PÍSMO SVATÉ - TÉMA 120 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ – 28. NEDĚLE V MEZIDOBÍ 10.10.2021

Bůh se zjevuje a dává člověku tím, že mu vyjevuje svá tajemství, svůj dobrotivý úmysl se všemi lidmi, stanovený přede všemi věky v Kristu. Zjevuje svůj plán do té míry, že svého milovaného Syna Ježíše Krista, našeho Pána, jako Boží slovo a Ducha svatého posílá na svět. Aby to vše Bůh lidem mohl zjevit, hovoří k nim lidskými slovy. Připodobnil svá Boží slova lidské mluvě, tak jako se  jeho Slovo stalo podobným člověku, když na sebe vzalo lidské tělo a přebývalo mezi námi (srov. Jan 1,14). Ježíš Kristus je středem Písma. Starý Zákon představuje Syna Božího jako Mesiáše, Vykupitele světa, Nový zákon pak jako Ježíše Krista, Spasitele. Každá stránka Bible, ať už symbolicky nebo popisem skutečnosti, zjevuje nějakou část jeho díla a charakteru. Církev měla Boží Písmo vždy v úctě, jako má v úctě samo tělo Páně, když  podává věřícímu chléb života, který bere ze stolu jak Božího slova, tak Kristova těla. V Písmu svatém nachází církev svou potravu a sílu nutnou k životu. 

Bůh je autorem Písma svatého.  Co bylo Bohem zjeveno a je v Písmu svatém obsaženo a vyjádřeno, bylo zaznamenáno  z vnuknutí Ducha svatého. Pisatelé Bible prohlašovali, že oni nejsou původci svého poselství, ale že ho přijali z Božího zdroje. Skrze Boží zjevení byli schopni vidět pravdy, které pak předávali.Tito pisatelé se odvolávali na Ducha svatého jako na toho, který skrze ně  mluví k lidem. Bůh a jeho Syn v osobě Ducha svatého zjevil skrze Písmo sám sebe. Nepsal  Písmo sám, ale napsal je prostřednictvím přibližně čtyřiceti autorů v rozmezí 1500 let . Podle apoštola Pavla veškeré  Písmo pochází od Boha( srov. 2 Tim 3,16).  Řecké slovo theopneustos, překládané jako inspirované, doslova znamená „vdechnuté Bohem“. Bůh vybral a inspirovallidské autory posvátných knih, aby sepsali to a pouze to, co on chtěl. Inspirace nepůsobí na lidská slova nebo výrazy, ale na člověka samého, který je pod vlivem Ducha svatého naplněn jeho myšlenkami. Inspirované knihy Písma učí pravdě, nicméně křesťanství samo je náboženstvím Božího „Slova“, ne slova psaného a němého, nýbrž slova vtěleného a živého. Aby slova nezůstávala mrtvou literou, je nezbytné, aby Kristus, věčné Slovo živého Boha, nám, skrze Ducha svatého „otevřel mysl, abychom Písmu rozuměli (srv. Lk 24,45). Duch Svatý inspiruje vykladatelePísma. Protože Bůh mluví v Písmu svatém prostřednictvím lidí a lidským způsobem, musí vykladač Písma svatého pozorně zkoumat, co měli svatopisci v úmyslu vyjádřit a co chtěl jejich slovy zjevit Bůh. Musí přitom brát v úvahu poměry v jejich době i jejich kulturu, způsob chápání, vyjadřování a vyprávění Písmo svaté se má číst a vykládat v témže Duchu, ve kterém bylo napsáno. Teprve Duch svatý Písmo oživuje. 

Téma je podrobněji vypracováno, včetně textů ke čtení z Písma k bohoslužbě slova a komentářů k nim i pro dnešní mši, s odkazy na Písmo, KKC a YOUCAT, podle osnov projektu ČBK „Učící se církev

- viz: https://matonick.signaly.cz/1510/pismo-svate-tema-119-k