ZE SLOVA BOŽÍHO NA ÚTERÝ 28. TÝDNE V MEZIDOBÍ 12.10.2021

„Neboť co se může o Bohu poznat, je pro ně jasné, protože jim to Bůh sám zjevil. Co je totiž u něho neviditelné – jeho věčná moc a jeho božské bytí – to je možné už od počátku světa poznat světlem rozumu z toho, co stvořil.“ (Píše apoštol Pavel o křesťanech v listě Římanům 1,19-20.).

I když my lidé si klademe otázky po Bohu, ve skutečnosti je to on, kdo se nám představuje. Boha známe jen do té míry, do jaké se nám dává poznat. Katecheze o stvoření má přitom zásadní význam. Týká se samých základů lidského i křesťanského života, objasňuje totiž odpověď křesťanské víry na základní otázky, které si kladli lidé všech dob: „Odkud pocházíme?“ „Kam jdeme?“ „Jaký je náš původ?“ „Jaký je náš cíl?“ „Odkud pochází a kam směřuje všechno, co existuje?“ Tyto otázky jsou rozhodující pro smysl a zaměření našeho života i našeho jednání. Lidský rozum je schopen Boha poznat. Věříme, že člověk je stvořený „k Božímu obrazu“ (Gn 1,26) a když Ho hledá, určité "cesty", po nichž lze k Jeho poznání dojít, objeví. Východiskem "cest", jak se Jemu přiblížit,  je hmotný svět a lidská osoba. Příroda, kterou Bůh stvořil, k nám soustavně promlouvá. Na otevřené srdce člověka působí láska a  všemohoucnost Boží, jak ji poznáváme z díla jeho rukou. Naše smysly mohou zachytit četná sdělení Boží, projevovaná přírodními jevy, a může jim porozumět. Kniha Genesis nám na prvních stránkách představuje moudrý projekt vesmíru, plodu Božího myšlení a slova (srov. 289), na jehož vrcholu stojí muž a žena, kteří jsou stvořeni k obrazu a podobě Stvořitele, "aby naplnili zemi", "podmanili si ji" jako "správci" samotného Boha (srov. Gn 1,28). Přestože my lidé jsme bytosti s vlastními hranicemi a ačkoliv se Boží velikost nikdy nevměstná do našich omezených lidských pojmů, můžeme o Bohu mluvit správným způsobem. Abychom dokázali o Bohu něco vypovědět, pomáháme si nedokonalými obrazy a omezenými představami. Každé slovo o Bohu tedy vyslovujeme s výhradou, že naše lidská řeč není přiměřená Boží velikosti. Proto máme zapotřebí neustále tříbit a opravovat své výpovědi o Bohu. Církev zastává názor, že lidský rozum je schopen poznat Boha a že může mluvit  o Bohu se všemi lidmi - filozofy, vědci i nevěřícími (39).  Všichni tvorové, obzvláště člověk stvořený k Božímu obrazu,  mají určitou podobnost s Bohem. Zrcadlí  tedy jeho absolutní dokonalost  „neboť z velikosti a krásy tvorstva srovnáním lze poznat jejich Stvořitele“ (Mdr 13,5).

Odkazy na liturgické texty z Písma k bohoslužbě slova   na úterý12.10.2021 

1. čtení : Římanům 1,16-25

Žalmy 19,2-3.4-5, odpověď: Nebesa vypravují o Boží slávě.

Evangelium:  Lukáš 11,37-41