata k nedělní a sváteční liturgii

NEDĚLEJ ZE SEBE SOUDCE - ZE SLOVA BOŽÍHO NA STŘEDU 28. TÝDNE 13.10.2021

Ať jsi kdokoli, nemáš výmluvu, jestliže ze sebe děláš soudce! Tím totiž, že soudíš druhého, sám sebe odsuzuješ. A my víme, že Boží soud právem postihne ty, kdo takové věci dělají. Soudíš ty, kdo něco takového páchají, a myslíš si, že unikneš Božímu soudu, ačkoli sám děláš totéž?  (Římanům 2,1-11).

Je psáno, že Bůh bude soudit živé i mrtvé v poslední čas a nakonec ti, kdo nevěří, budou odsouzeni u Velkého bílého trůnu (popisuje se ve Zjevení 20,11-15 a je to poslední soud předtím, než budou ztracení vhozeni do ohnivého jezera). Zatímco ti, kdo věří, budou Bohem posuzováni podle svých skutků a budou souzeni před soudnou stolicí Kristovou. Tedy Bůh bude soudit člověka. Jak je to ale s lidským soudem? Máme či nemáme soudit? „Nesuďte druhé, abyste nebyli souzeni… Podle toho jak soudíte, budete souzeni i vy a na váš život budou přiložena stejná měřítka, jaká sami používáte…“ (Mt 7,1-2). Ježíš nám dává i jiný pohled. Podívejme se Jeho očima na souzení druhých. Když kritizujeme, můžeme si uvědomit, že často máme ve svém životě jiné, nebo dokonce stejné problémy jako ten, koho kritizujeme. Nejde ale jen o to, že děláme to samé co ten, koho kritizujeme. Problém souzení totiž sahá do nitra naší bytosti. Do oblasti nejen našeho svědomí, ale na rozhraní naší duše a ducha. Do nejintimnějších partií, kam nevidí ani náš partner. A často ani my sami, jsme-li upřímní. Někdy jsme příliš mělcí, abychom tam dohlédli a sebe nahlédli.  Když druhé kritizuji, mám v srdci dobro bližního? Říkám to tomu člověku proto, že ho mám rád a toužím po jeho dobru? Nebo to říkám proto, abych si ulevil a cítil se lépe? Často také kritizujeme druhé ze strachu. Je lepší ukazovat na druhé, aby náhodou někdo neukázal prstem na mne, A často: když někdo ukáže prstem na mne, raději převedu pozornost na chybu druhého. V jádru problému není, zda máme, či nemáme soudit, ale jde tu o něco hlubšího a důležitějšího. Problém našich soudů je totiž jejich částečná či naprostá slepota. Máme nasazeny brýle, které nám ukazují bližního či bratra a sestru v jiném světle. Nevidíme věc ze správného úhlu.Avšak dobrá zpráva je, že spravedlivý Soudce je Bůh. On se nedívá na nás jednostranně a neposuzuje jen jeden aspekt našeho života, ale vidí celek. Když tedy vynášíme soud nad někým, zkusme se nejprve podívat do zrcadla na sebe a položme si při tom otázku: „Opravdu vidím druhého člověka objektivně? Neposuzuju jen jeden aspekt, který vidím?“ Jinými slovy, nevidím příliš málo, abych mohl soudit? Mohu přece svůj soud přenechat lepšímu soudci. A když soudím, mohu si připomenout, že vidím jen částečně, ale Bůh vidí plně. Už nemusím druhé odsuzovat, protože ani mne Kristus neodsuzuje.  V Kristu vírou a čistě z Boží milosti získáváme Boží spravedlnost. Proto jsme spravedliví před Bohem. Bůh nás za naše hříchy neodsuzuje, ale když mu je vyznáme, tak nám naše hříchy odpouští. Vyzývá nás ke změně a dává nám k tomu sílu Jeho Ducha. A co nám říká z moci evangelia: když jsme přijali milost odpuštění, odpusťme též druhým a nesuďme je tak přísně, protože nikdy nevíme, jak moc nevíme. Vždyť hříšník stojící před námi je tvůj bratr! Nebo sestra! On nebo ona je také Božím dítětem, milovaným a přijatým ne pro jeho svatost, ale skrze Krista, tvého i jeho, našeho Spasitele a Pána.

Odkazy na liturgické texty z Písma k bohoslužbě slova   na středu 13.10.2021: 

1. čtení : Římanům 2,1-11

Žalmy 62,2-3.6-7.9, odpověď: Pane, ty odplácíš každému podle jeho díla.

Evangelium:  Lukáš 11,42-46

Zobrazeno 41×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio